Alenka v říši divů

Věru těžké hodnocení, kdy škála pěti hvězdiček je v tomhle případě příliš úzká pro vyjádření pocitů. Na jedné straně je Alenka Tima Burtona určitě mainstreamová, kdy se bez diskuze projevuje silný vliv studia Walta Disneye na konečnou podobu filmu. Tahle Alenka je zkrátka mnohem epičtější než její literární předloha a odpovídá klasickému modelu boje dobra se zlem, s typizovanými pohádkovými postavičkami. Studio si tenhle mustr už mnohokrát vyzkoušelo a měnit ho kvůli fanouškům Lewise Carrolla určitě nebude. Takže Alenka bojuje s drakem a nevyhne se milostnému motivu. Na druhou stranu je zbytečné vyčítat Timu Burtonovi, že podlehl komerčním svodům a zaprodal svou uměleckou vizi studiu Walt Disney. V americkém pojetí je totiž režisér pouhý řemeslník, majitelem díla a skutečným tvůrcem je fakticky producent, který si může diktovat. Nevíme, jak by Alenka vypadala, kdyby vznikla jako nezávislý film, ale nejspíš by byla nepoměrně méně výpravná a možná by vůbec nevznikla. Tim Burton by ji snad mohl produkovat, pokud by šlo výhradně o animovaný snímek. I v téhle studiové verzi je na co se dívat, výtvarná stránka vůbec není špatná a je tam řada vynikajících vychytávek. Dětem se s největší pravděpodobností líbit bude a o ně jde především, vždyť Lewis Carroll ji napsal jako pohádku pro děti. Kdo chce umělecký přesah a dospěláckou verzi, sáhne po Švankmajerovi. Kdybych měl Burtonovi vyčítat disneyovštinu, pak té disneyovské verzi z roku 1951 musím dát rovnou odpad. Skutečností je, že ten myšlenkový přesah a nejednoznačnost v nejnovějším zpracování Alenky chybí, ale jde každopádně o výpravnou a vděčnou podívanou. Celkový dojem: 75 %. (11.03.2010)

Hodně špatné. Mám ze starého dobrého Tima pocit, jako by začínal točit pohádky pro děti po vzoru Rodrigueze. Když jsem se v kině usadil do stereotypní sedačky CineStaru, byl jsem nejprve po dvaceti minutách stopáže přesvědčen o skálopevných čtyřech hvězdičkách. Každou další půlhodinou mé osobní hodnocení klesalo... Dobré jsou tu vlastně jen tři věci: kouzelná Elfmanova hudba, která mne uchvátila od úvodních titulků, dále objevování nového světa ala Avatar pro děti, a nakonec patřičně vyšinutý Johnny Depp. Všechno ostatní je z mého pohledu prachobyčejným podprůměrem! Co na tom, že je celý snímek tak neuvěřitelně "počítačově pěkný", když jsou veškeré dialogy krutopřísně nudné, děj nezáživný a gradace nulová? Posledních několik minut jsem vyloženě přetrpěl - viz taneční kreace páně kloboučníka. Trapnost střídá nudu. Burton natočil děsně efektní pohádku s tunou sexy scének, ale absolutně bez srdce. Hlavní hrdince jsem nezbaštil jedinou scénu! (10.03.2010)

Výtvarné (obrazově, stylově) opět vysoká úroveň, kterou podpoří i strom z Ospalé díry, ale jinak jde o rutinérní práci. Je to škoda, protože Alenka vysoce ztrácí na Williho Wonku i jiné Burtonovy podobně laděné filmy. Čím? Vyvoláním výrazných emocí, okouzlení, údivu, překvapivosti či poskládání očekávaných prvků do originální formy? Barevností zajímavé, i když potemněle prosté, ovšem vůbec přítomnost Johnnyho Deppa chápu (pouze) jako kvalitní marketingový tah... a současně je mi líto Mii Wasikowsky, která je opravdu půvabnou Alenkou, ale těžko ji za hromadou levnějších efektů a zbytečností divák výrazně ocení. Doufám, že teď Tim půjde k tématu, které ho více tahá za srdce... (pocit nerozhodnosti mezi 3 a 4* převážil nechuť film vidět znovu) (26.07.2010)

Rozporuplné přijetí ALENKY V ŘÍŠI DIVŮ je sice dáno převážně tím, nakolik ji kdo shledává (ne)burtonovskou, ale v tom dle mého nespočívá podstata problému nejslabšího filmu Tima Burtona. Sice by se mohlo zdát, že po účtujícím krvavém holiči je výběr dané látky pouhým přešlapováním, ale spíš jde o snahu posunout se někam výrazně dál. Koncept je totiž založen ne na tom, že se výstřední postavy dostávají do pro ně neznámého světa, který na ně není připraven, ale na navracení se na staré, v tomto případě ale "neznámé" místo. Obrat tentokrát spočívá v záměně mužského melancholického hrdiny za ženskou hrdinku, která se teprve učí chodit v burtonovském světě, a v závěrečném postavení ideologie předchozích režisérových filmů na hlavu, protože na místo toho, aby se kritizoval kapitalismus a konzumerismus, tak se jede vstříc ke světlým kapitalistickým zítřkům. Jenže, a v tom pro mě ALENKA selhává nejenom jako adaptace, ale i jako film sám o sobě, nemá prokreslený fikční svět a stejně tak žádnou vnitřní logiku, postavy nejsou dostatečně motivované nebo mění motivaci zrovna podle toho, jak se to snímku hodí. Především je to celé špatně odvyprávěné, s překvapivě nezdařile inscenovanými scénami, jež měly být nejspíš variací/parafrází některých kanonických z předchozích Burtonových podvratných poct určitému žánru/kinematografickému období. Formální struktura ALENKY V ŘÍŠI DIVŮ vychází nikoliv z disneyovské klasiky či mnoha adaptací Carrollových knih, ale původního ČARODĚJE ZE ZEMĚ OZ; ovšem vyprávění se tříští do sledu 3D efektů, které neslouží vyprávění. Ve své nefunkčnosti a při ohledu na filmografii tvůrce, s níž je tohle dílo v rozporu minimálně s ideologickou stránkou a v konceptu, na rozebírání a diskuzi podnětné dílo. (06.03.2010)

Vyhlášený král bizarních světů se konečně vydal do toho nejslavnějšího a i když obrovským fanouškovským očekáváním nemohl dostát, výletem s lehkými úpravami klasického příběhu určitě potěšil. Všechno se ale, možná trochu překvapivě, odvíjí od toho, jak moc na sebe strhává pozornost Johnny Depp. Jeho Kloboučník není žádným přihrávačem, ale rovnocennou hlavní postavou, která skoro zastiňuje i úžasně vzteklou Červenou královnu nebo samotnou sympatickou Alenku. 75% Spoileroidní P.S.: Až mě samotného zaskočilo, jak mě až do potvrzení druhého dílu mrzelo, že Burton nešel zcela proti pravidlům a nenechal Alenku zůstat s Kloboučníkem. To nevyslovené romantické pouto o to přímo křičelo. (05.03.2010)