Ďáblova lest

První díl je celkem nuda, ale na Trojana s Dvořákem se dá dívat i v nudě. Druhý konečně připravuje napínavé chvíle a potvrzuje mi, že Trojan s Dvořákem u Stracha se mi přece musí líbit. Nemusí. Třetí díl je naprosto debilní a nastavuje laťku pokleslosti hodně hluboko. Scéna, v níž stojí Trojan s křížem před sochami, se jednou určitě objeví v parodii. I když ... něco takového již netřeba parodovat. Škoda, že ďábel neodpráskl kysličníkovou blondýnu Ani Geislerové již začátkem prvního dílu. Na konci druhého mohl odprásknout i komisaře a pseudoznalce, aby se Trojan s Dvořákem nemuseli po zbytek života stydět, že hráli v tom srandovním třetím dílu. (21.08.2023)

Tak jsem se netradičně pozpátku dostal od pravděpodobně nejzdařilejšího Labyrintu, přes Ztracenou bránu až K Jirkově Ďáblově lsti, díky čemuž v té retrospektivě lze skutečně spatřit, jaký tvůrčí posun režisér Strach za poslední léta prodělal, a ačkoliv vlastně všechny jeho televizní projekty - Ačkoliv on sám ten dnes už jen málo významný rozdíl mezi filmovou a televizní tvorbou svým uctivým přístupem ještě více smazává.. - za nejlepší tuzemské žánrové práce, všechny jednoznačně trpí nedokonalostí svých scénářů, které Lotrando Strach tu s větším, tu s menším úspěchem zvládá překlenovat.. Ďáblova lest ukazuje, že záhadolog Arnošt Vašíček dokáže svá lehce diskutabilní témata šikovně zlehčovat, ostatně ten sympatický humor, ať už jízlivý, černý či ironický vlastně je pro režiséra samotného typický, ono totiž lze k podobným látkám bez nadhledu přistupovat jen velmi těžko.. Co mi ovšem z těchto tří minisérií vychází zcela zřejmě ?? Že vlastně každá jednotlivě poměrně zásadně klopýtá co do tempa, ne že by si režisér právě s rytmizací svých kriminálek vyloženě nerozuměl, u prvních dvou totiž divák cítí snahu o akčnější a svižnou naraci, která ovšem v souvislosti s nastříháním do triptychů působí poněkud zmateně a nefunkčně, v případě Labyrintu, jemuž na Kavkách přiřkli poměrně zbytečně velkorysý půdorys o sedmi dílech naopak ty zásadní pasáže fungují nejlépe právě při tom opatrném tempu s dlouhým snímáním beze slov.. Právě tahle fimařina totiž Jiřímu Strachovi sluší, až z toho jednoho mrazí.. (09.12.2015)

Výborně rozjeté, obstojně pokračující, ale závěrečnou částí a především úplným závěrem trošku pohřbené snažení o českou podobu mysteriozního krimi. Škoda - po první části jsem dával 80 % a že to celé dopadne takhle, jsem netušil ani ve snu.... Ovšem co se formy týká, je Jiří Strach stále na špičce televizní tvorby. (15.02.2009)

1. díl coby expozice do ,,žánrové detektivky" neměl chybu, do mysteriozní či noirové atmosféry hollywoodské první ligy tomu sice ještě scházelo mnohé, hlavně výpravnost a dolarový rozpočet, ovšem mnou očekávaný umělecký propadák se nekonal, Jiří Strach si stále drží své neposkvrněné režisérské renomé... Druhý díl v načrtnutém rámci zdařile pokračoval, mix detektivky a mysteriozního thrilleru celkem obstojně držel svůj tvar a ani závěr třídílný snímek nesrazil úplně do kolen...(i když finále mysteriózní dějové linky patrně nadzvedlo nejednoho střízlivého diváka...) Jiří Strach natočil pro Českou televizi čistě žánrový film (včetně stylového ,,metafyzického" béčkového konce), což je v na českých televizích věc málokdy vídaná... SAT-666AN :-) (15.02.2009)

Téměř se shoduji s většinovými názory. První část (80%) byla v českých televizních vodách (nebo spíš kalužích) jako zjevení z cizího světa, zkrátka to byla výborná detektivka s chytrými dialogy, skvěle obsazenými herci a pohyblivou (!) kamerou, za kterou by se Strach nemusel stydět za hranicemi. Okamžitě jsem si zamiloval záměrně brakovou satanskou tématiku a postavy (obzvlášť Jiří Dvořák se našel), málem jsem sem nasázel 5*. Druhý díl (60%) trpí neduhem, jaký postihuje mnoho druhých dílů z trilogií, mnoho linek zůstává otevřených a navíc se vynořují nové otázky. A ten Třetí díl (70%) je rozporuplný. Ještě před půlkou rozplete neujasněný děj a servíruje hotovou věc, která jakoby vypadla z nějakého béčkového hororu. Ještěže ani zde neztrácí Strach a herci hlavu, dynamicky řeší neřešitelné, a i když to všechno dost smrdí, bavil jsem se vrchovatě. Ale ten konec... z mé strany se to "dalo", "nedalo" se to jako racionální zakončení slibného projektu. Takže verdikt zaokrouhluji nahoru. (15.02.2009)