Román pro ženy

Znáte to. Něčemu se dlouho vyhýbáte jako papež nahrávkám MAYHEM. Neb čekáte něco, co vás vykolejí. Pak přinuceni............(doplňte chybějící), neodoláte a dáte. Já už nedám. Znám spoustu divných typů, ale asi jsem viděl prd. Tohle, teda snad, ani omylem. Možná, jedině, že by špatný ftip. S velkým F. P.S. Pažoute, kdes nechal Horáčka? (01.06.2009)

Hodně nevyrovnaný film. Nejdřív jsem se docela slušně bavil (trefné vtípky s Honzou Svěrákem nebo "čvachtáním"), ale pak začalo ubývat humoru, moje sympatie k hlavní hrdince se stále více tenčily, některé roličky mě neuvěřitelně iritovaly, takže nakonec mi z postav přišli snesitelní už jen Oliver a Žemla (největším zklamáním pro mě byla jednoznačně Stašová se svým vlezlým přehráváním). Závěr možná hezký, avšak silně mimo realitu, takže jediné co v tomto díle překračovalo nadprůměr byl výborný soundtrack, ale jenom ten mi na udělení vyššího hodnocení nestačí. (14.09.2012)

Vůbec mě to nebavilo, ten Viewegh poslední dobou zdaleka neznamená kvalitní podívanou. Tragičtí Účastníci zájezdu, téměř na stejné úrovni Román pro ženy. Vašut nehraje, jen háže rádoby drsně směšné hlášky a šklebí se na celé kolo. Co tam dělala Něrgešová nechápu už vůbec, snad jediný kdo hrál, byl Donutil (který se tu objevil celkem na ani ne deset minut) a vlastně i Stašová. Tímto si mě Renč nezískal. Lechtivých scén pomálu a když už nějaká je, za moc nestojí. To samé se dá říci o scénách vtipných (čestnou výjimkou budiž svetr v divadle). Ne, stále si stojím za svým když říkám, že český film poslední dobou nestojí ani za tu pověstnou zlámanou grešli. Snad poslední kvalitní film, který jsem měl možnost shlédnout byly Želary, a to už je přeci jen tři roky zpět. (11.11.2006)

Filip Renč je masér, protože natočil český film způsobem, že si dynamikou vyprávění a různými vychytávkami (dupání na řvoucí hlavy Saši Rašilova) nezadá se zahraniční tvorbou. Scénář mi přišel nápaditý a herecké výkony ucházející. Zuzana Kanócz je navíc velice hezká. Vašuta jsem asi po pěti letech viděl v roli která trvala víc jak 30 sekund a jeho výkon mě pobavil. Stašovka byla taky dobrá, prostě jedno z nejmilejších filmových překvapení. (23.04.2006)

V současných romantických komediích (máme rok 2024, takže beru nějakou tu dekádu zpět) humor prakticky neexistuje, urputně se v nich shání chlap, třecí plochy jsou jalové, charakteristika postav nijaká, základní logika děje chybí a vše tak nějak vychází z toho, že tvůrci přeci chtějí divákům dopřát odpočinek od jejich všedních starostí. O to víc ocením milostné příhody a nehody mladé redaktorky dámského časopisu, která má výstřední matku milující letiště a cizince, a taky chlapce, který tajně spoří na byt s liškou. Jenže pak se na scéně objeví omšelý sukničkář Pažout a solidně zamíchá kartami. Výsledek nic zásadního nesdělí, nic nového nezanalyzuje. Prostě je svižný, vtipný, dojímající a žánrově přesně takový, jak divák očekává. Samozřejmě je i lacině atraktivní a místy šarmantně umělý (v dialozích i situacích), navrch pár jeho vedlejších postav míří spíš ke karikatuře. Ale co je důležité: má uvolněného Marka Vašuta, půvabnou a zatraceně přirozenou Zuzanu Kanócz a především šarmantní Simonu Stašovou, která prozáří všechny své scény. Solidní opisování zahraničních schémat, skvělá hudba, nadhled. Za ty čtyři hvězdy se vůbec nestydím. (20.04.2024)