Toy Story: Příběh hraček

Předem se přiznám, že nejsem příznivec animovaných filmů a na nějaký z nich se podívám opravdu jen občas. V drtivé většině je to pak něco českého nebo od studia PIXAR, které se podepsalo i pod tento snímek s názvem Toy Story: Příběh hraček. A hned to pro ně byla trefa do černého, neboť se stal jedním z nejoblíbenějších animáků všech dob. A i mně se kdysi příběh oživlých hraček natolik líbil, že jsem pro něj snesl z filmového nebe nejvíce hvězd, co to šlo. S odstupem dvou desítek let jsem se rozhodl podívat se na tento skvělý filmový počin podruhé, abych jednak mohl napsat zasvěcený komentář a případně změnit své maximální ohodnocení. Moc jsem si toho nepamatoval a tak jsem seděl dychtivě před televizní obrazovkou a celých 80 minut se bavil výborným nápadem a perfektním, byť jednoduchým scénářem. Vše začalo představením malého chlapce Andyho, který si pochopitelně rád hrál se svými hračkami, nicméně netušil, co se odehrává za dveřmi svého pokoje, když jej opustí. V té chvíli totiž všechny ožili a to včetně panáčka s bramborovou hlavou, umělohmotného dinosaura Rexe či sympatické pastýřky, která milovala Andyho neoblíbenější hračku, což byla figurka kovboje jménem Woody. Když se v domě chystala oslava dalších Andyho narozenin, hračky měly strach, že Andy dostane nějakou novou hračku, která zaujme jejich místo. A stalo se, neboť chlapec dostal figurku Buzze Rakeťáka, nicméně nakonec si jej ostatní hračky brzy oblíbily. Neměl ho rád jenom Woody, protože Buzz se místo něho stal Andyho nejoblíbenější hračkou. Buzz však netušil, že je jenom hračka, myslel si, že je skutečný a chtěl se vrátit na svoji planetu. Jednoho dne Woody vyhodil ze žárlivosti Buzze z okna, čímž si ale znepřátelil ostatní hračky, které ho dokonce chtěly zabít. K tomu však nedošlo, protože si Andy Woodyho vzal s sebou do restaurace a při zastávce cestou se na benzínové stanici Woody popral s rakeťákem, který před jejich odjezdem skočil na dodávku. Během rvačky jim ale rodina odjela do slavné pizzerie, do které se díky chytrému plánu kovboje záhy společně oba dostali. V restauraci rakeťák objevil automat s hračkami, do něhož vlezl v domnění, že tak najde cestu na svou planetu. Kovboj vleze za ním a v té chvíli je oba ulovil zlý kluk Sid, který bydlel v domě vedle Andyho a který hračky mučil a ničil. Odnesl si je domů, kde Woody a Buzz zažili několik horkých chvil, ať už při vlastním poškození či při setkání se starými děsivými hračkami Sida. Navíc je po domě honil Sidův pes Scud, který byl trénovaný na ničení hraček. V jednom okamžiku se Buzz z televizní reklamy dozvěděl, že je jen hračka a byl z toho zdrcený a pokusil se jako blázen vyletět z okna, ale spadl a ulomila se mu jedna ruka. Woody se pokusil přejít do sousedního domu po drátech s vánočními světly, ale ostatní Andyho hračky světla shodily dolů, protože kovboje mezi sebou nechtěly. Sid si pak domů přinesl raketu na odpálení, kterou připevnil k Buzzovi a se kterou ho chtěl druhý den vypustit. Woody se o Buzze, který se stal jeho jediným kamarádem, bál a přesvědčil Sidovy strašidelné hračky a spolu s nimi Buzze zachránil. Andyho rodina se zároveň přestěhovala a Woody znovu získal důvěru a přátelství ostatních hraček a všechny pak byly šťastné v novém domě. Jednoduchý příběh skončil a já s úlevou zjistil, že animák po těch letech neztratil ze svého kouzla. Sice jsem už všechno to hemžení neprožíval jako kdysi, ale přece jen jej stále mohu považovat za perfektní animovaný snímek s nepřehlédnutelným výchovným aspektem. Suma sumárum, původní hodnocení filmu Toy Story: Příběh hraček jsem měnit nemusel a tak mu stále zůstalo všech pět hracích hvězdiček *****. (15.03.2021) (méně) (více)