Alenka v říši divů

Kýčovitost, kterou je však Burton proslulý. U mě se nejedná o nic světoborného a nic víc než pouhopouhou dobrou pohádkou pro celou rodinu, ale první dojem byl natolik vynikající, že to hodnocení už nejspíše ponechám. Ovšem jak jsem si nyní potvrdil, jedna projekce ob pět let bohatě postačí. PS : Už neplivat na Johnny Deppa, už je to nuda. A já ho v těch rolích pořád žeru...81% (19.04.2015)

Alenka nám trochu povyrostla a jen na ní nyní závisí osud podzemní říše. Abych se přiznal, tak jsem si nikdy neoblíbil ani samotný příběh Alenky v říši divů, ani žádnou z filmových verzí. Dokonce ani jako dítě mě tenhle příběh nebavil. Ale v tomto případě jsem prostě nedokázal odolat úžasnému spojení Tim Burton, Johnny Depp a Helena Bonham Carter, které už tak perfektně a bezchybně fungovalo v případě Sweeney Todda. A ani tentokrát jsem nebyl zklamán, Tim Burton mě okamžitě vtáhl do děje a já jen nevěřícně sledoval, co všechno se na televizní obrazovce před mými zraky odehrává. Ani na okamžik jsem se nenudil, ani na okamžik jsem nelitoval, že jsem se na film podíval, zkrátka naskytl se mi další z úžasných filmových zážitků. Johnny Depp, H. B. Carter, Mia Wasikowska i Anne Hathaway byli prostě úžasní a dokonalí a pod režijním vedením Tima Burtona zvládli své role naprosto perfektně. Nicméně i přes tento můj pocit dokonalého filmu tu stále zůstává jakási averze vůči zpracovávané knižní předloze, tenhle příběh jsem nikdy nemiloval a zřejmě ani milovat nebudu a ani tento film nedokázal změnit můj názor, a ač vím, že je to možná vůči filmu samotnému nespravedlivé, přesto musím svou nechuť vůči příběhu zapracovat do hodnocení, ale i tak mi vychází úžasné a nadprůměrné hodnocení v podobě čtyř hvězd. (20.04.2011)

Docela bych tady souhlasil s doporučením kolegy Janka - zkusit nemyslet na to, že jde o práci pana Burtona - což je možná trochu složitější, protože vizuálně tam na nás pomrkává na každém rohu - a sledovat to jako poměrně pěknou, mainstreamovou adaptaci Alenky. To, že to tvůrci pojali jako emancipační manuál pro mladé dívky, poslouchající Avril Loving, mě sice osobně moc vyhovovat nemusí, nicméně to na téhle úrovni docela dobře funguje, takže si nehodlám stěžovat - i pro ostatní je tam toho dost. Příjemná Mia Wasikowska (mladší klon Gwyneth Paltrow), psychadelický Johnny Depp, o jehož výkonu si můžete myslet prakticky cokoli a nejspíš budete mít pravdu, pomilování hodná Helena Bonham "I need a pig here!" Carter - http://www.youtube.com/watch?v=K8HaM6CjE0E, spousta kvalitního dabingu a nakonec i nějaká ta slušná akce. Po pravdě jsou to asi spíš silnější tři, ale kvůli Srdcové královně si neodpustím tu slaboučkou čtvrtou. 70% (30.06.2010)

Tim Burton navštívil Disney Studios a ani tato živá voda nezpůsobila, že by Disney již více nebyl mrtvý. Scénář od osvědčené studiové harcovnice sice činí Alenku něčím jiným než jen prostým zfilmováním Carrollovy knihy, ale divák nedostane o moc víc než emancipační štulec, který měl možná opodstatnění právě v době sjetého Lewise, ale rozhodně ne dnes, a který je navíc očekávatelný od samého začátku této hodinu a tři čtvrtě trvající přehlídky zcela zbytečného "za každou cenu 3D" pimprlového divadla. Alenka nicméně drží historické prvenství - poprvé mi Johny Depp přišel nesnesitelný, a to jsem viděl i Eda Wooda. Uznání si Šílený Klóbrcmajstr nicméně zaslouží, a stejně tak i ostatní herci, ať už viditelní nebo jenom akustičtí - Mia Wasikowska je zvláštním způsobem křehká a silná zároveň, většinu filmu se jí daří působit správně dospívajícím dojmem, a je rovněž netuctovým způsobem hezká. O Heleně Bonham Carter snad není třeba mluvit (nakecá toho víc než dost, a zase z toho budete tak na větvi jako ve Sweeney Toddovi nebo Fight Clubu...dobře, trochu jinak než ve Fight Clubu, ale fajn rozhodně je:)) a z Bílé Královny Anne Hathaway jsem dostával křeče do bránice, jak mě ta její extrémně pozérská kreace panny ze středověké tapisérie bavila. Pak by se asi slušelo více zmínit ještě Crispina Glovera, který je ještě divnější a úlisnější než v Charlieho Andílcích (ano, JE to možné), a můžeme přejít k tomu jak si Burton ponechal svůj výrazný vizuální styl, díky čemuž občas vidíte záblesky Sleepy Hollow nebo Velké Ryby, a jak je scénář opentlen docela povedenými vtípky, kterých je možná (skoro jistě) daleko víc, než jsem mohl postřehnout, protože jsem četl všeho všudy první polovinu Říše Divů. To, zda máte načteno či nikoliv, je dost zásadní problém - já jsem třeba až do poloviny filmu (kdy se Alenka dostane na hrad Srdcové Královny) absolutně nechápal, co se to hergot děje, a jak spolu jednotlivé scény souvisí. Moje hodnocení tak je téměř jistě zkreslené - jediné řešení je zas o něco doplnit literární vzdělání a pak se podívat znovu. Jakkoliv mi ovšem repríza není proti mysli, jak se znám, zabere to dlouhý čas:) Nechť je tedy těch 60%, které teď dávám, bráno s rezervou. (29.07.2010)

Nejslabší Burton, po němž dost možná zauvažuji o přehodnocení Planety opic. Co s dobrým castingem a pár burtonovskými pomrknutími, když přirozeně pohledná i půvabná Mia Wasikowska (a kdyby jen ona) nemá navzdory probleskujícím schopnostem takřka žádný herecký prostor (opakuje se tak situace Worthington/Avatar) a Burton namísto o vyzkoušení volajícím experimentování s látkou vsadil na jistotu. Unylé vyprávění, v kterém vizionář Burton rezignoval na jakékoliv režijní kočírování, vlastní nápady i poetiku a nekompromisně odškrtává scénu za scénou, přičemž kromě letmého míjení postav dochází k absolutní neujasněnosti, o čem film vypráví, jaká je jeho hlavní výpověď a kdo a jací jsou, byli nebo hodlají být jeho hrdinové, resp. hrdinka. Sen nebo realita? Pomohlo Alence toto bizarní dobrodružství dospět či se jen rozhodovat samu za sebe (a jak, když je celý její úděl v příběhu předem nastavený a všemi je do něj postrkována?) nebo si snad navždy uchovat dětskou duši a provázející vzpomínky na pouti dospělosti? Burtona bohužel více než pokládání těchto a souvisejících zásadních otázek (jež by za řádného provedení znamenaly zřejmě původně zamýšlený osudový, neopakovatelný a v závěru tesklivý příběh á la Cesta do fantazie), které se mu spíše mimoděk do vyprávění připletly, zajímá prvoplánové fantaskní tajtrlíkování a vskutku náročná a obdivuhodná, i když možná až příliš neživá, resp. neskutečná výprava a naprosto zbytečné 3D, které se v potenciálně zajímavých momentech (pád do nory) mění v koncepčně zbrklý vizuální bordel, jindy zas umocňuje slabší dojem z digitálních postav v jejich interakci s herci (prostorový efekt je např. takový, že herec je v popředí, zatímco dig. postava „přilepena“ za ním a nejednou tak vyvstane na mysli přes 20 let stará Falešná hra s králíkem Rogerem) a dává jasně najevo nevýhody postprodukčního 3D (viz. rozmazané objekty v popředí atd.). 5/10 (10.03.2010)