Obsah
-
Příběh se odehrává v antické době a vychází z obsahu básně řeckého autora Kallimacha, kterou později v latině přepracoval Catullus jako Báseň o kadeři Bereniky.
Královna Berenika položila na oltář bohů jednu za svých kadeří, aby tak zajistila šťastný návrat svého manžela z bitvy. Co čert nechtěl, tato kadeř ale po čase zmizí. A aby toho nebylo málo, královna se chodí k oltáři v pravidelných intervalech modlit, takže se sluší mít tuto relikvii stále na místě. Kněží příslušného chrámu do poslední chvíle před jejím příchodem netuší, jak se z trapné situace vylhat, až nakonec přijdou se spásným nápadem na vysvětlení – bohové si královniny oběti natolik považují, že ji povznesli na nebesa a od té doby tvoří souhvězdí Vlasy Bereniky. (Bobšule)
Příběh se odehrává v antické době a vychází z obsahu básně řeckého autora Kallimacha, kterou později v latině přepracoval Catullus jako Báseň o kadeři Bereniky.Komentáře uživatelů k filmu (12)
-
Ej Hlemýžď
Tak to bylo po čase zase pošušnáníčko, překvapuje mě, že jsem to již dříve neviděl. Nechápu, proč je záhlaví udeno, že jde o drama. Perfektní výstižný slovní šerm bez hluchých míst ne nepodobný anglickému suchému humoru. Hru považuji za velmi zdařilou konverzační komedii, kde pomalu každá druhá věta byla skvělá hláška.(25.7.2010)
-
sportovec
Pokud se "umí" text na Daňkově úrovni a pokud k němu přistoupí adekvátní, tj. špičkoví herci, je umělecký zážitek ne náhodou, ale zákonitostí. Dvojlom Daňkova záběru, věrná reprodukce antické skutečnosti a její vyzařování do současnosti, je tu doveden k dokonalosti. Jestliže při pohledu na tuto duchovní pastvu něco zabolí, je to vědomí, že z protagonistů tohoto dramatického střípku-démantu dnes žije jediný: Jiřina Jirásková.(30.10.2010)
-
NinadeL
Kouzlo Kadeře královny Bereniké spočívá v dobře vyvážené hře, daňkovských pointách a ideální atmosféře. Je rozkošné tušit výpravy na observatoř Maciuchové a Vinkláře a mezitím se věnovat šestatřicetiletým námluvám Jiráskové a Adamíry.(10.8.2011)
-
LiVentura
Klasický historický "Daněk" se skvělým obsazením.(26.7.2010)
-
Aky
Krásné, až se tají dech. jestli je někdo Oldřich Daněk, stačí mu už pak dvě prostředí, pět šest výborných herců v jedněch kostýmech, pár korun - a nastane dokonalost.(14.8.2010)
-
Šandík
Tyhle Daňkovy konverzačky jsou IMHO nejsilnější v rozhlasovém provedení, neboť stojí a padají s uměním kultivovaného hereckého řečového projevu. Jejich televizní zpracování samozřejmě taky není špatné, ale také není to úplně ono. Jako by tu byl obraz tak nějak nadbytečný. Navíc, takový "Dialog s doprovodem děl" je pro mě i jako televizní inscenace přecejen silnější zážitek. Možná za to ovšem může moje antipatie k Jiřině Jiráskové. Přiznávám, nepovažuji ji za nikterak světobornou herečku. Naopak Vinklář i Adamíra se mi v tomto drobném opusu zdáli skvělí. Klobouk dolů před jejich herectvím... Celkový dojem: 75% Zajímavé komentáře: Marthos(25.7.2010)
-
Marthos
Se jménem spisovatele, scénáristy a režiséra Oldřicha Daňka se setkáváme již na počátku šedesátých let, které je zatím spíše ve znamení hledání osobnostní pozice v nejednoduchém spektru tehdejší doby. Jeho zálibou, profesí a vlastně životním posláním byla historie a její obecnější zužitkování v rámci audiovizuálních záznamů, byť se k soustavné a ucelené práci dostal vlastně až v druhé polovině osmdesátých let, kdy byla v Československé televizi realizována řada projektů, koncipovaných často jako volně navazující inscenační pásma. Do prostředí starého Řecka nás zavádí i tento apokryf, sestavený z dochovaných útržků básníka Kallimacha, jedné z nejvýraznějších person ptolemaiské éry, která jej mimo jiné katapultovala do rozhodující pozice hlavního katalogizátora alexandrijské knihovny. Děj, vystavěný na ironických přestřelkách mezi básníkem a kněžkou chrámu bohyně lásky Clió, de facto nenalézá hluchá místa a stává se neopakovatelnou interpretací dvou životních názorů, které k sobě měli a možná stále ještě trochu mají blízko. Hra je samozřejmě podpořena vynikajícím hereckým obsazením v čele s Jiráskovou a tehdy již vážně nemocným Adamírou (jeho výkon tím ovšem není nijak poznamenán), naši pozornost ale upoutá právě tak bohorovný Vinklářův astronom i rozsahem menší kreace Maciuchové a Němce. V úhoru současné televizní produkce působí KADEŘ jako malý démant, jehož leskem bychom se měli opájet častěji. Protože je opravdu o co stát.(25.7.2010)
-
plechulka
Bohužel kolegyně BOBŠULE tu byla dřív a tam mi nezbývá než podepsat to, co píše ona: EXELENTNÍ a úžasné jak herecky tak scénáristicky (Odřich Daněk napsal nejen zmíněné "Španěly v Praze", ale i "Hříčky o královnách", které rovněž velmi doporučuji! Je strašná škoda, že speciálně J.Adamíra toho nezahrál v kině a v televizi víc - pamatuji se, jak v 70-tých letech se do Realitického divadla chodilo hlavně na něj a bylo skoro jedno v čem hrál...(12.5.2010)
-
sator
Paráda, jen mě překvapila stopáž - 47 minut..jen(9.3.2011)
-
dr.fish
Svěží, vtipná a zároveň duchaplná konverzačka. Opravdová chuťovka. Herecká esa opět září jako souhvězdí Kadeře královny Bereniké...85%(15.7.2011)
-
Bobšule
Neobyčejně povedená konverzačka s naprosto excelentními výkony všech herců. Dle mého soudu ještě vydařenější, než Španělé v Praze.(6.3.2009)
-
Skuby47
Skvostná ukázka slovní ekvilibristiky, jaká se jen tak neslyší. Je to koncert pod taktovkou Oldřicha Daňka pro pětičlenný orchestr, v němž Jiří Adamíra hraje první housle a ostatní mu skvěle přihrávají. Je vzorovou ukázkou toho, jak lze i s minimálními prostředky docílit maximálního efektu. Škoda, že se v současné televizi nenašel žádný pokračovatel tohoto trendu.(3.2.2012)
