Režie:
Martin ŠulíkKamera:
Martin ŠtrbaHudba:
Vladimír GodárHrají:
Juraj Paulen, Anton Vaculík, Vilma Cibulková, Csongor Kassai, Jiří Pecha, Jakub Rada, Lukáš Miškovič, Ivan Martinka, Marián Labuda st., Jan Kraus (více)Obsahy(1)
Osobitá retrospektivní freska režiséra M. Šulíka zachycuje v jednotlivých epizodách osudy Slovenska dvacátého století. Namísto uceleného příběhu předkládají tvůrci filmu sled deseti rozdílně koncipovaných epizod, odehrávajících se v různých dobách. Konečný tvar vzniká řetězením bizarních příběhů a osobitých historek lidí, kteří mají jedno společné – žijí v Bohem zapomenutém koutu, v jedné „krajince“. Na začátku se stane zázrak: doktor Roth (A. Vaculík) jediným vdechnutím cigaretového dýmu vrátí život malému Imriškovi. Potom se seznámíme s vojáčkem, který si po hrdinském výkonu vymiluje hodinky od paní Agáty (V. Cibulková). Tulák Cyril Polka (J. Pecha) ukradne jitrnice a jen svatý Kryštof ho zachrání před hanbou a policajty. Radosti a veselí v krajině pomalu ubývá, přijde válka. Doktor Roth s rodinou zmizí v koncentráku a už se nikdy nevrátí. Přes dvůr rodiny Kamasovců se v krátkém čase přeženou tři armády, jako by to bylo nejmenší bojiště druhé světové války. Přichází nové časy… (Česká televize)
(více)Recenze (44)
Zatím se mi filmy od Martina Šulíka líbí. Sice zatím všechny tři dostali stejné hodnocení, ale příjemně se na to kouká a klidně se na ty tři filmy podívám znovu. Teď ke Krajince. Různé příběhy, různé povídky, jiné dobré či zajímavé, jiné nudné. Co se mi na filmu líbilo, tak to byla hlavně návaznost na příběhy co už byli. Například Imro se objeví úplně v první příběhu a pak i v tom posledním nebo ten doktor se objevuje na začátku, pak se o něm nic nedozvídáme, ale pak se vrátí. Jenže Krajinka pro mě trpí i tím, co mi vadilo i u Orbis Pictus - ke konci to začíná nudit. U takové Zahrady mě to ke konci stále drželo a zajímalo. Každopádně je to dobře natočené. A nakonec se teoreticky dá i tipovat, kde by se mohla ona krajinka nacházet. 3*, stejně jako u Orbis Pictus. ()
Taková šulíkovská slovenská Kytice, bez kytice. Jednotlivé příběhy jsou velmi porůzné, většinou humorné, celek ale NEDÁVÁ valného smyslu. Jsem zklamaný, ale raději se vrátím k jiným snímkům zmíněného režiséra. Potěšili mě Jiří Schmitzer a Věra Galatíková. ()
Píšem komentár a hodnotím až dnes, 16.2.2015. Krajinku som však videl podľa mojich písomných "filmových" zápiskov, ktoré sem konečne opäť nahadzujem, 25.9.2000. Bolo to v kine Istropolis a bol to môj PRVÝ FILM v bratislavských kinách po prijatí na VŠ. (Multiplexy vtedy ešte neboli.) Prvý z mnohých. Pravdu povediac, z filmu si dnes pamätám len gombíky saka na chrbte Jana Krausa. Neviem čo sa mi na ňom tak strašne páčilo, ale asi páčilo, lebo som vtedy hodnotil za 100 percent. A Krajinka bol aj môj prvý film, ktorý som videl z premietačskej kabíny FK 901. To bolo 15.11.2000...Ale aká nostalgia.... Z oboch predstavení mám lístky pred sebou....Aj dnes dávam 100 percent... ()
Šulík nastavil chrbát, všeobecnému trendu rozprávať film ako snahu vnútiť divákovi stotožnenie sa s hlavnými hrdinami deja. V jeho podaní je hlavným hrdinom krajina. Je jej jedno kto aký je alebo, akými spôsobmi ju ľudia trápia (dve svetové vojny). Ona tu zostane navždy a zo všetkých rán sa vylíže. Neprikláňa sa na nikoho stranu a iba rozpráva to, čo sa v nej povedalo. Presne takýto postoj zaujal samotný režisér. Podľa môjho názoru je to presne to, čo dokáže postaviť európska kinematografia oproti americkej. Nesnažiť sa divákovi nanútiť svoj subjektívny uhol pohľadu. ()
Typicky šulíkovská koláž mapujúca históriu "krajinky" na príbehoch jej obyvateľov obsahujúcich viac či menej skrytú vtipnú pointu. Ich príbehy ho si samostatné sú predsa len prepojené. Produkcia je kvalitná, výborne podfarbujúca príbehy špecifickou atmosférou nezvyčajnej obyčajnosti. Herci svojimi výkonmi do tejto atmosféry výborne zapadnú. 75% ()
Galerie (7)
Photo © Česká televize
Reklama