Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Do Prahy přijíždí slovenský režisér Karpatti (Robert Roth), aby se tam proslavil. Má s sebou všechny věci, v Bratislavě se už nemůže ani ukázat. Mezi tím na střeše pankráckého činžáku Hrubeš (Jan Budař) s Marešem (Richard Krajčo) plivou ze sedmnáctého patra, plánují být významnými filmovými pracovníky a touží po lásce. Pak Marešovi umře babička, Hrubeše vyžene tatínek (Miroslav Donutil) z domu a jedenáct smrtelně nemocných pacientů nezemře. Václav Hrubeš se setká s prezidentem Klausem a Josef Mareš si najde děvče, ale za peníze. Na závěr vypne v celé Praze 4 na deset minut proud a Viliam Karpatti dostane cenu na jihlavském festivalu. Celých posledních deset minut filmu prší, letadla se vznášejí nad Prahou jak fantomy. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (217)

lumiros 

všechny recenze uživatele

Vladimír Morávek mne oslovil filmem Nuda v Brně, za který právem dostal Českého lva za režii. Hrubeš a Mareš má přímočarý humor, tím je divákovi bližší a ta část diváků, kterým se právě Nuda v Brně nelíbila, nebo jí nepochopili, si tento snímek zamiluje a pak si najdou cestičku možná i k ní.. Mne se upřímně hodně líbil a dávám mu pět hvězdiček. ()

CheGuevara odpad!

všechny recenze uživatele

Bum! Morávek spadl z mého tvůrčího Olympu na tvrdou zem a celý ten pád nebyl ani vůbec pěkný. Hruběš a Mareš jest zářným exponátem do muzea "nezvládnutých ambicí". Po fantastické Nudě si tvůrčí skupina kolem Morávka (svůj štáb příliš očividně nemění) ukousla projekt, na který jednoduše neměla. Zatímco v jeho debutu byl skoro každý prvek ošpendlen originálním a až hračičkovským nápadem, tak zde se gejzír invence očividně zasekl anebo jednoduše začal recyklovat, to s čím přišli před několika lety. Scénáristická křeč přimontovaná k póze z laciného sekáče jednoduše nemohla fungovat. Mnohem raději uvítám film, co se drží při zemi a nebojí se to přiznat, než film, co by chtěl lítat v oblacích a staví kolem sebe papundeklové Potěmkinovy vesnice. Díky tomuto filmu začínám nabývat pocitu, že některé snímky o ničem vážně vznikají pouze z nedostatku nápadů. Bylo mi opravdu líto, že Krajčo tolik protrpěl kvůli tak špatnému filmu. Morávek si ukousl moc velkého sousta a doslova se jím udávil. Jeho další film začínám očekávat přece jen s větší skepsí. ()

Reklama

Elví 

všechny recenze uživatele

Tak tady jsou 2 možnosti: tedy, za prvé, buď jsem vůbec nepochopila, co tím chtěl režisér říci nebo, za druhé, možná ani režisér nic říci nechtěl. Po odchodu z kina jsem byla mírně řečeno na rozpacích. Revizor parchant versus retardovaný do něj zamilovaný obdivovatel Hanky Zagorové, kteří se neumí nazvat jinak než kokotem a kreténem....Ne, díky, tohle už víckrát nemusím. ()

decouble 

všechny recenze uživatele

Komedie, v které není téměř nic vtipné, snad až s výjimkou neutuchajícího fetiše v české popkultuře 80. let. Ale i její užití se nakonec topí ve smutném podtónu filmu, který se v průběhu děje stává dominantním... Jenže to není ani dobré drama. Jakákoliv sdílnost zde vychází naprázdno, neboť i přes herecké schopnosti Budaře a Krajča jsou (všechny) důležité postavy příliš přestylizované, umělé a neživotné. Proto i těch několik obstojných hlášek působí tak hrozně divně... Navíc je "Hrubeš a Mareš" i ze stylistického hlediska hrozně nezajímavý a nudný... A to jsem od toho nečekal skoro nic. ()

Tygrys 

všechny recenze uživatele

Film, který chtěl těžit z úspěchu Nudy v Brně. Krajčo byl fakt děsný debil, ale on takový vlastně asi být měl. Více než 3* bych dát nemohl, protože jsem se opravdu nudil. Sympatická mi byla Magdalena Borová v roli Ireny Hájíčkové. No ale onanovat v uniformě po dědečkovi před plakátem a při rádoby písničkách Hany Zagorové tak to už fakt né. Morávek s Budařem ať radši příště zkusí něco jiného, protože hrozí že se postupně zahrabou jako mr. Hřebejk. ()

Galerie (7)

Zajímavosti (5)

  • Jednou z důležitých postav filmu je zpěvačka - a vystudovaná herečka - Hana Zagorová, která si sebe samu i zahrála. Richard Krajčo (Mareš) k ní řekl: "Když jsem byl malý, můj první šlágr byly Holky z naší školky. Kotvalda s Hložkem jsem měl nalepené ve svém kufříku s hračkama a přes ně jsem se dostal k Hance Zagorové, do které jsem se pochopitelně okamžitě zamiloval. To nešlo jinak. Pak nastalo období hudebního hledání, kdy jsem byl pankáčem a totálně ji zavrhl. Navíc musím říct, že po revoluci mě překvapilo, jak republika neustále tíhne k minulosti včetně té hudební, což je pro mě dost nepochopitelné. Na druhou stranu se ale musím přiznat, že když jsme si na place pouštěli její songy, tak jsem byl dojatý. Písničky jako Nešlap, nelámej nebo Hrníčky jsou fakt dobrý. Hanka Zagorová má obrovskou výhodu právě v tom herectví, ona ty písničky skvěle zahraje a prožije. (...) Já jí to, co zpívá, od začátku do konce věřím. Ona tam pláče, směje se a na mě to funguje. Spousta lidí si navíc nevšímá, že si řadu textů napsala sama, čímž v mých očích stoupá na ceně. Vidím, že sama tvoří, že do písniček vkládá svoje pocity." (NIRO)

Reklama

Reklama