Soudný den

Tvůrci filmu si nejspíš řekli, že žánr postkatastrofické sci-fi je momentálně v kurzu, a tak by bylo dobré přiložit si své polínko do ohně. Mají filmoví fanoušci rádi honičku v autech? Mají, a tak tam něco šoupnem. Mají rádi temný středověk? Bezpochyby, tak jim vyhovíme. Mají rádi krvavé gladiátorské hry? Už jsou tam. Líbí se jim hrůzu budící pankáči? Mají je mít. A bude jich rovnou armáda. Co funguje stoprocentně, je krvavé násilí, tak na něm nebudeme šetřit. Nějaké ty efekty, slušnou výpravu, k tomu jsme prachy sehnali, a abysme měli zaručený úspěch, použijeme řadu osvědčených žánrových klišé a scén, které už fanoušci znají z jiných filmů. Celou tu pulpovou směsku musíme jenom řádně promíchat, a protože si jsme vědomi, že jsme stvořili, s prominutím, sračku, budeme se tvářit sebevědomě a případné kritiky odzbrojíme tím, že to budeme prezentovat jako svůj tvůrčí záměr. Takhle nějak to nejspíš při natáčení Soudného dne vypadalo a výsledek tomu odpovídá. Místy je to až přitažlivě béčkové, ale celková nepůvodnost a hloupost z filmu jenom čiší. Když už poklesle sympatické béčko, tak bych sázel na Carpenterův Útěk z New Yorku, který za nepoměrně méně peněz dokázal natočit podstatně lepší kousek. Soudný den je v podstatě vykrádačka Šíleného Maxe a starších Carpenterových filmů, jako je právě Útěk z New Yorku nebo Útěk z L.A. Celkový dojem: 20 %. (10.06.2009)

Tohle udělal naprostej blázen co měl zrovna vycházku z ústavu, protože to je úlet úletů. Pro ultramagory mého kalibru je maximální rajc vidět chvíli postapocalyptický město, koncert Rammsteinů, Pána prstenů, Statečné srdce a Mad Maxe. Scéna ve které opekájí a následně porcují člověka sice můj večerní apetit moc nepovzbudila, ale zase ta tetováná punkerka zcela evidentně vrchní šéfkuchařka, při vaření své gurmánské specialitky tak krásně kouzlila svým jazýčkem, že mě mozek přehodil myšlenky na jiný prožitky než je jídlo. Ono vůbec ženský v tomhle filmu to je zážitek. Ta hlavní samička měla fakt hodně ostrý drápky, ale hlavně super prdelku, tady oceńuju práci kamerana, sice já bych se jí věnoval ještě více, ale zase nevím jestli by všechny bavilo koukat se 105 minut na krásnej ženskej zadek, ale jo bavilo, holky přece do kina chodit nemusej, stejně se v kině nedá žehlit :) Koukám, že ta luxusní drsňačka se jmenuje Rona Mitra, hmm jen doufám, že poprosit jí třeba o večeři by neznamenalo přijít o všechny zuby, ale když ona je při tom střílení tak sexy a o rvačkách ani nemluvím, jak umí jednoho zkrátit o hlavičku aniž by se při tom rozcuchala a nebo ten smyslnej pohled, když probodla tomu velkýmu rytíři hlavu, ovšem co umí s autíčkem, noo autíčkem ... Bentleym, tomu už prostě nejde odolat . Už to tak bude, já se z toho všeho nakonec zamiloval. (22.04.2008)

Jízda ve velkém, post-apokalyptickém, stylu, který si nebere servítky s ničím a s nikým. Fanoušci podobně laděných filmů budou nadšení odhodláním Neila Marshalla předvést i to nejšílenější, co ho napadne. Dočkáme se poskoka v latexovém oblečku, který miluje bolest. Uvidíme agentku s umělým okem, která má zachránit Anglii před virem, kterému utekla když byla ještě dítě. Nahlédneme do středověku a do punkové komunity kanibalů. Projedeme se neskutečně dlouho, drsnou a agresivní honičkou a mnohem, mnohem víc. Soudný den je film, který tu nebyl mnoho let a navazuje na filmy jako Šílený Max. Ignoruje myšlení a otázky diváka a dává mu za to drsnou podívanou, kterou mnoho lidí zkritizuje za bezduchost a krvavost a jiní ji za to samé budou obdivovat. Efektní a zábavné a k tomu všemu Rhona Mitra v první pořádné šanci předvést jestli je pouze hezkou modelkou na plátně nebo i trochu herečkou. Jsme rád, žes to natočil Neile. (26.07.2008)

Extrémně zábavné béčko, ve kterém se Neil Marshall doslova utrhl ze řetězu a spolu s hlavními hrdiny řádí jako o život. Už dlouho jsem se tak nádherně nepobavil u filmu, kde mozek opravdu nepotřebujete. Více: http://blog.obitus.cz/2008/05/doomsday.html (02.05.2008)

Neil Marshall je proste borec. Najprv svetu predviedol, že najlepšie súčasné horory vznikajú na britských ostrovoch a teraz zo zasvinených ulíc postapokalyptického Glasgowa ukazuje zadok hollywoodskemu poňatiu akčných a sci-fi filmov a prdí mu rovno do tváre. Doomsday je nelogická, nesúdržná a nepríčetná, ale zároveň aj neopísateľne zábavná smršť všetkého (naozaj VŠETKÉHO), čo ste kedy chceli (a možno aj nechceli) vidieť v béčkovom filme. Nemá to hlavu ani pätu, nemá to súdnosť, niet v tom štipky originality, ale má to nadhľad, kolosálne porcie brutality a v jednotlivých segmentoch je to štýlové a remeselne dokonale zvládnuté - od rytierov vynárajúcich sa zo záplav slnečného svetla v poetickom fantasy lesíku až po "bruckheimerovsky" nasvietené kovové záblesky počas šialenej záverečnej naháňačky. Skoro som mal z toho dojem, že Marshall kričí do sveta: "Dajte mi natočiť akýkoľvek žáner, zvládnem ho!" Už dávno som nevidel film, z ktorého by tak tryskalo nadšenie tvorcov pre vec. (21.07.2008)