Bourneův odkaz

Další z kategorie filmů, které se mi v době premiéry vůbec nelíbily, ale postupem času se mi rozležely v hlavě a občas se k nim vracím. Pořád tedy platí, že žádný Einstein nebyl při výrobě filmu přítomen a napojení na příběh Davida Webba je velmi slabé, ale to platilo už pro Ultimátum, které bylo na první dva filmy napláclé velmi neorganicky, protože z mého úhlu pohledu příběh logicky skončil dvojkou a v trojce se už všechno hodně opakovalo/vykrádalo. Ale Jeremy Renner je můj oblíbenec a to asi určilo, že jsem dala Odkazu druhou šanci. "Cameo" Oscara Issaca potěší, a vůbec celé intro ve zmrzlé pustině je super. ("He's probably got a rifle.") Bitka v rekonstruovaném velkém domě mě taky baví, stejně jako závod s časem při cestě za cílem, ozvláštněný tím, že vidíme i detailní práci lovců využívajících každou vyčmuchanou stopu, z toho by mohl být člověk snadno paranoidní. Zde čestná zmínka pro Eda Nortona, jehož skutečná "údajná" nepříjemná osobnost se pro tuto postavu skvěle hodí, a pro Donnu Murphy, která je jako stručná schopná žena v pozadí úplně fantastická. Věčná škoda, že to všechno vyústí do banální honičky s publiku i postavám ve filmu neznámým Terminátorem, která se navíc děsně táhne a postrádá jakýkoliv wow faktor. I tak ale tento film hodnotím výš než eponymního "Jasona Bournea", který vyšel pár let po něm. (12.01.2022)

Když se odkazuje, tak se srovnává. Jednoduché jako facka. No a Jeremyho čtyřka je po našlapaném trojboji Démona podobná zábava asi jako jít po twisteru na labutě. Film by ukecal i mančaft frigidních paniček, zatímco akce zdechla v závějích na Aljašce. Kdo si takhle představuje akční dobrodružný thriller, toho patrně posadí na prdel i motýl Emanuel. (25.09.2016)

Kdepak, tohle není Bourneův odkaz, nýbrž Cimrmanův, protože inspirace jeho Hamletem bez Hamleta je tu víc než patrná. Jason totiž taky vzal roha, takže jsou tu všichni zmatení, z rozrušení zobou pilule a pátrají, kam že se poděl. Absence hrdiny předchozích tří filmů je tak ideální příležitostí pro chlapáckého Jeremy Rennera, aby na sebe strhl nejenom krásnou Rachel Weisz (smůla, že mu ty modrý prášky došly), ale i veškerou pozornost .. (17.03.2015)

Sice lepší, než celý BOURNEŮV ODKAZ, byl pětiminutový trailer na ATLAS MRAKŮ předtím, ale i tak se jedná o nadprůměrný počin. Pokud by se měla zvolit dominanta, čili klíčový sjednodující prvek samotného díla, byla by jím vertikalizace, protože takto je organizována narace, odehrává se tak samotná akce a vytváří se propojení s předchozím filmovým textem v podobě BOURNEOVA ULTIMÁTA. Agentská série je vůbec v rámci žánru, poetických tradic i hollywoodské produkce výlučná, protože si pohrává se vztahem fabule a syžetu nejenom uvnitř vlastního samostatného textu vkládáním flashbacků, ale napříč všemi díly. Hodina a půl času projekce třetí části se může odehrávat před posledními pěti minutami druhé a čtvrtá zase paralelně s tou třetí, čímž se pod gilroyovským vedením greengrassovsky naivní vize jedince bojujícího proti politickému establishmentu proměňuje v zájemně propojenou paranoidní síť intrik a mocenských zájmů. Kromě zmíněného významového posunu to ale znamená, že vyprávění již není vedeno čistě horizontálně (dvojka) či do různých stran v případě uspořádání informací (trojka), ale vertikálně, protože se zaplňují narativní mezery universa, ve kterém není jenom jeden pěšák. Vertikálně je uspořádána nejenom narace (flashbacky nejsou hybnou silou, která žene hrdinu vpřed k dosažení pomsty, ale objasňují motivaci řady postav) a informace v rámci ní dávkované, ale i akce: útočí se z letadla na lidský objekt v lesích, skáče se ze střechy na policisty a schovává se pod stolem či za dveřmi. Jako ozvláštňující funkce je vertikalizace v rámci série dostatečná, ale v nutnosti odtajňovat některé prvky v podstatě kazí koncept "greengrassovek" (není fokalizována mysl ani stav společnosti, celou dobu šlo o pitomé pilulky) a spíš než k formálně progresivním počinům se BOURNEŮV ODKAZ řadí k revivalu sedmdesátek. Jak svým syžetem, založeném na operaci, která se zvrtla, a tak se hodně namluví a na konci se akční, tak i stylem, jenž rychlostí střihu v akčních scénách odpovídá bourneovským normám, ale kontinuita a přehlednost je zajištěna hlediskovými záběry a přeostřováním, nikoliv zvukem. Na rozdíl od horizontálního vedení, kdy se neustále nabíralo na tempu a pouze rytmus byl v rámci akčních scén proměnlivý, má ryze vertikální čtverka nevýhodu v nevyrovnaném temporytmu. Nejslabší díl, ale stále nadprůměr. (09.08.2012)

Teď jde o to, jestli si člověk řekne, že tohle vlastně už třikrát viděl, nebo bude milosrdnější. Mě se na jednu stranu líbilo, jak byl děj provázanej s Bournem originálem a dělo se to souběžně, líbila se mi i část z divočiny, film poskytuje mnohem detailnější pohled do systému i programu, takže se dozvíme, jak že se ty super-agenti vyráběli. Jeremy Renner do svojí role sednul, i Norton si toho hajzlíka vystřihl s chutí, jen Rachel Weisz - a že jí mám moc ráda - mi tu přišla jako přešlap, moc hysterie a řevu. A od chvíle, co se Aaron a Marta daj dohromady už se to celý veze na profláklý vlně až do konce. Je to bezesporu dobře natočenej film z Bourneova universa, ale ničím zvláštním mě nezaujal ani nestrhnul tak, jako se to povedlo tomu Damonovýmu. (30.06.2014)