Apokalypsa

(1001) -"Are my methods unsound?" -"I don't see any method at all, sir." Líbila se mi všudypřítomná bílá či barevná mlha a také myšlenka, že jde pouze o všeobjímající chaos. A dokud byli chlapci ve člunu, tak jsem byla vlastně spokojená a říkala si, že předsudky a obavy, s jakými jsem se k Apokalypse odhodlávala, nebyly oprávněné. (#teamfullmetaljacket #teamnelíbísemikmotr) Nicméně příjezd do brandovesnice byl pro mě extrémním zklamáním po tak rozmáchlé přípravě a nedokázal lépe a jinak do slov a obrazů přeložit či transformovat peklo, kterému jsme byli svědky během cesty proti proudu. Například vypravěčův voice-over na řece dával smysl, tam si prohlížel vojenské záznamy o plukovníkovi a dával nám tím najevo, co si o něm myslí a jak se vyvíjí jeho vztah k němu a k úkolu, protože plukovník sám nebyl přítomen a čas konat byl ještě daleko. Po příjezdu do vesnice už není potřeba mluvit, protože vše bylo řečeno a na všechny jeho nejhorší strachy se můžeme podívat očima, on ale v komentáři pokračuje a neříká nic nového, opakuje ty stejné teze a navíc ještě vysvětluje plukovníkovy promluvy, což je v tu chvíli otravné, nadbytečné a antiklimaktické. Také tím, že se ve vesnici střídá den a noc a den a noc a den a noc, film úplně přichází o momentum, které si do té doby budoval nestálým postupem vpřed za tímto jedním cílem... aby byl najednou rozmělněn do mnoha nenavazujících scén odělených stmívačkami?! Intenzita se rozplývá a pointu mám hledat ve zfetované mánii Dennise Hoppera a improvizační manýře Marlona Branda? Plukovník Kurz by měl říkat něco, co ještě nebylo řečeno, a nebo preferovaněji mlčet, ale klidně bych tam i viděla jeho osmnáctiminutový monolog a po něm aby došlo k finálnímu střetu, ale ne tuhletu rozmašírovanou nijakost poskládanou z náhodných "zajímavých" ala rebelský-výkřik hlášek. A nebo aby kamera prostě zůstala ve člunu a dívala se do džungle, zatímco Martin Sheen se vylodí a odejde vykonat své dílo. Celá ta návštěva vesnice je prostě redundantní a nesvědčí o ničem moc jiném než o Brandově neochotě spolupracovat s vypointovaným scénářem. A to mi zkrátka ke katarzi nestačí. We have met the enemy and he is us. (25.02.2019)

Coppola zamíchal "Karty smrti“ a v depresivním river movie žene kapitána Willarda (M.Sheen) se speciálním úkolem do kambodžského vnitrozemí. Čím hlouběji, tím šíleněji. Traumatická cesta tentokrát není cíl. Cílem je Kurtz. A hrůza.. Nálet za východu slunce s Ride of the Valkyres a začátek (The End) považuji za naprosto fenomenální. (01.09.2008)

Viděl jsem redux verzi. Opravdu přespříliš dlouhé. Scén, které vás svým sdělením převálcují, je dle mě přece jen méně, než těch, kde se nic neděje a nemusely by tam být. Herci ušli, režie se snaží, ale abyste film plně vychutnali, je to třeba jistě vidět víckrát, ale doporučil bych tak s desetiletou přestávkou. To nejmíň. (18.04.2005)

Jediněčný film nejen díky způsobu jakým je natočen, ale i průběhem natáčení a celkově jeho historií. Při čtení zajímavostí jsem byl chvílemi i zděšen. Například: Dennis Hopper dával na place plný průchod své závislosti na drogách a alkoholu. Předčítal mi z Bible a řezal k tomu tlusté špalky hašiše: řekl Laurence Fishbourne, kterému tehdy bylo 14 let !! Nebo samotný režisér prodělal během natáčení epileptický záchvat a pod vlivem drog nadiktoval pokyny, aby v případě jeho smrti dokončil film George Lucas !! Nemluvě o tom, že Americká armáda nechtěla film financovat a neposkytla žádné prostředky, režisér si je musel propůjčit od diktátora Filipín, kde se film natáčel, Fernanda Marcose. Docela nářez, co tento film měl za sebou a nejlepší na tom je, že mrtvoly, kterých je ve filmu nepřeberné množství nejsou jen figuríny...Jestli to byla Apokalypsa tak nejen pro samotné vojáky v té době, ale i pro filmový štáb jako takový. Musím podotknout, že téměř každá scéna je tak nádherně kamerou nasnímaná, a sledovat vzlet vrtulníku za východu slunce je tak oslnivý a symbolický, že se Vám až zachvěje žaludek. . (23.12.2006)

Apokalypsu jsem poprvé viděl prakticky v téže době jako podobně slavnou Četu. Zatímco Stone mě nadchl, ke Coppolovu válečnému dramatu jsem zaujal, řekněme, rezervovaný postoj. Neubránil jsem se jistému zklamání, které částečně vycházelo z přehnaných očekávání - podle mnohých filmových fandů mělo jít o největší válečný snímek všech dob. Zpracování je bezesporu luxusní - Coppola předvádí živočišnou chytrou filmařinu plnou sugestivních scén, kamera dělá hotové divy, z obrazových kompozic běhá mráz po zádech. Z efektního využití dvojexpozic a prolínaček (příznačná je už úvodní scéna, kde se kamera z letky vrtulníků zaměří na detail vrtule a vzápětí přejde do hotelového pokoje, kde sledujeme vrtuli ventilátoru) by se mohl učit každý zájemce o filmovou režii. Ponurá džungle, fascinující panoramatické záběry tropické krajiny, vše vytváří to, čemu se říká atmosféra. Kvalitní herci ztvárňují vyhrocené charaktery lidí vystavených extrémním podmínkám. Potud všechno v pořádku a pověst o Apokalypse nelže. Problém mám ale s příběhem. Coppola ho převzal z románu Srdce temnoty od Josepha Conrada. Jeho děj se odehrává v belgickém Kongu a každý, kdo zná dějiny konžské genocidy a krvavých válek 20. století o tamní přírodní bohatství, pochopí, že do tamní společnosti historka o šíleném důstojníkovi, který se vymkl jakékoli kontrole, dokonale zapadá. Totéž vyprávění zasazené do vietnamské války ve spojení s americkým důstojníkem vypadá nepatřičně a přehnaně. Nehledě na to, že Coppola se natolik nechává strhnout svou uměleckou vizí, až to vypadá, že netočí válečné drama, ale inscenuje divadlo. Tahle teatrální přepjatost vrcholí popravou vzbouřeného důstojníka připomínající spíš pohanský rituál a působí na mě rušivě do té míry, že se film páté hvězdičce z mého pohledu ani nepřiblížil. Celkový dojem: 75 %. (06.02.2015)