Sociální síť

Film o Pomovi a vzniku CSFD. ____ Pět důvodů k radosti: 1, Pravičák by z toho udělal zdrženlivou moralitu o podezřelým individuu, který podemílá tradice judaisticko-křesťanské kultury, levičák zas trapně ohraný střet zlého systému a krásného jedince. Fincher, respektive Sorkin taková klišé odmítá. Zajišťují dostatek kyslíku v bahnitém kalu, jímž se uvažování filmařů obvykle ubíhá, a nechávají na divákovi, aby si udělal vlastní názor. 2, Stejně neutrálně vyznívá střet Zuckerberg, Saverin a Winklevossovi. Ve filmu není postav kladných, ani záporných (faktem ovšem je, že vyvážit tři a více postav je lehčí než dvě, kde jedna nutně dominuje). Obrovské pozitivum. 3, Digitální kamera. Spolu s Miami Vice je Social Network asi největším triumfem digitálu, potažmo světlocitlivých čipů, které se obejdou bez předimenzovaného osvětlovacího parku. Tvrdí-li Fincher ve slavným citátu, že nikdy nechodil na filmovou školu, protože to nepotřeboval, a co je režie, zjistil, když se stmívalo a on potřeboval stihnout ještě tři scény, je to vlastně přesně obráceně – Finchera nestraší východ měsíce, nýbrž jeho západ. Fincher je prostě jeden z těch, který by do Ceckatýho tornáda, baru z Rodriguezova rozvernýho grindhouseu, který má otevřeno od soumraku do úsvitu, nikdy chodit nemohl, páč tehdy dělá. 4, Trent Reznor. Atticus Ross. 5, Social Network drží historický rekord za největší počet dialogů, který se kdy objevil v jednom filmu, což souvisí s největší inovativností Finchera, rozvedenou už u Zodiaca, kterou je skutečnost, že své filmy nedělí na jednotlivé scény, ale na obrovský kontinuální dvouhodinový pásmo bez ostrých přechodů. Díky tomu, že neztrácí čas uvozováním a ukončováním každé scény a že na rozdíl od stylisticky příbuzného Scott Pilgrima na rafinovaný přechody a audiovizuální můstky nijak neupozorňuje, jsou jeho filmy čílý a neklidný jako tykadla hmyzu, jak černá díra, v níž je obrovské množství hmoty stlačeno gravitací do velmi malého objemu. Ale takový už Fincher je. Bůh ví, od koho má tu nepokojnou krev. ____ Smím-li porovnat Avatara, Počátek a Social Network, tak Avatar i Počátek jsou progresivnější filmy, první technologicky, druhý scenáristicky. Spíš než filmy bychom mohli mluvit o osobních projektech za velké peníze, které odrážejí povahu svých tvůrců – Cameronovu inklinaci k technice a Nolanův „doktorát" z literatury. Ovšem divácky stavím nejvýše Social Network. Jednak Fincher nestaví technické a mediální aspekty kinematografie tak na odiv, respektive je rozpouští v příběhu, druhak dosáhnout mety filmař-vypravěč je více než být filmař-technik či filmař-literát, je to ta největší meta, která ční nad oběmi předešlými, neboť být vypravěč znamená být zároveň-inherentně technik a literát, ale obráceně to už neplatí. (26.12.2010)

Jak mi Fincher přijde preciznější, tak mi přijde prázdnější. Už brzy bude nejspíš úplně nejpreciznější a zároveň nejprázdnější. On odchod z kina s pocitem: "Hm, tak mistr vzal zakázku a zpracoval ji poctivě," nesvědčí moc ani o poskytnuté zábavě, natož případné transcendenci. Nejde o filmovou exhibici, ale exhibicionismus. Social Network představuje geniální lidi od počítačů jako dokonale naplňující prototyp nerda, tedy člověka s nulovou sociální inteligencí, kterého nic od počítače nedostane, s tou výjimkou, že mnohem více chlastají a šukají. Mohou sebevědomě a nabubřele žvanit (zdejší Zuckerbeg) nebo být zajíkavě plyšoví (zdejší Saverin - a je jedno, že neprogramuje). Na Harvardu vůbec, zdá se, studuje pouze banda fetujících, mrdajících, chlastajících géniů, kteří pohrdají obyčejným člověkem, leč vymetou každý komín s pěkným okolím - ovšem ta necitlivá banda v mžiku i přes přeplněný společenský život podlehne kouzlu fejsbůku. Obzvláště zrůdným způsobem jsou tu zobrazeny ženy, jež nejsou než kurvy provlhlé od toho, jak si do vagíny neustále strkají jeho "peníze" a "úspěch". S výjimkou Eriky, která má nadzjevně ztělesňovat tu zdravou, nám normálním vlastní opravdovost. Tak se pěkně poplácejme po ramenou a řekněme si: "No jóó, oni jsou možná geniální a mají prachy, ale my jsme stejně lepší jako lidi. Taky šťastnější." Když se to pěkně ozvučí, ohudbí, jezdí se kamerou semhletámhle, hlavně svižně, což se řekne i v střižně a: "Staccatózně žvaň a mel, Zuckereisenbergu!" toto letí, jéje, viďte? Tohle nepovažuji za generační ani žádnou jinou výpověď, ale za podbízivost. *** hvězdy, páč jsem to Fincherovi první půlku filmu žral i s navijákem a teprv pak se udice přetrhla. (02.11.2010)

Facebook je mi naprosto ukradenej a stejne nevidim zadnej velkej rozdil oproti Myspace a podobne, takze me ani nezajimal tenhle film. Nicmene jmeno rezisera je velky lakadlo a taky jedinej duvod, proc jsem si ho pustil. A ono to nakonec nebylo vubec spatny. Samozrejme to je perfektne natoceny, i kdyz se tu neustale dokola probira furt to samy, presto na vas film nepusobi stereotypne a svizne odsejpa. Trosku problem jsem mel s hercema, protoze tu neni ani jedna postava, ktery by clovek vylozene fandil, ale to neni ani tak problem hercu, jako predlohy. Eisenberg sice hraje svyho chytraka ze Zombielandu, ale do role se hodi a Timberlakea jsem nejdriv vubec nepoznal. Skoda, ze film nedotah ty spory az do konce, kdyby byl o kus delsi, tak by to vubec nevadilo. Takze celkove to je machr Fincher proti kokotine Facebook a Fincher nastesti zvitezil a vzniknul tak dalsi jeho skvelej film, ale rozhodne ne jeden z nejlepsich. (17.11.2010)

MAZEC! Po nudném Zodiacovi jsem na Finchera zanevřel, Button mě ani trochu nezajímal, ale teď je Mistr zpátky, dokonce jsem měl pocit, že sleduju jakýsi druhý Klub rváčů. Ultimátní, vizuálně utlumená, obsahově megahutná a velmi vtipná generační konverzačka se skvělými hereckými výkony. Pokud jste dosud fejsu odolávali, Social Network je důvod, proč se připojit. Jinak z něj totiž budete mít poloviční zážitek. (21.11.2010)

Představte si ještě ukecanější Zodiac naplněný čistě informačními dialogy, ale bez jakéhokoli napětí a místo sklepní scény dilema „přidá si mě/nepřidá?“. Přesně to je „Facebook“. Všem, kdo tak nadšeně slintají nad „vynikajícím generačním filmem“, bych ráda připomněla dvě věci: a) „Facebook“ není o současné generaci mladých, ale o současné generaci yuppies a b) o těchto lidech natočil Roger Avary v roce 2002 nepřekonatelnou výpověď jménem Pravidla vášně, jež se ve srovnání s „Facebookem“ honosí třemi výhodami: není nudná jako aktualizace facebookové zdi, arogantní sociopati jsou tu výrazně lepší a funkčnější a nakonec má ten film i o čem vyprávět a co říct. „Facebook“ není výpovědí o této generaci, ale jejím produktem a jako takový silně připomíná Ellisova Viktora a jeho výlet po Evropě: I no longer know who I am and I feel like a ghost of a total stranger. (01.11.2010)