Útěk do divočiny

Byla by lepší kniha? Film mě nezaujal, leč zůstal mi v hlavně a knihou jsem aspoň prolistoval. Základním problémem snímku je skutečně nabubřelost některých důvodů pro skutky postav/skutečných lidí a v kontrastu s nimi myšlenky, nad kterými se dá polemizovat v jejich prospěch. A do toho všeho téměř dokumentárně vytříbený vizuál a kvalitní, přesní herci. Entuziasmus a upřímnost Seana Penna, to je to jediné, čemu se dá věřit bez okolků. A co já vím, třeba má na mém hodnocení podíl i to, že jsem film sledoval dabovaný, tahle důležitá okolnost by měla být zmíněna. (18.04.2013)

Do sebe zahleděný film, který se opájí svým vizuálem a filosofií. Je v obrovské bublině, ze které se dívá na svět a soudí ho, tvrdí, že ho umí vylepšit a neustále si na něco hraje. Jak nemám rád Penna herce, zřejmě nebudu mít rád ani Penna režiséra. S trochu kratší stopáží by to možná na ty čtyři hvězdy stačilo, protože tu je několik zajímavých scén a drží to pohromadě, ale pod nehty se mi to nedostalo. (23.04.2010)

Naprosto boží film snad ve všech možných a i nemožných detailech. Vždyť kolikrát kdo nad svým životem přemýšlel a uvažoval utéct do přírody a žít naprosto nekonzumně jak v nějaké zavařené sklenici. Tenhle film je o klukovi, který do toho šel na plno a otevřel tak dveře i dalším lidem. Sean Penn byl do té doby pro mě především výborný, ale trošku zvláštní herec. Teď musím říct, že je i geniální filmař, protože co s herci udělal, to se nedá ani popsat. Ze všech jsem cítil ty emoce a hudba tomu také opravdu šíleně moc dodávala. Konečně po dlouhé době film, kde mi ta délka nebyla na obtíž, spíš naopak. Líbilo se mi, že i když by film mohl být prakticky bez dialogů, pořád se v něm něco děje a pořád se v něm najdou různí lidé a různé postavičky, se kterými se ten kluk, co se vydal do přírody, setkává. Film, který ve mně vyvolal tolik radostných, smutných, pozitivních, ale i negativních emocí, jako hodně dlouho žádný jiný. (04.01.2013)

S odstupem jistě jeden ze zásadních filmů své dekády. Silný, poetický příběh odpoutání se od bullshitů domova, kariéry a civilizace směrem k absolutní osobní svobodě a terapii v přírodě, Hirsch v životní roli, Eddie Vedder a jeho srdceryvný soundtrack. Vidím to tak, že si pustím zase za dalších 15 let :) (14.08.2020)

„Svoboda a jednoduchá krása jsou příliš dobré na to, abych si je nechal ujít.“___Splněný filmový sen každého diváka s duší dobrodruha a cestovatele. Z radikální revolty vůči systému jsem už sice dávno vyrostl (vždyť i ten Christopher nakonec nepohrdnul výdobytkem civilizace – opuštěným autobusem, kde se s chutí natáhl na oprášenou matraci), ale vlivem Christopherových rodinných okolností jsem chápal jeho motivaci a tak trochu mu to jeho nespoutané cestování záviděl. A Sean Penn to natočil moc pěkně, s nádhernou kamerou, dechberoucími přírodními scenériemi a sympatickými hipíky, které Christopher na své cestě potkal. A není mnoho hudebníků, jejichž písničky by se sem hodily lépe, než frontmana ´Pearl Jam´ Eddieho Veddera, člověka taktéž volnomyšlenkářského, takže těm textům jsem neměl sebemenší problém uvěřit. Výtky směrem k lehké scenáristické konstrukci padly v samém závěru, kdy vyšlo najevo, že příběh vznikl na základě deníku skutečné postavy. Skvělý Emil Hirsch jakoby mu z oka vypadl:o) (07.03.2008)