Karamazovi

FK: "A kdo se to člověku tedy posmívá?" IK: "Pravděpodobně ďábel." FK: "A ďábel je?" IK: "Ne. Ani ďábel není..."______ Geniálnímu Dostojevského románu, který na téměř 600 stranách přináší naprosto nadčasový psychologický portrét základních archetypů člověka i celé společnosti, který je nabit filosofickými úvahami, jež dráždí lidstvo odnepaměti a nedávají spát lidem ani dnes a který je rámován stále aktuálním tématem viny, se právě dostalo jedinečného a jen obtížně překonatelného filmového zpracování, které potěší o to víc, že je czech made... Čtyřlístek autorů Dostojevskij-Schorm-Hlavica-Zelenka spolu nepřímo vytvořili originální, myšlenkově hutný, emocemi přetékající, podnětný a na české poměry neskutečně kvalitní snímek, který (nebojme se to konečně přiznat) má ne evropské, ale světové parametry! Co praští diváka okamžitě do očí a do uší je vedle skvělé Schormovy dramatizace komplikovaného příběhu vynikajícňózní hudba, volba odcizeného prostředí staré ocelárny i skvělé herecké výkony (Trojan, Chmela). Naprosto perfektně byly zvládnuty plynulé přechody mezi dějem hry a "realitou", které s postupujícím časem byly stále méně postřehnutelné až nakonec hra splynula se skutečností vjedno a v duchu distribučního motta "Všichni jsme Karamazovi" toto spojení poukazovalo na minimální rozdíly mezi pohnutkami a myšlenkovými pochody Dostojevského postav a herci, případně diváky, kteří byli do dění vtaženi. Celý děj filmu je prokomponován do nejmenších detailů, nemá jediné hluché místo. Zkrátka Karamazovi jsou jedním z nejlepších českých filmů poslední doby a spolu s Venkovským učitelem velmi mohutně zvedají prapor české kinematografie. P.S.: Zřejmě nejsem sám, komu Karamazovi připomněli Larse von Triera.... prostě takové naše české (ale ne malé!!) Dogville či Manderlay...:-) (28.05.2008)

Tleskám Zelenkovi za to, že maže hranici mezi českým a světovým filmem. Že dává šanci zatraceným hercům, nebojí se na omezeném prostoru rozehrát velkolepou hru a originálním způsobem kombinuje divadlo, film a skutečný život herců. Herci jsou fantastičtí, soundtrack také a ten zvolený chladný prostor, jenž je dokonalým kontrastem k živočišnému podání herců, to je něco, co se bude (nejen) na domácím rybníčku v adaptaci divadelních her těžko překonávat. „Bude jako Bůh, a všechno mu bude dovoleno!“ Ještě cítím to mrazení… (26.04.2008)

Naprosto dokonalý snímek, který by měli zhlédnout všichni, kdo tvrdí, že česká kinematografie není kvalitní! Rozhodně jeden z nejlepších filmů od revoluce a podle mého zdatně konkuruje i těm legendárním snímkům vzniklým do roku 89. Jedinečné propojení "nehraného" a "hraného" - skutečného a neskutečného. Přiznám se, že na samém začátku filmu jsem nebyl příliš nadšený, že herci hrají vlastně sami sebe jako herce, ovšem jak se ukázalo, byl to geniální tah tvůrců! Neskutečně působivá je hudba, která celý snímek úžasně, ba dokonce fantasticky podbarvuje a dodává celému dílu další rozměr. Nemohu nezmínit dokonalou kameru, střih a pochopitelně herecké výkony, na nichž celý film stojí! Ivan Trojan předvádí neskutečně geniální výkon, ovšem imho nezastiňuje ostatní, neboť excelentně svoji roli pojal též David Novotný, Martin Myšička či Lenka Krobotová (a vůbec všichni)...velmi se mi líbila i herečka, která ztvárnila Kasiu (Polka, měla na starosti herce) a dokonale se předvedl i onen zřízenec oceláren, jehož syn v průběhu divadelní hry bojoval o život v nemocnici. Samotný závěr je naprosto geniální tečkou za tímto uměleckým dílem (nebojím se tento výraz použít, jsem opravdu nadšen)! Opravdový filmový zážitek, který je umocněnější o to, že se jedná o českou tvorbu! [v kině; 15.12.08] (15.12.2008)

Něco podobného jsem v české produkci ještě neviděla a mám dojem, že dalších pár let v té záplavě tragikomedií z let šedesátých a teen komedií zase neuvidím. Kdo by vůbec očekával, že se někdo u nás ujme filmu o partě divadelních herců zkoušejících si svou hru ve staré továrně, kde se místy posouvají hranice mezi tím, co je ještě reálný život, a tím, co je už jen hra? K tomu si připočtěte výborný soundtrack (kdy se naposledy u českého filmu stalo, že by hudba tak dokonale podbarvovala dramatické scény?), úžasnou oddechovou část s mončičákem a trojici herců Ivan Trojan (šílenec-komediant, který mi v jedné své ďábelské scéně připomněl Al Pacina), Radek Holub (dokonale vyšinutý epileptik, z jehož smíchu mrazí), David Novotný (hrdý neústupný syn). Ne, že by ostatní hráli špatně, mizerného herce ve filmu neuvidíte. A ačkoliv někteří můžou tvrdit, že jsou Karamazovi zbytečně "přehrávaní", pro mě se jedná prostě jen o silně absurdní film, ve kterém musí být postavy zahnány do extrémů až karikatur, aby neztratily část svého osobního kouzla. Mimochodem, všimli jste si, že má Trojan podobný smích jako Tříska v Šílených? (22.11.2008)

Vlastním Идиот od Dostojevského, řadu gigantických zápisků o tomto pisalovi z hodiny češtiny, ale chybělo mi to nejpodstatnější. Zážitek, který by umocnil všechnu tu genialitu... Zelenka přiběhl s nápadem, který se na první pohled zdál jako totální krok vedle. Kdo by šel do kina na film, který představuje vlastně totéž, co návštěva Dejvic a navíc je všechno natočený v santusáckém prostředí ocelárny? Všichni. Zelenka rozehrál monstrózní hru, která se nedá popsat. Šílený na tom všem je, že herci se nesnažili předbíhat v hereckých záležitostech jeden druhého. Jen tam tak stáli, ukázkově gestikulovali a artikulovali, nechávali se unášet myšlenkovými pochody svých postav a vy jediné, co jste mohli udělat pro jejich povzbuzení ega, bylo, že jste civěli s otevřenou hubou. Popravdě, to nebyla nijak zvlášť namáhavá práce, protože "huba dolů" se naskytla už při prvních mrazivých tónech páně Kaczmarka. Odbočky? Ano v některých situacích mě sraly, ovšem ten zážitek těžko něco překoná. 95% (17.01.2009)