Soudný den

Doomsday nemůže dostat víc jak tři hvězdy z následujících důvodů: 1, Jestliže se Marshall snažil natočit poctu béčkům, proč mu z toho vylezla parodie, která popírá sama sebe, své předobrazy z 80. let uráží a kde jednotícím svorníkem není – podobně jako u klasických autorů grotesky – přesně vyprofilovaná postava klauna, ale klaunem se stává samotný režisér? 2, Proč se Doomsday předvádí jako nonkonformní veselice, když je ve skutečnosti tak umanutě maloměšťácká a bez koulí? Promiňte mi tu floskuli, ale obávám se, že -unrated- verzi by prozívala i moje pramáti. 3, Marshall by si měl konečně vypláchnout pusu kulkou a přestat psát scénáře, protože na to nemá mozek. 4, Celý film odpovídá pouťovému varieté, ovšem bídně natočenému. Filmoví teoretici používají termín neviditelný styl, v němž divák nevnímá samotný proces produkce filmu. Jistě, béčka na sebe jednotlivými scénami pozornost strhávají a moc neviditelné nejsou, ovšem Marshall šel ještě dál a tak zřetelně vytrhává diváka z příběhu (amatérsky „viditelná" kamera), vyprávění (nesouvisle rozsekané a epizodické schéma) a postav (až na hrdinku jsou všechny zbytečný, nesympatický a donkichotský), že Doomsday už není regulérním filmem, ani béčkem, ale Ed Woodovským Z-etkem. (25.07.2008)

Perfektní snímek, který překvapí nejen svým tempem, ale hlavně šíleným střídáním žánrů. Od dokonalosti jej dělí jen a pouze zmatečný stříh akčních scén, který se opravdu nedá označit jako oku lahodící. Neil Marshall si po nepříliš povedeném Descentu opět napravuje reputaci. Oku lahodící béčko v áčkovém kabátku by si žádný fanoušek kulervoucí podívané neměl nechat ujít. "Máte hlad?" (04.04.2008)

Lehce nadprůměrná béčková blbina, která má štěstí, že rychle odsýpá (prakticky pořád se něco děje) a přitom baví, takže se člověk skoro ani nestačí zamyslet nad tím, jak je neoriginální. Neil Marshall si bere z mnoha slavných (a lepších) filmů něco, hází to do hrnce a kuchtí tenhle postapokalyptický guláš. Bašta to není špatná, ale jak říkám - sníst si ji jděte sami. Mozek zatím nechte někde, kde mu bude lépe. Nejlepší scény: Přepadení v "opuštěném" městě, hostina, proslov Malcolma McDowella (ten chlap je vážně ďábel) a samozřejmě celá závěrečná scéna s bentley, která je tak přepísknutá, až je skvělá. (17.08.2010)

Neil Marshall se etabloval jako seriózní žánrový tvůrce, na jehož filmy s kladnými kritikami a důmyslnou reklamní strategií se v houfu chodí. SOUDNÝ DEN je ale zjevně vysněná záležitost, ve které se setkává MAD MAX s ÚTĚKEM Z NEW YORKU (ne náhodou jsou dvě postavy pojmenováni podle jmen příjmení režisérů výše zmíněných sérií - Carpenterovi a Hillovi)._____ Dokonalé guilty pleasure, kterému bych nezazlíval, že nemá vlastní styl a jednotlivé scény jsou variace či parodie na dříve viděné, protože o vyjednání mezi jednotlivými styly, resp. estetikou tady JDE především. Závěrečná famózní honička je tak střetem reklamní (od objevení auta do vyjetí ze zámku), videoherní (začátek honičky), videoklipové (nástup hudby a střih dle toho) a filmové._____ SOUDNÝ DEN je béćko, jež jako kdyby vypadlo z 80. let, ale je to béčko uvědomělé a důmyslnější, než se na první pohled zdá: co na tom, že je to tak žánrově nevyhraněné, špatně sestříhané, eklektické a vyšinuté, když celý film je podáván (do záv. honičky) optikou vědce, ke kterému postavy filmu putují, aby se dozvěděly, že je "tak trochu magor". Ano, mnohé akční scény jsou nepřehledné, ale co takhle si chvíli nevšímat rušivého střihu a obdivovat kompoziční nápaditost a podvratnost celého projektu? Známka punku a jeden z nejlepších filmů roku. (01.05.2008)

Keby som mal vybrať to najlepšie béčko vôbec, mojou jasnou voľbou by bol práve Súdny deň. Presne takto si predstavujem prakticky dokonalé béčko, o nejakej originalite tu nemôže byť ani reči, ale o to tu vôbec nejde, V priebehu sa prestrieda niekoľko žánrov, od zombie survivalu, cez štandardný akčný, postapokalyptický a dokonca aj historický, pričom sa inšpiruje z mnohých známych filmov, ale vôbec sa tým netají a minimálne Šialený Max a Útek z New Yorku by sa ani nedali poprieť. No hlavne, že zo všetkých si berie len to najlepšie a tak je to od prvej do poslednej minúty neskutočne dynamická a zábavná akčná jazda, ktorej úroveň sa ešte k tomu väčšinu času len zvyšuje. Veľkým plusom je rozhodne aj fakt, že v popredí je vojenská jednotka, ktorá mi ešte k tomu príde, ako jedna z najsympatickejších. Rhona Mitra sa tu predviedla ako jedna z najzaujímavejších akčných hrdiniek súčasnosti, hlavne charizmou a jej postava ma veľmi bavila, ale aj zvyšní členovia možno až na nejakú tú výnimku nie sú síce moc známi, ale mňa si získali, fandil som im a občas ma ich smrť aj zasiahla. A o nič nezaostávajú ani perfektní a rozmanití záporáci, či už pankáči z postapokalyptického sveta na čele so svojim divokým vodcom, ktorý sa postará aj o zaujímavé vystúpenie, rytieri, ktorých vedie legenda Malcolm McDowell, ale aj byrokrati z politiky. Po akčnej stránke sa tu dá tiež prakticky len chváliť, je jej plno, jednotlivé akčné sekvencie sú dlhé, rozmanité, keďže nechýbajú súboje, prestrelky ani rôzne naháňačky, využívajú sa atraktívne lokácie, až na zbytočne zostrihané súboje, ktorých ale aj tak moc nie je sú výborne natočené a určite musím pochváliť aj ich mimoriadnu drsnosť, tu sa nájde plno perfektných a nápaditých krvavých likvidácií. Tu sa aj ťažko vyberá to najlepšie, všetky prestrelky a naháňačky sú skvelé, pričom tá záverečná je asi mojou najobľúbenejšou filmovou naháňačkou vôbec, tu som si jednoducho naplno vychutnal všetku akciu. A k tomu ešte tá výborná hudba, ktorá sa postará o viacero emotívnych momentov, takto dobrú hudbu by som v podobnom filme nečakal. Neil Marshall je bezpochyby jeden z najlepších režisérov svojho typu, čo sa prejavilo aj tu. Takže skutočne moje najobľúbenejšie čistokrvné béčko, v ktorom poteší nielen skvelá zápletka, dynamický dej, perfektná drsná akcia a sympatické postavy, ale aj vynikajúci vizuál a hudba. Až na tie horšie zostrihané súboje tu nemám čo vytknúť, prvotriedna zábava aj po mnohých pozretiach. 90% (28.10.2008)