The Last House on the Left
Posledný dom naľavo
Režie:
Dennis IliadisKamera:
Sharone MeirHudba:
John MurphyHrají:
Sara Paxton, Monica Potter, Garret Dillahunt, Tony Goldwyn, Josh Coxx, Spencer Treat Clark, Aaron Paul, Riki Lindhome, Martha MacIsaac, Michael BowenVOD (2)
Obsahy(2)
Mari Collingwoodová přijela s rodiči strávit prázdniny na jejich letní sídlo utopené uprostřed hlubokých lesů. Dívka poprosí matku, ať jí půjčí auto, a sama se vydá do nedalekého městečka navštívit starou známou. Zatímco si obě kamarádky referují o svých životních peripetiích, náhodně se seznámí se sympatickým chlapcem s tajuplně nevinnou tváří. Za chvíli se už všichni tři ocitnou v jeho motelovém pokoji a balí jeden joint za druhým. Jejich drogový večírek přeruší příchod mladíkových příbuzných. Ti se chtějí nepohodlných svědkyň zbavit. Obě dívky totiž vstoupily do cesty uprchlému psychopatickému vězňovi Krugovi a jeho kumpánům. Paige zavraždí, ale Mari, navzdory tomu, že ji znásilní a postřelí, dokáže utéct. Snaží se dostat k rodičům, ale do jejich domu shodou okolností také směřují kroky zabijáků, kteří se potřebují schovat před blížící se bouřkou. Manželé jsou velmi pohostinní, když ale domů dorazí polomrtvá Mari a rodiče zjistí, koho mají pod svou střechou, musí chtě nechtě odhodit civilizační návyky a vzít vykonání trestu do vlastních rukou. (TV Nova)
(více)Recenze (600)
"Jeden joint ti neublíží. Dej si." Vždycky jsem věděl, že to není pravda. Joint je nebezpečný a tady jsem se dozvěděl, že způsobuje znásilnění, pobodání a postřelení. To je dobré vědět. A taky je dobré vědět, že pouštět si čtyři divné lidi v noci do domu na samotě v lese, není ten nejlepší nápad. Tím ovšem poučení končí a začíná násilí, které mě ovšem moc nebavilo. K zabití člověka je tady totiž potřeba počechrat mu pěšinku flaškou, probodnout ho, zastřelit ho, rozdrtit ho v drtiči, uškrtit ho a nejlépe ještě přidat dalších pár fines. Já se tedy přiznám, že ode mě jsou obě hvězdy za rodiče, kteří se k problému postavili čelem a jejichž obrana by v ČR byla vyhodnocená jako zcela zjevně nepřiměřená. ()
70% Nuda ani náhodou. Velmi zručně natočený horor se sugestivní atmosférou a překvapivě solidními hereckými výkony. Škoda jen těch tun klišé, trocha invence by neškodila. Z Iliadise něco možná bude! ()
Překvapivě výborné, jen s jedním malým kazem v závěru. (K tomu později.) Film, který Obituse nechal poměrně chladným, mého bratra rozzuřil doběla, mé švagrové se z něj udělalo špatně, Stephen King jím byl absolutně nadšen, kiddo tomu nasolila maximum a Ony dala čtyři hvězdičky a napsala nesrozumitelný komentář. ... Objevil jsem teď v Ostravě kuřáckou hospodu, což je ve stávajícím fašistickém režimu opravdová rarita. Při té příležitosti jsem neváhal a vzal do ní čerstvě zakoupenou Kingovu teoretickou práci o horroru, Danse Macabre, která u nás nedávno konečně vyšla. (Knihy, které mě opravdu zajímají, si totiž odedávna zásadně vychutnávám u piva a cigarety.) V předmluvě k vydání z roku 2010 zmiňuje King jaké filmové horrory z poslední doby se mu líbily. Jeho názor na The Last House on the Left se natolik shoduje s mým (i když jeho je ještě o chlup nadšenější), že ho tady mohu klidně citovat. Vyberu pár základních bodů a vyjádřím se k nim. Štefan snímek doslova označuje za "nejlepší filmový horror nového století". S tím sice nesouhlasím (viděl vůbec Session 9, Dead End nebo Ty druhé?), ale chápu ho. "Nejbrutálnější a nejnesmlouvavější film, jaký se v amerických kinech objevil od Henryho: Portrétu sériového vraha." No, proč ne. Navíc dobrá reklama, protože Henry je nepřekonatelný. O původním Cravenově filmu ze 70. let se S.K. vyjadřuje jako o trapné blbosti. Vyjmenovává všechny důvody proč je to trapná blbost a srovnává s touto verzí. A já s ním ve většině bodů souhlasím. (King: "Originál je tak špatný, že dosahuje až absurdní úrovně – říkejme mu klidně Abbott a Costello potkávají sexuální násilníky.") … V 99. případech ze sta jsou remaky zbytečné a špatné. Toto je rozhodně ten stý případ. King nezapomene zdůraznit, jak moc se Iliadisova verze nelíbila kritikům, přičemž dodává: "Kdyby si novější Poslední dům nalevo nenesl přítěž svého nezdárného předchůdce - a kdyby to byl zahraniční film opatřený titulky -, šlo by o úspěch velebený kritikou na úrovni Polanského Hnusu (…). Last House do jisté míry utrpěl svým odmítáním přistupovat na kompromisy a myslím, že mu byl vystaven účet za všechny jeho nezdárné předchůdce, nejen za materiál, z něhož vycházel. Ale je tu ještě něco. Filmové horrory vydrnkávají své tóny spíše na nervech než v hlavě. Jelikož většina kritiků jsou tvorové spíše myslící než cítící, dokážou se pobavit (takovým tím blahosklonným způsobem) u horrorů, které jsou příliš výstřední, aby se daly brát vážně. A naopak mají tendenci reagovat podrážděně a dotčeně na snímky, jež úspěšně operují v hlubinách našich základních obav. Poslední dům, podobně jako Hitchcockův slavný film o Tom Druhém, který Vraždí, je právě jedním z nich. A stejně jako na Iliadisův film se i na Psycho zpočátku snesla vlna povětšinou negativních recenzí.” … Je zajímavé, že King ani okamžik neváhá se zařazením tohoto filmu mezi horrory. Evidentně to má podobné jako já: Pokud mě film děsí a napíná takovým tím ochromujícím způsobem, pokud je něčím jiný a divný, pokud mě strhne, šokuje a překvapuje až do konce, není to obyčejný thriller. Je to horror. (Ještě dnes si pamatuju, jak můj bratr po návratu z letního kina cedil nasraně mezi zuby: “To není horor, to je hnus.” Že by tedy nakonec přece jen nějaká ta paralela s výše zmíněným Polanskim? :-) … Pro mě osobně je asi nejsilnější a nejpřekvapivější scénou snímku ta, v níž se mladá hrdinka pokusí o útěk přeplaváním jezera. Absolutně jsem v tu chvíli netušil jak dopadne. V tu chvíli je totiž jasné, že ta scéna bude klíčová a naprosto osudová: Proč by nás na ni jinak tvůrci už dopředu a s takovou pečlivostí připravovali? Naopak nejslabší scénou byla pro mě ta s mikrovlnkou v úplném závěru, k níž King podotýká: “Tento poslední tah zaznívá ve filmu jediným falešným tónem.” Přesně tak. Mikrovlnka zůstává jediným kazem na tomto jinak působivém snímku. ... Závěrem bych dal ještě slovo Marigoldovi, který v csfd spektru symbolizuje hlas kritiky (alespoň tak ho většinou vnímám): “Nudné, prázdné, samoúčelné. Násilí tu není ani šokující, ani estetické, ani burcují, jen vyprázdněně exhibující a otravně blbé.” S tím se dá souhlasit. Přesně takové totiž skutečné násilí bývá. () (méně) (více)
Hm. Není zvláštní, že pohled na brutální chování maniakálních zločinců mi nevadí, zatímco při záchranné akci lékaře je mi na zvracení? ()
Další zbytečný nudný remake. Bez chuťovek a kvalitního znásilňovače z originálu, zato s maximálně retardovaným dějem, kdy do každého musí být zapíchnuto a zaseknuto všechno harampádí v baráku, aby už konečně skapal (a my se mohli dosmát). ()
Kladivem do hlavy za oko, Defrost za zub.. V každém z nás dřímá špetka sadisty a je krásné, že v subžánru "Parents Vengeance" přináší násilí na lotrech to v nejvyšší míře ospravedlnitelné uspokojení. Nejsem odborník na trestní právo, ale nebyl ten konec s třaskavými účinky mikrovlného záření na lidskou lebku tak trošičku úkladnou vraždou..? ()
Perfektní ukázka zmršeného potenciálu, kdy si místo na emoce a psychologii vsází na otevřené násilí ve stylu Saw. Šokující? Ani náhodou. Nudné? Každopádně. Blbé jako tágo? Táááákhle moc. ()
Na mrazivý thriller nebývale emotivní, na horor dokonale funkční. Věčné a nosné téma, skoro žádná samoúčelná brutalita. Když remakovat, tak jedině takhle. 80% ()
Crawenov základný kameň v podobe pôvodného filmu a navyše aj pozícia producenta, boli pre mňa dostatočným lákadlom, aby som na film zašiel do kina. Tak perfektne vyváženú thrillerovú zápletku s dokonalou porciou horrorového napätia som naposledy pocítil práve pri Crawenovom režijnom počine 'Red Eye', takže som presne vedel, odkiaľ vanie vietor. Ale napokon ani grécky nováčik na poste režiséra si neviedol najhoršie, príbeh roztáča svoju thrillerovú líniu pekne pomaly a pomalý rozjazd mu celkom svedčí. Miestami poriadne pritvrdí naturalistickými scénami, nešetrí krvou a ale naopak šetrí s porciou klišé, ktorú prakticky eliminoval na minimum. Najväčším sklamaním bola nevýrazná hudba a ešte menej výrazní záporáci, od ktorých nevyžarovala takmer žiadne negatívna charizma, ktorá by znásobila pocit znechutenia z ich úchylných činov. Celkovo - spokojnosť. 75%. ()
Craven je prostě originál, ale naštěstí je to poměrně dávno, co jsem měl tu čest ho vidět, takže už nejsem schopen bezprostředního srovnání. Remake jsem si vychutnal plnou měrou a i přes drobné nedostatky a trochu zbytečně natahovaný závěr jsem relativně spokojen. Nevadilo ani, že jsem znal víceméně celý děj, film si i tak dokázal udržovat po celou dobu slušnou atmosféru a nezklamali ani hlavní představitelé, i když David Hess je nenahraditelný. Technicky taktéž příjemná podívaná. Po hodině a půl jsem byl rozhodnut dát čisté čtyři, i když posledních 20 minut mě trochu zviklalo. ()
Niektoré scény mi prišli trochu prehnane dlhé a miestami som sa nudil. Ale aj tak celkom fajn :) Blondína mi na začiatku prirástla k srdcu, potom mi jej bolo ľúto :D ()
No já zírám! To je aspoň pořádný survival horor s naprosto nepředvídatelným vývojem údálostí. Nejlépe bych to popsal vypůjčenou frází hlávního záporáka z tohoto filmu What are the odds man? Aneb jaký impulz je potřeba, aby se ze spořádaného páru stalo duo chladnokrevných zabijáků. PS: Odsledováná verze DC (114 min) a hádám, že s těmi bonusovými minutami přišlo extra násilí a možná dokonce i ta scéna s mučením. ()
Co bolí, to žije... Jaký je hlavní rozdíl mezi horory a vůbec filmy TEHDY a TEĎ? Dřív to bylo výrazově syrové, s určitým filmařským kouzlem a (díky omezeným prostředkům) funkční atmosférou. Současnost naopak přeje dokonalé obrazové technice, efektům i efektivnějšímu střihu, jenomže ta atmosféra v tom všem často nefunguje. The Last House on the Left těží z tématu příčiny a následku, jenomže v důsledku nedokáže být patřičně chladnokrevný. Jasně, Sara Paxton je neuvěřitelně krásná, se senza ďolíčkem v bradě, všechno je hnaný k maximální přímočarosti, otevřenosti, násilí, pro dosažení maximálního kontrastu mezi dobrem a zlem. Jenomže já mu v týhle formě (s výjimkou dvou, tří scén) nevěřím. A to hlavně díky stupidním záporákům, prázdným postavám bez výrazovýho charakteru, samoúčelně napsaným jen pro schéma odplaty. Neznám Cravenův původní The Last House on the Left, ale jeho současná verze je pro mě jen plynule odsejpající fašírka se slušným potenciálem, která hledá sama sebe, celých těch zpropadených 110 minut. [final rate: 60%] ()
Originál obsahoval pár velice cheezy momentov (blowjob, motorovka) a presne tie by remaku brnkajúcemu na sugestívnu špinavú strunu pomohli medzi tohto sezónnu elitu. Takto ostáva "iba" velice slušné, scénaristicky o dosť korektnejšie remeslo s jednou vizuálnou laskominkou za druhou. Kamera je proste geniálna (to preostrovanie medzi konárikmi = mlask). Rád by som videl z oboch to lepšie, pôvodný scénar režírovaný Illiadisom niekedy na začiatku 90-tych rokov. 70% ()
Slušný rozjezd, ale snadno předvídatelný děj mi nedovolil ani jedno malé překvapení ( snad jen kromě závěrečné scény s mikrovlnkou :P ), takže pro mě len další, průměrný '' maso '' thriller s nějakou tou povedenou scénou... 60%. A taky se pochlubim se svým nepříliš dobrým zrakem - až do závěrečných titulků jsem si myslel, že koukám na Alexis Bledel ( Gilmorky ) v blond provedení a né na Saru Paxton ( do dneška mně neznámou herečku ). ()
Mari rada pláva. Jej kamoška Paige obľubuje hulenie. Tichý týpek v obchode im ponúkne fajnú odrodu. I zájdu za ním do motela. Na dobre rozbehnutú párty vtrhne nasraný tata tichého týpka. S ním jeho brat a tmavovláska. Táto fešanda závidí boháčom ich bezstarostné užívanie si majetkov. Zhabú dievčatám auto a poihrajú sa s nimi. Tak ako vedia. Mari rada pláva. Odpláva. K tatovi a mame. Tí vedia čo robiť, keď im dcérenku chcel ktosi zahubiť. Rodina nadovšetko. Svižné, no príliš jednorozmerné dobrodružstvo. Limity žánru o násilí a pomste zaň nepustia. ()
Doufám, že tenhle dům je ve vsi opravdu poslední a že třeba není ještě nějaký napravo, protože si úplně umím představit, co se děje tam. Sousedovic dvojčata neposlechnou maminku, otevřou vrátka a zlý vlk, kterých jsou tam evidentně plné lesy, jim ublíží. Potom se z trhu vrátí matka s taťkou, uvidí spoušť v domě, všechno jim dojde, zloducha naberou na rohy a pak si řeknou: "Když sousedi maj mikrovlnku, my to prubneme na zahradním grilu." Veselice a kulinářské experimenty v dané oblasti nebudou brát konce, na začátku vsi je dům, kde mají jehly na špízy, nemluvě o možnostech kreativního využití formiček na kremrole, škrabky a starých dobrých dranžíráků. I když je bouřka, jste bez signálu, nemáte auto a padouchů je přesila, s tvůrčím přístupem dosáhnete snadno toho, že si padouch připadá jako žába v mixéru. Viděno během Challenge tour 2015 Speciál: Filmový lov ()
Remake řeckého režiséra Dennise Iliadise je mnohem blíže thrilleru a dokazuje, že se tentokrát muselo hrabat pečlivě, tedy až k počátkům samotného mistra žánru, Wese Cravena (zde jako producent, a patří mu dík, že nás ušetřil dvojice dementních policistů z originálu). Ostatně pár detailů se změnilo, ale podstata zůstala stejná. Máme tu opět dvě krásné roštěnky, kterým se zachtělo po troše trávy, a tak se nechají zlákat introvertním synkem psychopatického tatínka, který právě za pomoci svých stejně vyvedených kumpánů pláchnul před zákonem. Hoch chtěl jen trochu normální konverzace se stejně starými dívkami, jenže tím jim pořádně zatopil. Trio kriminálníků totiž nechce žádné stopy. Remaky ve Státech prostě letí, takže můžeme jen hodnotit, s jakými výsledky. The Last House on the Left určitě nedopadl špatně, ba naopak. Nelidská brutalita je prezentována stejně naturalisticky jako v nedávném hororu Oni, naštěstí tu máme po delší době opět „normální“ vrahy bez nadlidských schopností, emoce, které nejsou umělé a rodiče jedné z nebohých dívek, které pomsta žene vpřed. Stejně jako v originálu (ve kterém se vše podstatné odehrálo za denního světla – tady bohužel nikoliv) pak můžeme debatovat, jak daleko zajdou rodiče, když si jejich trpící dítě projde peklem a oni to „vědí“. Ostatně oproti originálu funguje všechno mnohem uvěřitelněji – herectví, dialogy, jednání postav. Jen ona brutalita byla tehdy určitě údernější (vezměte v potaz 70. léta), takový Aja, který Cravena při vší úctě překonal (remake Hory mají oči), umí šlápnout na plyn a nepůsobí samoúčelně – tady to bohužel nevychází úplně nejlíp. Nebýt takové plochosti charakterů a absence vyššího zájmu diváků, mohla být pomsta pořádně vypečená. I když ku prospěchu je fakt, že rodiče dívky tentokráte jednají na dosud nepoznané ohrožení spíše pudově, než-li nějak cíleně. Nejsem příznivcem série Saw nebo Hostelů, ale koukněte na obě verze a kvalitu a poselství posuďte sami!! ()
Ku tomuto snímku som sa dostal viac menej omylom. V rámci skompletizovania si tvorby amerického režiséra Wesa Cravena som si chcel pozreť jeho rovnomenný debut, ktorý natočil v roku 1972 a odštartoval nim svoju úspešnú kariéru. No na miesto toho sa mi dostal do rúk zmodernizovaný remake tohto diela. Ten ma však nijak zvlášť nezaujal. Je to nevýrazný, zdĺhavý a v mnohých smeroch dosť naivný revenge thriller. Dúfam, že Cravenova originálna verzia ma bude baviť viacej. ** ()
Nechápu, proč zrovna takováto blbost musela jít u nás do kina, nebo proč vlastně vznikla ... Cravenův remake Hory mají oči (2006) byla bomba, ale tohle v rámci horrorového subžánru zvaný exploitation (zobrazující naplno násilí, mučení, ponižování, dlouhé útrapy obětí - kladných i záporných, sexuální násilí a ponižování, krvavá a mučivá pomsta - někdy, atd., atd. ...), tak v tomto žánru film naprosto selhává a přitom z něj vycházel. Last House on the Left z roku 1972 byl šokem pro tehdejší celý západní svět (zatímco Asie si v podobných šílenostech už frčela od let 60. bez sebemenších sebepokryteckých problémů) a ukazoval to, co popisuji v příslušném komentáři k tomuto starému, ale o to úžasnému, ujetému, šílenému a syrovému kultu. Ať si původní verzi přebere každý kdo chce jak chce, ale kult to je a bude. Pokud se podíváme na původní verzi, vidíme jasně to, co dělá explotation tímto docela nechvalným žánrem (obecně, on zas tak nechvalný a neoblíbený v historii a ve světě u publika nebyl, jen se dělalo, že je to špatné a zvrácené ...). Pokud se podíváme na tohle, něco co má být remakem, koukáme na něco, co s původní verzí nemá téměř nic společného. Je to americký "maistreemový" komerční film do kin pro diváky co mají plnou hubu popkornu a vychlazenou coulou mezi staženýma nohama, a pak se chlubí jak viděli ten "nový masakr, co kdysi Craven natočil počátkem 70. let a jakej to byl nářez" ... Achjo ... Kdyby tohle publikum, které tohle tvrdí a dává více než 3* vidělo v životě tolik a takové filmy jako já, do kina by na tohle ani nešlo (jako jsem naštěstí udělal). Ten film není žádný horror, ani exploitation ... je to spíš taková kriminálka, která prostě zlo, které Craven v 70. letech nastavil jako jasné - lidi baví mučit/znásilňovat druhé lidi a rodiče, obyčejní lidé, se za to dokážou pekelně pomstít -toto zlo zcela odlehčuje. Stejně tak to udělal a zprasil Rob Zombie ve svém remaku Halloweenu (2007)... Vysvětloval nám, jak To měl Michael těžké v dětství a podobné blbosti, ale o tom původní kultovní verze nebyly!! Tam bylo zlo podáno jako "čisté zlo", bez důvodu, bez pocitu msty za něco, jen z pouhého nutkání to dělat a důvodu, že to prostě násilníky baví a zajímá. Tohle ovšem dnešní svět není schopen příjmout, není schopen, nevím proč, přímout, že jxistují lidé s psychopatickou změnou osobnosti a nedokážou rozlišit, že slízat zmrzlinu je rozdíl jako někoho znásilnit ... Přitom takoví lidé jsou. Tento film vůbec nevykresluje postavy, herecké výkony jsou příšerné a scénář tak prvoplánovaný a čistě nelogicky "vycházející", že jsem málem zaplakal ... Jasně, všechno jde od začátku do konce jak po másle, abychom se dostali do cíle. To je vrchol nudy. Last House z roku 1972 byl mnohokrát napodobován, třeba Italy, a musím říct, že to byly mnohem lepší verze a že člověka čekalo vždy nějaké větší nebo menší překvapení ... Tady? Nic!! Herecké výkony ubohé. Krug , to je pojem!! David Hess zahrál Kruga mnohem, mnohem lépe, než tady ten šašek. Násilí?? Že by snad až na úrovni Irreversible (2002) ?? Proboha to snad ne??!! Vždyť v tom filmu se nic těm holkám skoro nestalo (ale ano stali se jim hrozné věci, ale srovnávám s ostatními "remaky" a podobnými filmy), dvě bodnutí do břicha a znásilnění snímáno buď z místa obličeje dívky nebo z dálky někde za stromkem asi 10 m daleko ... To se s výše zmíněným filmem ABSOLUTNĚ nedá srovnávat. A pak přichází pomsta ... ano na to si amíci potrpí, jak najednou je všechno drsné a krvavé a hloupě zahrané apod. Rodiče jsou druzí "Rambové" málem ... všechno jim vyjde a ta krvavost a drsnost??!! Podívejte se na původní verzi!! Víte jak dopadli tam násilníci??? Freda matka svedla na zahradě a při felaci mu ukousla penis, vyplivla ho a nechala ho se svíjet na zemi, Junior skončil s prostřelenou hlavou a mozkem na stěně, holku Sadie trochu pokopali a potopili v bazénu a když vylézala ven tak jí rozřízli hrdlo od ucha k uchu a Kruga si podala motorová pila ... Ne nejsem úchylný, ale jsem nadšenec do tohoto žánru a samotný nápad zremakovat tento film, mi přišel jako totální blbost, nesmysl a komerční tah na nevědoucích ovečkách, kteří o historii západního exploitation žánru neví zdaleka nic. A stalo se co jsem očekával, mírně násilná, protahovaná a trapná nuda. Opravdový masakr uznávám začíná od začátku potyčky otce s Krugem, tady je násilí par exelance. A ta mikrovlnka ... no to si snad dělali prdel ... Navíc kamera ještě uhla, což se v tomto typu filmů prostě "nedělá"... Pokud někoho zajímá opravdový nízkorozpočtový, ale povedenější remake (a to doslova kopie), ať se podívá na hypernásilný CHAOS (2005), který ač za mnohem málo peněz překonává tento film naprosto ve všem, zejména v násilí a osobnosti hlavního záporáka (Chaose - původně to měl být Krug...). Shrnuto a podrtrženo, jeden z nejhorších exploitation horrorů v mém životě a celkově jeden z nejhorších horrorů posledních pár měsíců ... () (méně) (více)