Mother's Day

Dostatečně zábavné (stopáž není zrovna krátká, naštěstí se ale pořád něco děje) a v některých scénách i příjemně intenzivní a napínavé, ale současně bohužel velmi prvoplánové a samoúčelně násilné. Bousman se ani nesnaží zakrýt svou spřízněnost se sérií Saw, ba spíše právě naopak - a snímku to strašně škodí. Ve scéně "máte 30 sekund, jestli jedna z vás zabije tu druhou, nechám ji naživu" už jsem se ze zoufalství snažil sám sebe přesvědčit, že na nás Darren lišácky sofistikovaně pomrkává, ale asi ne - mnohem spíš si pořád myslí, že je to "cool". Výrazným mínusem je zcela určitě chování postav (hlavní hrdinka mohla všechny dostat z problémů ještě dřív, než se do nich vůbec pořádně dostali), plusem například charismatická matka Rebecca De Mornay. Finále šlape fajn a celkově z toho mám spíš pozitivní pocit příjemné hororové jednohubky, srovnatelné třeba s nedávným remakem I Spit on Your Grave. S hodnocením váhám mezi čtyřmi a třemi hvězdami. (02.05.2011)

Vynikajúci rukojemnícky thriller, ktorému k dokonalosti chýba iba málo. O horore by som v tomto prípade nehovoril. Aj keď to nebolo tak násilnícke, alebo krvavé ako bol napr. The Last House on the Left, snímok má však iné kvality. Úvod je pomalší a priemerný, čo nezmení ani príchod grázlov, ale odkedy sa zjaví "matka" začne tu vládnuť hustá psycho dusnota. Rebecca De Mornay bola jednoducho úžasná, z filmu sa vďaka nej stalo výborné rukojemnícke pošušňáničko, ktorému sa darí brnkať na psycho notu diváka. U mňa veľká spokojnosť, odporúčam každému fanúšikovi tohto žánru. 85/100 (22.06.2014)

Po shlédnutí tohoto mišmaše mé sympatie neochvějně patří nadále originálu. A irituje mě, že se opět po provalení Bousman uchýlil do defenzívy s prohlášením, že jeho Den matek není spojen s tromáckým entertainmentem žádnou pupeční šňůrou, ale má s jeho slavným osmdesátkovým trashem „pouze a jenom“ totožný název. Hm, tvůrce je sobecký direktor s hovnooriginální produkcí založenou na parazitování na úspěšných snímcích a hamouní nad výdělky. Chvíli byl klid. Byl permanentně vyvalen na otomanu, rád zíval a dlouho chtěl spát, jenže prachy došly a tak musel z gauče vstát. Udělal to asi takhle: před první klapkou sezval své kumpány do archiválií béčkových dřistů, uspořádal jim bujarou pitku a přesvědčil je, že další kousek bude myšlen opravdu "smrtelně" vážně. Výsledek je, světe div se, opět mizerný. V první čtvrtce (do příchodu mámy) jsem sledoval otravné přehrávání herců utlačovatelů (vraj terror, hovno!), ba co hůř; ihned po matčiným vstupu na ekran začalo hrozné inferno trapáren. Tohle že mělo být sociopatické psycho s matkou u kormidla? Ale dejte pokoj. Nechce se mi věřit, že tohle spolklo i místní hororové osazenstvo československé filmové databáze .. (23.03.2013)

Rozhodně bych tento film neoznačoval jako horor, ale spíš jako psychologocko - dramaticko šílenej teror! A vůbec bych to nebral jako remake na Tromáckou verzi z roku 1980, s kterou tento snímek má opravdu pramálo společného, snad jen vyšinutou matku a její synáčky, ale tot´ vše. I přes delší stopáž film odsýpá a přibývá na hustotě. Některé podstaty scén jako by vypadly ze série Saw, tady se Bousmann prostě nezapře, podle mě ale snímku spíše škodí. Více gore by taky neškodilo, ale tady se sází hlavně na ten psychickej teror, kterej je fakt krutej a dost vypjatej. Ke konci filmu je jasný, proč se film jmenuje Den matek, bitka mezi matkama byla dobrá, ten úplnej konec už tak originální nebyl. Ale jinak fakt nenudící napínavá podívaná s výbornou představitelkou vyšinuté matky a s perfektně dokreslující hudbou, zejméná violoncellové tóny byly hodně smutné a depresivní. Po pro mě špatném " Repo! The Genetic Opera " zasloužená čtyřka. (03.06.2011)

Horror? Spíše psychothriller. Váhám mezi jednou hvězdou a pěti. Za nálož brutálního sadismu bych nejraději dal téměř odpad, ovšem opravdovost snímku žene hodnocení nahoru. Nejhorší je milující, oddaná a všeho schopná matka! S jakou grácií je zahrána - člověk jí to musí věřit. Mučení, mlácení a ponižování vypadá ve většině případů jako skutečné. Pokud by šlo o plnohodnotný horror, divák by nejspíše nezapojil emoce tak intenzivně. Zapalování hlavy zaživa či lití vroucí vody do uší je ve své zvrácenosti neuvěřitelně působivé. Sladký úsměv a medový hlas matky vysvětlující a ospravedlňující všechnu tu brutalitu...mrazivé. (14.05.2011)