Soumrak bohů
-
Caduta degli dei, La
-
Súmrak bohov
-
Damned, The
Drama / Válečný
Itálie / Švýcarsko / Západní Německo, 1969, 150 min
Režie:
Luchino ViscontiHudba:
Maurice JarreObsah
-
Moc a bohatství rodu von Essenbeck zůstalo nedotčeno, i když Německo prohrálo válku a následovala deprese. Teď je rok 1934 a baron svolal svou rodinu na večeři. Tato příležitost přinese do jeho domu i sestřenici, která právě vstupuje do nacistické strany. Doprovází ji manažer baronovy společnosti. Dvě malé dívky v salonu recitují verše a pak si se sestřenicí Martin hrají na schovávanou. Náhle se ozve výkřik. Baron byl zastřelen pistolí jejich otce a otec prchá...
V tomto svete neexistuje nikto pozitívny. Pochmúrne v dejinách, keď už ani peniaze neznamenajú moc a nemôžu ľudí ochrániť pred krutosťou nemeckého fašizmu. Vo filme Súmrak bohov sa režisér Luchino Visconti venuje jednej z ústredných tém svojej tvorby: morálnemu úpadku vyšších spoločenských vrstiev a rozkladu rodiny. V predvečer 2. svetovej vojny musí rodina oceliarskych veľkopriemyselníkov von Essenbeckovcov čeliť novej spoločenskej situácii. Ich bohatstvo a vplyv už bez správnej politickej orientácie nič neznamenajú. Barón Joachim von Essenbeck zvolá pri príležitosti osláv svojich narodenín celú rodinu. Chce oznámiť, že napriek jeho antipatii voči národnému socializmu je pre dobro rodinného podniku nutné s novou mocou spolupracovať. Preto zbaví ľavicového demokrata Herberta vedenia podniku a na jeho miesto menuje svojho staršieho syna Konstantina, člena SA. Ctižiadostivá dcéra Sophia tiež vycíti príležitosť a dúfa, že v novej dobe sa jej spolu so snúbencom Friedrichom podarí vyšvihnúť na čelo podniku. V tú istú noc Friedricha nahovorí, aby starého baróna zastrelil tak, že podozrenie padne na odvolaného Herberta. Tým sa vo vnútri váženej a vplyvnej rodiny začína neľútostný boj o moc, ktorý predznamenáva strmý pád všetkých jej členov. Súmrak bohov je brilantnou historickou štúdiou o vzostupe nacizmu za podpory elity, zároveň je však i nadčasovým obrazom zhubných ľudských vášní: ctižiadosti, túžby po moci, žiarlivosti, panovačnosti a krutosti. Film je prvým dielom voľnej, tzv. "nemeckej" trilógie (Súmrak bohov, Smrť v Benátkach, Ludwig), ktorá patrí k jedným z posledných vrcholov Viscontiho filmografie. (oficiální text distributora)
Moc a bohatství rodu von Essenbeck zůstalo nedotčeno, i když Německo prohrálo válku a následovala deprese. Teď je rok 1934 a baron svolal svou rodinu na večeři. Tato příležitost přinese do jeho domu i sestřenici, která právě vstupuje do nacistické strany. Doprovází ji manažer baronovy společnosti. Dvě malé dívky v salonu recitují verše a pak si se sestřenicí Martin hrají na schovávanou. Náhle se ozve výkřik. Baron byl zastřelen pistolí jejich otce a otec prchá...Komentáře uživatelů k filmu (39)
-
Houdini
Oscar 1 nominace: Scénář(21.4.2004)
-
Radek99
Jedno ze základních děl italského neorealismu... Monumentální - a přesto komorní Viscontiho filmové podobenství dekadentního věku první poloviny 20. století, nástupu nacismu coby hnací civilizační síly se silně destruktivním kulturním a sociálním přesahem, mezní situaci novodobých západních dějin, kdy duchovní i morální úpadek postihuje všechny - elity i obyčejné lidi... Symbolické kabaretní německy zpívané kuplety, při jejichž interpretaci mrazí, defilé oněch ,,plavovlasých bestií, o kterých mluvil už Nietzsche, ona tíha zmaru a nihilismu doby, rozpadu hodnot a tance smrtky s kosou... Obnažená primární lidská touha po moci, dominanci a penězích, paušální ilustrování schémat manipulace, intrik a sebeprosazování se... Hodně mi ale vadila italština ve filmu, který se odehrává v Německu a popisuje počátek pádu německého šlechtického rodu. Nejexpresivnější pak byly paradoxně německy zpívané kabaretní vstupy... Dobově příznačná je interpretace totalitní (fašistické) moci coby perverzně motivovaného jednání se sexuálním podtextem (což se v levicově orientovaných poválečných uměleckých kruzích Itálie objevovalo coby nepsaný úzus...vzpomeňme na Pasoliniho...) Silný, byť poněkud akademicky chladně působící film (což ovšem není v intencích neorealismu neobvyklé)...(15.1.2008)
-
sud
Luchino Visconti nám opět předvádí jednu ze svých mohutných exhibic na téma zmar a zkáza šlechty. V tomto případě si vzal na paškál fašistické Německo třicátých let a rozpracoval velkolepou fresku na téma jak chutná moc. Film zobrazuje spoustu úchylek a slabostí lidí, ne ovšem s odporností a oplzlostí, podává ho s náležitou hrdostí a noblesou zpod krásné neorealistické kamery. Herecké výkony jsou výtečné, jenomže polovina filmu se mi zdála, bohužel, tak nějak zbytečná. 60%.(27.11.2006)
-
tahit
Neobyčejně sugestivně zachycená sága rodiny německého průmyslového barona von Essenbecka. Postupné líčení rozpadu a dekadence rodiny je monumentálně ve své podstatě možným obrazem kterékoliv bohaté rodiny, (třeba Kruppů, Thyssenů) která byla závislá na nacistickém průmyslu Hitlerovi moci. Instinkty fašismu jsou jasně dané. Ostatně skvěle mezinárodní herecké obsazení je zárukou vynikajícího filmu.(26.12.2007)
-
paascha
Velice působivé(14.1.2008)
-
Radko
Žeravý kov sa taví, prelieva. Horúčosti oceliarne dominuje sálavé ostrooranžovočervené svetlo. Vstupné obrazy vnútra ohnivých pecí a lejúceho sa kovu tak pripomínajú skôr vstup do pekelnej tlamy, do ktorej súbežne s následným časovým zarámovaním príbehu smeruje Európa a vlastne celý svet. Je predvečer II. svetovej. Rodina oceliarskeho magnáta slávi narodeniny rodinného patriarchu. V ten večer žiaria nielen pece v rodinnej továrni, ale rozhorí sa i Ríšsky snem aby sa jeho skazou zároveň začala skaza rodu, ovládaného nenásytnou túžbou po moci, perverznými vášňami, pomstou a nenaplnenými ambíciami. Neskrývané alegorické, obrazovo famózne posolstvo o biede vodcovského fanatizmu. Bledé masky (spievajúceho transvestitu, matky rodu pri incestnom oidipovskom styku i svadbe, nalíčení kankán tancujúci náckovia) sú poslami smrti z údolí hedonizmu - sexu, zábavy i svadby (úrovní radosti) a zvestujú neodvratnú skazu odchádzajúceho veku akej-takej sporiadanosti. Poznámky: Súhlasím s MIMICOM, ten záverečný tichý záber nemal chybu:) a pripájam sa k petícii o jeho voskový odliatok a umiestnenie do Grévinu. A mimochodom: veľmi tiež súhlasím aj s užívateľom giblma, že tí, čo sa tu v komentároch v súvislosti so Súmrakom bohov oháňajú neoralizmom (Radek99, sud) sú fatálne mimo.(18.10.2011)
-
NinadeL
Svým způsobem fascinující panoptikum rozehrané hráčem v šach, který si usmyslel, že vyloží vlastní pojednání o prohnilé německé elitě na přelomu výmarského zázraku a vzestupu Třetí říše. Je až k neuvěření, jak realistická je celá výprava, líčení, kostýmy, tohle všechno je dokonalejší, než běžně nabízené retro té doby v jakémkoli žánru. Bohužel ale i tady se nacházejí trhliny, například užít jako soundtrack šlágr Zarah Leander je poněkud předčasné, protože její sláva se v německy mluvícím prostředí šířila až po roce 1937... Časově je přilehlejší karika Marlene Dietrich, ovšem tato karika přesáhla uměleckého znásilnění a je nechutnější, než cokoli, na co kdy sáhl Fassbinder. Škoda, že málo, co je zde kvalitní, vychází vniveč mezi vším tím rádoby splynutím s tehdejší kulturou a politikou, mrháním formálními prostředky, hrátky s barevnými filtry a samozřejmě samotnou antickou tragédií, ve kterou přerostlo toto původně jemné laškování s volnou morálkou. A pakliže šlo o realismus, měl se Visconti kousnout a zapomenout na absurdní směs italštiny s němčinou a pořídit celý film výlučně německy. Dále je příliš naivní stmelovat v jediné osobě touhu pro exhibici, záměnu pohlaví, pedofilii, oidipovský komplex a incest. Už tahle výjimečná obžaloba by stačila na samostatný film, kdyby to téma bylo tak silné a v jádru pravdivé, jak se nám Visconti snaží vsugerovat. Osobně v podstatě kladně kvituji jen tu realistickou výpravu a debutující dětskou herečku Irinu Wanku (v roli oběti Lisy), která se v pouhých osmi letech stala pokračovatelkou svého slavného otce.(13.6.2011)
-
Fingon
Ne, Visconti mě opravdu neoslovil a vyloženě špatný dojem nenapravil ani do doby druhé světové války zasazený Soumrak bohů.(14.11.2006)
-
MIMIC
Komorná psycho(logická) dráma z prostredia fašizujúcich sa oceliarskych magnátov, v ktorej každá zúčastnená postava je buď blázon, alebo sa ním skôr či neskôr stane, alebo bude jednoducho fyzicky zlikvidovaná. Za zvukov strašidelného pochodu Maurice Jarrého sa odvíja príbeh pripomínajúci Macbeth alebo ľubovoľnú starovekú rímsku cisársku vyvražďovačku (proste "rodinný" film, no). Zďaleka najlepší výkon podáva Ingrid Thulin ako barónka von Essenbeck. Stačí, ak tá zvláštna žena vojde do záberu a je povedané úplne všetko, ani nemusí hovoriť svoje repliky. S mrazivou presvedčivosťou zvládla svoju postavu od sebavedomej cisárovnej až po (polo)šialenú trosku. Úplným opakom je Helmut Berger, ktorý naozaj nevie hrať (s výnimkou polohy spievajúceho transvestitu) - v konečnom dôsledku však jeho afektovanosť a nechcená komickosť len dotvárajú pôsobivú atmosféru úpadku. Visconti sa tu pochopiteľne nevzdáva svojho obľúbeného štylizovania, takže vytvára ťažko uveriteľné (no o to sugestívnejšie) scény ako vystrihnuté z "dekadentnej" akademickej maľby 19.storočia (rozhodne videl úžasný obraz "Rimania z obdobia úpadku ríše" od Thomasa Coutura z roku 1847, ktorý visí v Louvri). Záverečný záber ponorený do muzeálneho ticha, vyznačujúci sa morbídnou hororovou nádherou (takmer počujeme stúpať bublinky vzduchu, ktoré sami vydychujeme) by som odporúčal previesť do vosku a vystaviť v Múzeu Grévin. Šesť hviezdičiek z piatich. Poklona, pán gróf.(18.10.2004)
-
klerik
Intelektuálna nakladačka. To bolo prvé, čo ma po filme napadlo. Veľmi silný film, ktorý na jednej rodine ukazuje diktatúru, túžbu po moci, manipuláciu, intrigy, skazenosť... Skrátka mal som pocit, že je to film o Hitlerovi, kde sa však fuhrer objaví len na obraze... Tvorcovia sa občas nechali uniesť (napr. asi polhodinová scéna bujerej oslavy SA-ákov), ale ja som sa nenudil. Pomerne ťažká dráma, pri ktorej divák musí chcieť premýšľať...(28.5.2006)
-
Crocuta
Visconti (stejně jako o pár let později Pasoliny) prezentuje fašismus (potažmo nacismus) jako nejen mocenskou, ale i sexuální deviaci a představitele totalitní moci jako osobnosti perverzní po všech stránkách. Podobná interpretace historie byla na přelomu šedesátých a sedmdesátých let poměrně rozšířená (nejen ve filmu) a snímku neubírá nic z jeho působivosti.(25.9.2007)
-
Aky
Razantní a spontání nástup fašismu je s odstupem času mnohdy zdánlivě nepochopitelný. Soumrak bohů jej přes pokřivené sklo karikatury popisuje tak, že lze uvěřit nejen filmu, ale i motivacím většiny vrstev tehdejší společnosti. Naprostá virtuozita tvůrců a dovednost, s níž jsou vycizelovány i ty poslední detaiy, dělá z filmu mimořádný skvost.(10.9.2006)
-
jonyyy
40%(21.10.2009)
-
mm13
Súmrak bohov je vzácny tým, že nerozpráva príbeh o demoralizujúcej sile nastupujúceho fašizmu. Ak by k tomu Visconti skĺzol, natočil by iba veľkolepú fresku s okliešteným pohľadom na danú dobu. Súmrak bohov je ale film o ľudskej hrabivosti, ambíciách a frustráciách pretavených do zloby, ktorá čaká na svoju príležitosť. Nie fašizmus robí z človeka zviera, zviera v človeku plodí zlo, ktoré sa potom, akonáhle dostane príležitosť, pod uhladenou škrupinkou rozsieva kam len dosiahne. Jeho analýza je tak nekompromisne precízna a vzhľadom na mieru autorskej výpovede až šokujúco historicky presná, že v dokonalej forme splodila pravdu, ktorá presiahla všetky kategórie, zbavila sa aj tých najneutrálnejších prívlastkov a zostala iba a len pravdou... A iba a len génius a iba a len vo veľmi šťastnej konštelácii mohol stvoriť niečo také obrovské. [100%](14.7.2005)
-
Skip
Opět Viscontiho opojení přepichem, tentokrát se na to ale podíval kritičtějším okem. Ona dekadentnost mi tam moc neseděla, nebo abych byl přesnější, nedokázal ji Visconti až tak dobře kriticky podat jako to uměl ve svých filmech Buñuel, který k tomu nepotřeboval "závratné" stopáže a často dost rozvleklé scény. Nicméně i tak patří tento film k mým oblíbeným.(24.11.2006)
-
Toj
Jedovaté, nemocné a zvrácené... Náckové, násilí, sexuální deviace, ztráta lidství - jedno jde s druhým. Zlo plodí zlo. Za zmínku stojí úžasná práce s barvami. Geniální je rovněž kamera, jejíž povolný pohyb od detailů, k celkům, z detailů na detaily, nebo celků na detaily atd. mě dováděl k šílenství. A pokud někdo má problém s homosexualitou Viscontiho a myslí si, že se to projevuje na jeho nechuti k filmu, tak by možná bylo fér, kdyby se jedinec upřímně zamyslel nad vlastní orientací :)(23.8.2010)
-
giblma
Neohánějte se všichni neorealismem, tohle totiž není neorealismus! Visconti, co s tebou? Když ty totčíš ty filmy tak dokonale akademicky, až je to sterilní a nepůsobí to na mě. Není to sice případ Soumraku bohů, ona ta dekadence fakt stříká z plátna. Člověk si říká, jak to musí být hrozně fajn, být šlechticem (rozhodně si to říká víc než u tvého Rodinného portrétu), nosit kožešiny, perly a síťky přes obličej a do toho střílet své příbuzné... Krása působí, ale bolí to, bolí a člověk se trápí!(17.5.2011)
-
Fanucci
Skvélý příběh o intrikánství a touze po moci, který je strašně srážen nevěrohodnými a dlouhými scénami typu chlastání členů SA a na můj vkus přehnanou úchylností hlavní postavy (Martin von Essenbeck). Ta měla diváka ASI šokovat, ale na mne působila příliš extrémně až nedůvěryhodně. K tomu přispěl i nepříliš kvalitní výkon Helmuta Bergera v roli Martina.(7.7.2005)
-
raffspIn
Složitý a rozsáhlý příběh rodiny, která se stane typickým příkladem "soumraku bohů". Novodobá šlechta předválečného Německa se v podstatě ze strachu i z touhy po moci sebezničí. Toto je obodobí kdy už peníze neznamenají moc. Z počátku jsem se vůbec neorientoval kdo je kdo. Trochu nevyrovnané, některé scény my přišly příliš rozvláčné, některé byly zase tak osekané, že jsem je pochopil až pozděj.(14.11.2006)
-
Wormboy
Tazsi, avsak velmi posobivy snimok a rozvrate jednej rodiny na pozadi udalosti boja o uchopenie moci v nacistickom Nemecku. Visconti historiu nevyklada a nevysvetluje, ale ju iba rozprava a neznaly divak ostane zrejme z linie boja SA vs. SS strateny. Vodcovstvo v oceliarni, ako dovod rozpadu jednej rodiny je oproti tomu vybornou sondou rozpadu tradicnych vztahov pod vplyvom voni moci. Kratsia stopaz a predovsetkym nemecky hovoriaci herci by vsak filmu urcite neuskodili, skor naopak.(25.6.2007)
