Uvnitř tančím

Bavilo ma to cely cas a prekvapivo to na mna neposobilo ani trocha depresivne, skor naopak. Ale koniec mi nejako nesadol a nevyvolal u mna ziadne dojatie alebo silnejsie emocie. Rozmyslam preco, kedze postavy som si oblubil, no bude to asi tym, ze ich zivotny pribeh bol vykresleny v podstate len z tej svetlejsej stranky bez nejakeho vyraznejsieho zasahu drsnej reality, s ktorou by sa ludia v ich zivotnej situacii stretavali urcite castejsie a tym padom posobil ten zaver trochu neprirodzene dosadeny. Velmi dlho som rozmyslal medzi 3 a 4* ale kvoli spominanej vycitke nakoniec takto... (16.11.2013)

To je milé. Pro mě příjemné překvapení. Až na ten konec. (13.08.2014)

Hodně dobrý filmeček, hlavně díky neuvěřitelně přesvědčivému hereckému výkonu Stevena Robertsona. Co víc dodat, je to smutné, až je to dokonalé. 78% (27.12.2014)

Nedotknutelní zkřížení s Přeletem nad kukaččím hnízdem. Výsledek? Film nedosahuje vtipnosti Nedotknutelnejch a dramatičnosti Přeletu, i tak ale svoji kvalitu má a jsem rád, že jsem se na film podíval! (11.02.2016)

Z dnešního pohledu nadhodnocený snímek, který už s náskokem překonal podobně ražený, francouzský Intouchables nebo americké Come as you are a 50/50. Vtip nechybí, výkony hlavních hrdinů úctihodné, především pak S. Robertsona. Bohužel, vše je již dávno překonáno. (18.10.2023)

Hezký a tak něják lidský film, avšak shodou okolností to byl již několikátý film s podobnou tématikou za poslední dobu, takže jsem měl doma takový Jedličkárna Festival, ale asi i tak bych s hodnocením výš nešel. Já prostě na to koukat nemůžu, když se mi pak o tom i zdá :-( (19.10.2008)

Bez diskuse ohromně půvabný, působivý, silný a přirozeně dojemný, ale i nemálo vtipný, nepatosový film. Nepamatuji si, kdy bych naposledy tak spontánně ronil dlouhé minuty krokodýlí slzy na závěr a to jsem načínal večer s odhodláním to vypnout, nemaje chuť dívat se zrovna na film o huhlajících vozíčkářích s mozkovou obrnou! Neučinil jsem tak a odměnou mi byl maximálně intenzivní zážitek s dokonalým (!!!!) Steven Robertsonem, frackovitým McAvoyem a krásnou Romolou Garai. Kdybych našel v paletce hodnocení víc jak pět hvězdiček, neváhám - pokud máte kde, sežeňte si tenhle kousek! (20.05.2009)

Dokonalé vo svojej jednoduchosti. Príbeh o dvoch vozíčkaroch urobený bez pátosu a na moje veľké prekvapenie aj bez dobrého konca aj keď s posolstvom. Kde do pekla tento skvelý film celý čas bol?! (24.08.2009)

Jak hluboku pod tělesnou schránku sahá touha po nezávislosti a samostatnosti nebo je to lidská duše, která je opravdu v dichotomii s tělem. Z hledání nezávislosti se stává závislost jednoho na druhém. (12.10.2009)

Prostě perfektně natočené, zahrané, ale hlavně procítěné. Díky ( cca 90% ) (04.04.2010)

Hezké! Nejvíce se mi líbily Roryho hlášky. Film se sice oficiálně tváří jako drama, ale v mnoha momentech na mě působil hodně komicky. Nechci říci přímo, že se jedná o komedii o vozíčkářích, ale jelikož jiný podobný film neznám, tak tento se tomuto formátu přibližuje asi nejvíc. (09.05.2010)

Zidealizovný pohled do života handicapovaných lidí. Sice víte, že v životě je vše neskutečně složitější a méně zábavné než je nám zde předkládáno, přesto entuziazmus postav vás přiměje po dobu filmu myslet a cítit jako ony a najednou se přistihnete, že uvnitř tančíte a přitom je vám na těle neveselo... Na film se hodí označení optimisticky smutný... (15.06.2010)

Nevím přesně z jakého důvodu, ale tento film mě donutil zapřemýšlet se nad lidskými vztahy: Michael - jeho otec, Rory - jeho otec, Michael - Rory a v neposlední řadě Michael - krásná Siobhan - Rory. To jak člověk, který ví, že je blízko smrti a přesto si život snaží užívat plnými doušky a já okolo sebe vidím lidi, kteří svým životem bezceně mrhají a to je pro mě drama větší. Je zde spousta věcí, nad kterými by se měl člověk pozastavit. Pro mě jednoznačně nejlepší drama roku 2004. (27.06.2010)

Nuda, která se snaží "něco říct". (06.07.2010)

Úžasný film o vůli neodevzdat se osudu a bojovat s ním. Doporučuju všem. I přes ten závěr. (07.11.2010)

Typ filmu který neurazí, ale nejspíš se na něj už znovu nepodívám. Nenudilo mě to ,ale pri pohledu na Jamese, připoutaného na vozíku, jsem byla jaksi nesvá. Hodně mě stvaly ty jeho vlasy.Hodně se mi líbilo, že to byl film, který mě stále překvapoval. Vždy jsem si říkala co asi udělají nebo se stane a vždy to bylo něco úplně jiného, neočekávaného. I konec byl neočekávaný. Sice dávám 4*,ale je melá pravděpodobnost, že se na tento film podívám znovu. (27.03.2011)

Přijemně natočený film, ktery sráží pouze to že je natočený přesně podle dojákové šablony...nechci spoilerovat ale musím říct že mě ve filmu nic nepřekvapilo jelikož podobný děj lze nalézt u spousta starších i novějších filmu kde hrdina díky někomu jinému získal chuť změnit život. (13.11.2011)

Co na to říct? Tohle je ten typ filmu, u kterého od začátku doufáte ve šťastný konec, a když se nedostaví, donutí vás to přemýšlet proč tomu tak je a přijdete na tolik věcí, že vám přeci jen nezbyde nic jiného než za tento závěr děkovat. (30.12.2011)

Tenhle film ve vás něco zanechá supr supr supr nemám slov (02.09.2012)

Ftipy jako v Hasta la Vista se nekoná a na Intouchables to nemá. Mumlájící a občas se smějicí michael s tvrďochem Rorym nejsou top srandou pro nejlepší film a příběh byl až moc tvrdej s velkou zpátečkou na city. Zas tak jsem nešílel když to má až tak dobré hodocení. 60% (08.10.2012)