Hrubeš a Mareš jsou kamarádi do deště

Tvůrci se asi rozhodli sdělit úplně všechno, co měli v danou chvíli na jazyku, a co jim právě přišlo legrační. Jsou tu vedle sebe hezké a fungující scény typu zjevení Hanky Zagorové a současně scény vypointované "cool" hláškami, v nichž se dva idioti oslovují "ty kreténe" a někomu to asi přijde jako vrchol humoru... (22.10.2005)

Standardní český trend naší kinematografie, tragikomické rozpitvávání lidských osudů, si vzal do parády Vladimír Morávek podruhé. Zatímco Nuda v Brně měla fajn téma (ztráta panictví, resp. panenství), zde společně se spoluautorem scénáře Janem Budařem krutě přestřelili. Vztah dvou mentálně jednodušších jedinců dokáže prvních dvacet minut na humorných větách „Si kokot!“ stát ještě solidně, jenže v půlce snímku se kritika reality show Morávkovi rozpadne pod rukama, děj stagnuje, takže kdo přetrpí nudu, dočká se působivého konce v pražském krematoriu, ale i to je poněkud málo. Žádný další průlom do dějin filmu se nekoná, ale spíše se jedná o smutné potvrzení zažitého pravidla, že v současnosti se u nás nic jiného natočit nedá. Krize českého filmu v plné parádě! (31.07.2006)

"Víš, že je možný bejt závislej na televizi?...Já ti říkám bojuj s tím ty vole!" Špetka neurvalosti, lidské tuposti, krutosti a pořádná nálož humoru v podání dvojky Jana Budaře a (především zpěváka) Richarda Krajče. Mělo to svůj náboj a několikrát jsem se skutečně nasmála, ale bohužel tomu tak trochu něco chybělo. Jan Budař společně s Miroslavem Donutilem a pár dalšími znělými jmény, mě opět utvrdili o svých hereckých přednostech, kterým je třeba věnovat svou pozornost (i na úkor občasné psychické újmy způsobené českou kinematografií jako celkem). Potěšila mě znělá hudba od Jana Budaře. (17.03.2013)

Tohle je strašně divnej film. Žádná postava tu není normální, všechny jsou něčím divné, hraje tu hudba buď Hany Zagorové nebo nějaká, co by se spíš hodila do mysteriózního filmu (a nejlíp tu hraje obojí dohromady a to je pak už totálně divný) a celkově to má takovou nevysvětlitelně divnou atmosféru, že si ani nejsem moc jistý, o co teda mělo jít. Zpočátku je to takový komediální sled scének ze životů Hrubeše a Mareše, který je ale propojen nějakým dějem a do toho všeho je tady režisér Karpatti, který chce v Česku natočit film. Některé scénky mě jakýmsi zvláštním zvráceným způsobem bavily, jiné mě naopak nebavily vůbec a akorát jsem se u nich dost nudil. Měl jsem to tak 50 na 50. Ke konci to ale celé strašně zvážní a všechno vyústí v tragédii, kterou jsem od toho fakt nečekal, nicméně bůhvíproč funguje, zapadá do toho a je i silná. Měl jsem celou dobu pocit, že se to svým postavám vysmívá - ale i s nějakým soucitem. Není to chladné pohrdání vším živým jako u Formana (protože i tomu se tenhle film vysmívá), spíš je to takové... divně lidské. Fakt nevím jak jinak to nazvat. Navíc postava režiséra Karpattiho podle mě parodovala Klusáka a parodovala ho skvěle, včetně toho jeho závěrečného vyvrcholení. Jak už jsem psal, z nějakého mě neznámého důvodu se mi to líbilo a rozhodně mě to i zaujalo, protože to celé má takovou divnou atmosféru, takže já jsem s tímhle filmem do určité míry spokojený. Akorát bych ho teda asi nikomu nedoporučil, protože to je tak strašně specifické, že se a divím, že to tady nemá o 20% míň. Být to kratší tak o půl hodiny, vystříhat z toho ty nefunkční nudné scény a možná bych pak dal i vyšší hodnocení. Silné 3* (27.03.2021)

Haleluja! Máme v Česku nového filmového režiséra mezinárodních kvalit! Zatímco se v Nudě v Brně Morávek ještě s filmem učil a ve stylu se oc nevzdaloval Nové vlně z 60. let, v Hrubešovi a Marešovi už vypráví příběh zcela svým originálním způsobem. Není to v žádném případě odpočinkový film. Za "používání mozku" v kinosále je ale divák odměněn velkolepým koncertem náznaků a symbolů. Divadelní řeč, kterou Morávek tak ovládá, vstupuje jeho prostřednictvím zcela nenásilně na filmové plátno. Režisér dokázal, že lze oboje úspěšně zkombinovat. (17.10.2005)