Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Do Prahy přijíždí slovenský režisér Karpatti (Robert Roth), aby se tam proslavil. Má s sebou všechny věci, v Bratislavě se už nemůže ani ukázat. Mezi tím na střeše pankráckého činžáku Hrubeš (Jan Budař) s Marešem (Richard Krajčo) plivou ze sedmnáctého patra, plánují být významnými filmovými pracovníky a touží po lásce. Pak Marešovi umře babička, Hrubeše vyžene tatínek (Miroslav Donutil) z domu a jedenáct smrtelně nemocných pacientů nezemře. Václav Hrubeš se setká s prezidentem Klausem a Josef Mareš si najde děvče, ale za peníze. Na závěr vypne v celé Praze 4 na deset minut proud a Viliam Karpatti dostane cenu na jihlavském festivalu. Celých posledních deset minut filmu prší, letadla se vznášejí nad Prahou jak fantomy. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (217)

zette 

všechny recenze uživatele

Aniz bych pred zhlednutim filmu vedel, ze se jedna o stejneho rezisera, ktery natocil Nudu v Brne, poznal jsem to velice brzy. Divaky se snazi nalakat na stejny typ humoru. Uz dlouho jsem nevidel vetsi kravinu, je to az absurdni, co se ve filmu vsechno deje-nedeje. Obe hvezdicky davam za Budare, ktery me jeste nezacal nudit a pri nekterych scenkach me dostaval do kolen. ()

Anticque 

všechny recenze uživatele

Tento film se mi po 30 minutách velice líbil, ale to jsem ještě nečekal, že od třicáté minuty to bude úplný propadák, film byl velice nudný, po hodině jsem chtěl odejít z kina, některé vtipné sekce byly k zasmání jen na začátku, poté to byli jen trapné sekce. No prostě to vidím že začátek bych ohodnotil 4 hwězdami a konec známkou odpad!, takže logicky dáwám 2 hwězdy. ()

Reklama

delaware 

všechny recenze uživatele

Komedie? Jen z části. Jinak vidím spíš psychologické drama, možná avantgardu. Film by se mi asi býval nelíbil, být řadovým divákem, očekávajícím dobré pobavení a snadné pochopení... Já jsem ale měla tu možnost zajít v hradeckém Klicperově divadle na představení Akvabely, režírované právě V. Morávkem. Mezi příběhem Hrubeše a Mareše a přiběhem Akvabel lze nalézt jisté paralely, možná proto jsem děj Hrubeše snáz pochopila, vstřebala. Občas se ve filmu vyskytuje až příliš sprostých slov, ale do života, který je na plátně zobrazován, patří. Resumé? Hrubeš a Mareš rozhodně není hloupý film, myslím, že má v sobě spoustu zajímavých myšlenek. Jen to chce mít čas a chuť je v něm nacházet. ()

Qasa 

všechny recenze uživatele

Obsah včetně závěru: Hrubeš (Budař) a Mareš (Krajčo) jsou kamarády od dětství. H je revizor a odejde od bláznivých rodičů (Janžurová, Donutil) bydlet do schátralého domku Marešovy babičky. M je hodnej, asi trochu mentálně postiženej. Hrdinové připomínají touto konstelací Kouřové signály. Zavolají si prostitutku, se kterou se M pak snaží chodit. Slovenský uhrovatý režisér si vymyslí realityshow na téma přesvědčování H o tom, že je vyvoleným lámou (Spalovač mrtvol?). Ten se začne přes úvodní odpor do nového životního poslání vžívat a pravda je mu prozrazena až na letišti před odletem do Tibetu. Po jeho odchodu na letiště se M zasebevraždí. H s baseballovou pálkou na toaletě nutí režiséra a producentku, aby na M pohřeb pozvali celebrity (prolíná se celým filmem). M je pochován s vojenskými poctami v uniformě svého dědečka (tykal si s generálem Svobodou) a za zpěvu své oblíbené Haničky Zagorové. H s režisérem pak odcházejí směrem k žižkovskému vysílači. ()

Tosim 

všechny recenze uživatele

70%. Tak si říkám, jestli není tandem Budař a Morávek poněkud splasklá bublina. Ne, že by se mě to vyloženě nelíbilo, jen zvyknout si na celý styl filmu (který je jiný než u Nudy, tedy aspoň co se týče všeho ostatního kromě sexu), bylo poněkud obtížnější. A zvykal jsem si delší dobu, i přes skvělou scénu "sbratření krví." Nejvíce mě zaujaly různé cameo role (Kočičková, Matonoha, Hanušová, Střihavka), scéna v supermarketu, závěr a Stella Zázvorková. DOBROU NOC, CHLAPCI. ()

Galerie (7)

Zajímavosti (5)

  • Jednou z důležitých postav filmu je zpěvačka - a vystudovaná herečka - Hana Zagorová, která si sebe samu i zahrála. Richard Krajčo (Mareš) k ní řekl: "Když jsem byl malý, můj první šlágr byly Holky z naší školky. Kotvalda s Hložkem jsem měl nalepené ve svém kufříku s hračkama a přes ně jsem se dostal k Hance Zagorové, do které jsem se pochopitelně okamžitě zamiloval. To nešlo jinak. Pak nastalo období hudebního hledání, kdy jsem byl pankáčem a totálně ji zavrhl. Navíc musím říct, že po revoluci mě překvapilo, jak republika neustále tíhne k minulosti včetně té hudební, což je pro mě dost nepochopitelné. Na druhou stranu se ale musím přiznat, že když jsme si na place pouštěli její songy, tak jsem byl dojatý. Písničky jako Nešlap, nelámej nebo Hrníčky jsou fakt dobrý. Hanka Zagorová má obrovskou výhodu právě v tom herectví, ona ty písničky skvěle zahraje a prožije. (...) Já jí to, co zpívá, od začátku do konce věřím. Ona tam pláče, směje se a na mě to funguje. Spousta lidí si navíc nevšímá, že si řadu textů napsala sama, čímž v mých očích stoupá na ceně. Vidím, že sama tvoří, že do písniček vkládá svoje pocity." (NIRO)

Reklama

Reklama