Alenka v říši divů

Tak já nevím. Jako počítačová hra rozkošatělé a dechberoucí, jako celovečerní film tak nějak nijaké...a hlavně jako fantasmagorie Tima Burtona tak málo ,,burtonovské"... Alenka v říši divů vyvolávala taková očekávání, trailery, plakáty, oficiální fotografie, že jsem ji zhlédl v předtuše jednoho z nejlepších filmů Burtonovy kariéry, ovšem výsledný dojem z percepce této filmové adaptace legendární knihy Lewise Carrolla je docela rozpačitý. Vrcholem filmových adaptací této knihy zůstává i nadále ta Švankmajerova... Podobné filmy: Něco z Alenky, Alenka v říši divů (01.06.2010)

Já osobně k Alence musím přistupovat zcela nezaujatě, protože nejen, že jsem knížní předlohu nikdy nečetla a navíc je to první filmové zpracování, které jsem měla možnost vidět. Vizuálně a barevně tomu určitě nelze vůbec nic vytknout a divů tam bylo víc než dost. Chvíli mi trvalo, než jsem se vůbec ve všech postavičkách zorientovala a pak to už jen fičelo. Z herců vedli podle mě Helena Bohnam Carter a klasicky Johnny Depp, pak už následovali všechny ostatní od švihlého zajíce Březňáka, Šklíbu, žabáků, Tydlína a Tidliduma a mohla bych pokračovat. Je to jeden z filmů, na který se musím podívat určitě ještě jednou a na některé jiné zpracování se snad taky najde čas. Mám jen jednu přípomínku, že já bych to asi svým dětem nepouštěla, jestli chcete aby vám pohádkově klidně spaly (13.10.2012)

Panoptikum té nejbizardnější fantazie s režií a scénářem na zakázku, které se od ostatních Disneyovek téměř v ničem neliší. Trikově působí Alenka jako nepovedený vtip (i když ono tak v době Avatar působí téměř vše), v kterém je z jedniček a nul i psí rodinka, což ve finále vypadá otřesně. Nebýt kocoura Šklíby a vynikající Mii Wasikowsky, tak usínám nudou. Burton by měl konečně nad sebou zamyslet. Už i ta Planeta Opic měla lepší atmosféru. (08.03.2010)

Burton v opojení digitálních triků vytváří potvůrku za potvůrkou, knižní seznam je dlouhý, že... Zápletka mu slouží jen tomu, aby je mohla Alenka všechny potkat, na konci spáchat hrdinský čin a navštívit všeliká bizarní místa. Kouzlo zmatení, z předlohy či ze Švankmajera se linoucí, absentuje. Svět Alenky je bizarní jen navenek, uvnitř je průhledný jak... prázdno... Celá snová pouť, jež trochu Velkorybně odráží realitu, v celém svém vyznění slouží zřejmě jen doformování Alenčiny osobnosti. Doformování odporně stereotypnímu: ptáčecí křehule Alenka Wasikovska dospěje v sebevědomou, pevnou a nezlomnou mladou dámu, která ví, co je dobré pro ni, pro obchod, pro její tetu, pro její sestru a pro jejího švagra. Svět se projasňuje a zjednodušuje na prahu věku, v kterém, jak věřím, by člověk konečně měl začít vnímat jeho složitost. Doufám, že Alenka jako černobíle pruhovaná modrá punčocha to bude mít v Anglii své doby těžké... (31.05.2010)

Příběh je to kouzelný, plný barev a úžasné fantazie. Nejvíc se mi líbil levitující kocour s překrásným a širokým úsměvem, jenž dokázal sám sebe zneviditelnit. Nebo takový bílý králík alias mrskač nádobí či pokrmu po komkoliv. Taky možná díky Helence a Johnnymu tomu dám plný počet hvězd. Anne mi tam trochu vadila s těmi svými tlustými rtíky. Nevím proč, jsem jí asi přesycena coby hezké tvářičky romantických filmů. Celým filmem nás provází skvělá hudební složka jejíž závěrečnou podobu jsem měla tu čest si i osobně s orchestrem zazpívat na jednom letním koncertě filmové hudby. Naučit se to v angličtině a v té rychlosti bylo šílené! :-) (19.04.2015)