Anglické jahody

Nuda, nuda, nuda doprovázená slušnou hudbou. Své pocity jsem konzultovala s lidmi, kteří osmašedásátý zažili. Těm se film líbil. Tak nevím, zřejmě se jim nejvíc líbilo, že v nich evokoval vzpomínky na mládí. A nostalgicky vzpomínající člověk je ochoten i filmové slátanině odpustit ledasco. Asi nemá ani cenu hodnotit film jako takový, bezduchý scénář, toporní herci a nejpovedenějším režijním kouskem je to, že snímek přece jen po strašně dlouhé době skončí. Stále marně čekám, až režisér Drha bude mít slabou chvilku a natočí něco, na co by se dalo dívat. Uvidíme, kdo z nás dvou má větší výdrž. (22.04.2011)

Chcete celé dvě hodiny nevěřícně zírat? JDĚTE na Anglické jahody. Chcete mít pocit, že každá scéna končí cca 5 minut před koncem? JDĚTE na Anglické jahody. Chcete vidět herecké trápení Viktora Preisse a Niny Divíškové a afektované herectví snad všech (kromě Lebeděva) ostatních herců? JDĚTE na Anglické jahody. Chcete mít pocit, že pointa toho filmu vlastně žádná nebyla a že naprostá většina scén filmu neměla vyústění, nic jí nepředcházelo a nic nenásledovalo, JDĚTE na Anglické jahody. Bylo to tak neuvěřitelně špatné, že mě to na dlouho vyléčilo z českých filmů. Téma filmu je rozhodně zajímavé (pro mě) a zasloužilo by si POŘÁDNÝ film, ne tenhle nedodělaný zmetek. Copak nikomu z lidí kolem toho filmu nedocházela nelogičnost a absurdnost některých scén?? (13.11.2008)

Dal bych tomu za tři, ale vzhledem ke zdejšímu dosti nízkému hodnocení to zvedám na čtyři, protože tak špatný ten film nebyl. Snaží se o skutečný popis tehdejších události, bez nadsázky ukázat, jak se tehdejší lidé, z nichž mnozí zažili již nacistickou okupaci, cítili. Co se týče hereckých výkonů, tak kromě Marie Štípkové, která najde správnou polohu až skoro na konci filmu, a místy Ivana Luptáka, tak herecky se taky nejedná o nějaký průšvih. Myslím si, že se tu většina uživatelů zalekla toho, jak málo z okupace je ve filmu ukázáno, a v některých případech je nízké hodnocení čistě z principu, protože několik lidí tady na CSD dává českým filmům s oblibou nízká hodnocení. P. S: S odstupem se vracím ke třem hvězdám. Sice má ten film dost nízké hodnocení, ale já s tím nic nenadělám... (23.06.2009)

Vůbec jsem nekoukal, jaké má film hodnocení a tak jsem byl překvapený, že je tu až tak špatné. Mně film přišel fajn, nic světoborného, ale že bych ho hodnotil tak slabě, to ne. Z herců se mi líbili všichni, především Alexej hrál velmi dobře a zaujala mě také hudba a období, ve kterém se film odehrával. (21.02.2014)

Tak jsem si v den padesátiletého smutného výročí okupace naší země bratrskými vojsky pustil tuhle věc. Moc jsem od ní nečekal. Kvality Pelíšků či Hořícího keře jsem se neobával spíše jsem od toho čekal druhou Operaci Dunaj. A tak nějak to i dopadlo. Celé mi to vyznělo jako takový obsáhlejší díl seriálu Vyprávěj. Retro filmy se musí umět. Není to jen o dobových proprietách, účesech, módě... Jsou filmy kde na to kouknete a hned jste v té době a jsou filmy podobně jako to vnímám u Vyprávěj kde i když máte všechny ty kytičkované záclony, oranžové či bleděmodré kuchyňské linky, cukřenky a sifonové láhve... prostě to není ono. Tady jsem to cítil stejně. Možná o to více, že vlastně nic jiného ani pořádně nešlo sledovat protože herci se doslova filmem ploužili a těch 114 minut okupace bylo fakt dlouhých a především nudných. O co ve filmu jde? Možná budu lehce spoilerovat, ale to nechte být. Tomáš má rád Táňu. Rád by se s ní vyspal, ale Táňa nechce. Je totiž těhotná a s jiným a neví jak to Tomášovi říci. Do téhle šlamastiky aby toho nebylo málo překročí hranice naší země okupanti. Skupinka Rusů dostane za úkol hlídat most v Davli a v té chvilce dojde k několika osudovým střetům mezi vojáky a místními lidičkami... Vypadá to napínavě? Fakt nebylo! U Ivana Luptáka si do teď nejsem jistý zda tak dobře hrál toho svého ňoumu, nebo jím skutečně je. Tomicová neskutečně přehrávala a fakt stačilo ještě jedno filé a šel jsem to vypnout! Jediný kdo trochu zachraňoval herecké řemeslo byl pan Viktor Preiss. Bohužel i on neměl moc prostoru v rámci dost neinteligentního scénáře. Vrcholem všeho byly všechny ty různé pláče zlomených českých lidí, u kterých jsem dotyčným hercům nevěřil ani jedno škytnutí... Tohle prostě nebylo ani drama, ani komedie, ani válečný film... Tohle jak říkám byl prostě díl Vyprávěj ze srpna 1968 z Davle, kde se toho evidentně krom erotického loudění v chatce a jedné podivné přestřelky moc nestalo... Dávám tedy za dvě filé a doufám, že téma srpna roku 1968 se chopí nějaký zručný český režisér a natočí opravdové válečné drama, které si tento milník v dějinách naší země už jen kvůli obětem a perzekuovaným určitě zaslouží. Ty dosavadní české pokusy byly krom Pelíšků fakt spíše hrůza a neumětelství... * * (21.08.2018)