Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Do Prahy přijíždí slovenský režisér Karpatti (Robert Roth), aby se tam proslavil. Má s sebou všechny věci, v Bratislavě se už nemůže ani ukázat. Mezi tím na střeše pankráckého činžáku Hrubeš (Jan Budař) s Marešem (Richard Krajčo) plivou ze sedmnáctého patra, plánují být významnými filmovými pracovníky a touží po lásce. Pak Marešovi umře babička, Hrubeše vyžene tatínek (Miroslav Donutil) z domu a jedenáct smrtelně nemocných pacientů nezemře. Václav Hrubeš se setká s prezidentem Klausem a Josef Mareš si najde děvče, ale za peníze. Na závěr vypne v celé Praze 4 na deset minut proud a Viliam Karpatti dostane cenu na jihlavském festivalu. Celých posledních deset minut filmu prší, letadla se vznášejí nad Prahou jak fantomy. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (217)

Elví 

všechny recenze uživatele

Tak tady jsou 2 možnosti: tedy, za prvé, buď jsem vůbec nepochopila, co tím chtěl režisér říci nebo, za druhé, možná ani režisér nic říci nechtěl. Po odchodu z kina jsem byla mírně řečeno na rozpacích. Revizor parchant versus retardovaný do něj zamilovaný obdivovatel Hanky Zagorové, kteří se neumí nazvat jinak než kokotem a kreténem....Ne, díky, tohle už víckrát nemusím. ()

Qasa 

všechny recenze uživatele

Obsah včetně závěru: Hrubeš (Budař) a Mareš (Krajčo) jsou kamarády od dětství. H je revizor a odejde od bláznivých rodičů (Janžurová, Donutil) bydlet do schátralého domku Marešovy babičky. M je hodnej, asi trochu mentálně postiženej. Hrdinové připomínají touto konstelací Kouřové signály. Zavolají si prostitutku, se kterou se M pak snaží chodit. Slovenský uhrovatý režisér si vymyslí realityshow na téma přesvědčování H o tom, že je vyvoleným lámou (Spalovač mrtvol?). Ten se začne přes úvodní odpor do nového životního poslání vžívat a pravda je mu prozrazena až na letišti před odletem do Tibetu. Po jeho odchodu na letiště se M zasebevraždí. H s baseballovou pálkou na toaletě nutí režiséra a producentku, aby na M pohřeb pozvali celebrity (prolíná se celým filmem). M je pochován s vojenskými poctami v uniformě svého dědečka (tykal si s generálem Svobodou) a za zpěvu své oblíbené Haničky Zagorové. H s režisérem pak odcházejí směrem k žižkovskému vysílači. ()

Reklama

kinej 

všechny recenze uživatele

Film nabouchaný skvělým humorem. Škoda jen, že to nedrží víc pohromadě nějakým o poznání lepším příběhem. Jinak zde vidíme skvělé herecké výkony. O Donutilovi a Janžurce je zybtečné se rozepisovat. Mě hlavně překvapil Krajčo. Přestože ho fakt nemusím, tak mě přesvědčil, že hrát on rozhodně umí. V jeho očích, že i takovouto odlehčenější roli prožívá. Musím si na něj, i když nerad, opravit názor. ()

Malarkey 

všechny recenze uživatele

Nechápu proč tak nízké hodnocení. Film je to opravdu na naše poměry dobrý. První polovina je víc vtipná druhá spadá do vážnosti, ale to filmu absolutně nevadí. Při sledování jsem ke konci nemohl odtrhnout oči od obrazovky jelikož konec opravdu za sledování filmu stál. Budař a Krajčo zde hrají velmi dobře...hlavně pak Krajčo, sice se mi zdá, že je film krapet perverzní, ale to mu nesnižuje na kvalitě. Jak řiká Storm opravdu podceněné a je to škoda. ()

Anderton 

všechny recenze uživatele

Skôr ako "hořkou komedii ze života s laskavým humorem" pripomína Hrubeš a Mareš komediálno dramatický experiment, na krajinu svojho vzniku celkom originálny. Nie je to nič, čo treba bezpodmienečne vidieť, nie je to česká komédia, ktorú by ste chceli pustiť zahraničným kamarátom ako vzorku tunajšieho typicky českého humoru. Je to neobvyklý film, ktorý si nejakých tých svojích divných divákov určite nájde. Bude to ale menšia komunita. Krajčo ide v koľajách De Nira v Ragging bull, pozrite, koľko kíl pribral kvôli tejto úlohe. ()

Galerie (7)

Zajímavosti (5)

  • Jednou z důležitých postav filmu je zpěvačka - a vystudovaná herečka - Hana Zagorová, která si sebe samu i zahrála. Richard Krajčo (Mareš) k ní řekl: "Když jsem byl malý, můj první šlágr byly Holky z naší školky. Kotvalda s Hložkem jsem měl nalepené ve svém kufříku s hračkama a přes ně jsem se dostal k Hance Zagorové, do které jsem se pochopitelně okamžitě zamiloval. To nešlo jinak. Pak nastalo období hudebního hledání, kdy jsem byl pankáčem a totálně ji zavrhl. Navíc musím říct, že po revoluci mě překvapilo, jak republika neustále tíhne k minulosti včetně té hudební, což je pro mě dost nepochopitelné. Na druhou stranu se ale musím přiznat, že když jsme si na place pouštěli její songy, tak jsem byl dojatý. Písničky jako Nešlap, nelámej nebo Hrníčky jsou fakt dobrý. Hanka Zagorová má obrovskou výhodu právě v tom herectví, ona ty písničky skvěle zahraje a prožije. (...) Já jí to, co zpívá, od začátku do konce věřím. Ona tam pláče, směje se a na mě to funguje. Spousta lidí si navíc nevšímá, že si řadu textů napsala sama, čímž v mých očích stoupá na ceně. Vidím, že sama tvoří, že do písniček vkládá svoje pocity." (NIRO)

Reklama

Reklama