Odcházení
Leaving
Režie:
Václav HavelKamera:
Jan MalířHudba:
Michal PavlíčekHrají:
Josef Abrhám, Oldřich Kaiser, Dagmar Havlová, Jaroslav Dušek, Tatiana Dyková, Eva Holubová, Vlasta Chramostová, Jiří Lábus, Jiří Macháček, Josef Polášek (více)VOD (3)
Obsahy(1)
Až na několik záběrů se celý film odehrává na zahradě velké vládní vily, v níž žije hlavní hrdina, politik Rieger. Je to stárnoucí elegán, který byl dlouhá léta ve funkci kancléře, nedávno však o svou funkci přišel a zřejmě se s tím neumí vyrovnat. I když se snaží nedat to na sobě znát, zhroutil se mu svět. Musí se vystěhovat z vládní vily a podstoupit nedůstojnou proceduru oddělování erárních věcí od věcí soukromých. Ve vile s Riegerem žije jeho dlouholetá přítelkyně Irena, její přítelkyně Monika, jeho matka, jeho mladší dcera Zuzana a sluha. Riegerův tajemník Hanuš se svým tajemníkem Viktorem třídí věci. Dvakrát tu Riegera navštíví novinář Jack s fotografem Bobem, kteří s ním pořizují velké interview, dvakrát ho navštíví jeho starší dcera Vlasta s manželem Albínem. Mihne se tu i několik okrajovějších postav. Jak běží film, všichni se trochu mění, z patolízala se vyklube zrádce, z byrokrata jediný věrný, starší dcera, která původně nabízí Riegerovi ubytování, nakonec také zradí a ubytování odmítne. Zcela neutrální osobou je zahradník, jediná trvalá spojka s vnějším světem, která přináší nové zprávy. Rieger se pokouší udržet si důstojnost, ale nakonec se z toho všeho lehce pomátne, aby později, až absolvuje policejní výslech spojený s určitým vydíráním, přijal pokorně funkci poradce poradce svého hlavního protivníka, což si sám před sebou velmi racionálně zdůvodní a což znamená jeho konečný pád. Vítězem je náměstek Klein, cynický představitel mladší generace politiků, který se verbálně hlásí k týmž demokratickým ideálům jako Rieger, ale v praxi se jich zřejmě vůbec nedrží. Vládní vilu, jak se ukáže, výhodně koupí od státu a plánuje v ní velké "společensko-kulturní „centrum“. Riegera navštíví rovněž jeho ctitelka studentka Bea, kterou on nakonec líbá, ale je přitom přistižen svou dlouholetou přítelkyní. Tato studentka je ovšem velmi flexibilní, neboť v závěru přichází za Kleinem s toutéž prosbou, s níž přišla dříve za Riegerem, totiž s prosbou o podpis jeho knihy. Film vychází sice ze stejnojmenné divadelní hry, má však svou vlastní osobitou atmosféru. (Česká televize)
(více)Recenze (486)
Kdyby ten film natočil někdo jiný než Václav Havel, naprosto ho strhám. Hra na stejné téma na divadle je výborná a je strašně moc vidět, že na divadle měla zůstat. On jí pomáhá právě i ten omezený prostor jeviště, kde se není moc kam roztahovat. Film je představením výborných českých herců a tak trochu pocta sama sobě, ale to je bohužel všechno. ()
Méně je mnohdy více aneb jak se dá utopit spousta peněz v devadesátisedmi minutách! Tímto počinem ona pomyslná "havlománie" utrpěla dosti vážné škody. Pokud si občan Havel chtěl postavit pomník z filmového celuloidu, mělo by tak zůstat jen a pouze v dokumentu. ()
Těžko dát Odcházení méně než čtyři hvězdičky, neboť si Havla jako dramatika nesmírně vážím. A rozhodně to nemá nic společného s jeho politickou kariérou ba ani s jeho ikonizací v poslední době. Havel pro mne prostě byl jedním z čelních představitelů absurdního dramatu u nás a jeho hry jako Vyrozumění (ptydepe) nebo Horský hotel se na dlouho zapsali do mé top ten. Rozumím tomu, že lidé, kteří nemají k absurdnu tak vřelý vztah jako já, a kteří neinklinují k divadlu, mohou být z filmového Odcházení zklamáni. Ano, je to výsostně divadelní, lehce stylizované, s převahou dialogů a téměř bezsyžetové, ale je to o něčem! A navíc je to zábavné, provokující, sebeironizující a chytré. Takže zatímco divadelní představení by u mě dostalo bodů 5, film, na nějž musíme uplatňovat jiná kritéria, by dosáhl na necelé čtyři. Ale myšlenkově strčí tohle dílko do kapsy všechny své současné souputníky na filmovém poli. A to není vůbec málo. ()
Přiznám se, že Havlova divadelní tvorba mě moc neoslovuje, nebo jí spíš nechápu. A film byl mimo mně úplně. . ()
Ač mám Václava Havla a jeho hry velice rád a vážím si ho jako člověka a naši obrovskou osobnost, s lítostí musím konstatovat, že se mu jeho jediný filmařský počin moc nepovedl. Scénář si napsal podle své stejnojmenné divadelní hry a režijně ho převedl na filmové plátno. Odcházení je zároveň i jeho labutí písní, neboť stejného roku odešel navždy. Je to zároveň i poslední filmová role Vlasty Chramostové. Chápu, že děj je prošpikován absurdními situacemi a postavami, ale nemůžu se zbavit dojmu, že to celé působí jako nechtěná parodie a naumělkovaná fraška, které chybí nadhled a humor, jenž je tolik přítomný v Havlových námětech a knihách. Jedinou postavou, kterou jsem byl okouzlen byla smyslná, erotikou nabitá Barbora Seidlová. Ostatní osazenstvo jen přehrávalo a vůbec mě nenadchlo. Pitvořící se Oldřich Kaiser v roli tajemníka nebo Miroslav Macháček a Stanislav Milota jako novinář a fotograf časopisu Fuj - to byly tak otřesné postavy, kde humor byl dokonale zabit. Anebo jsem to možná celé špatně pochopil. Faktem ale zůstává, že Václav Havel je pro mě legenda, symbol svobody a nejlepší československý prezident, jakého naše země kdy měla. ()
Na Odcházení jsem přišla. Jak by řekl magnifique, z kina s jásotem odcházet nebudete. Já jo. Možná je to tím, že jsem dostala autogram od Tatiany Vilhelmové, Vojta Dyk se na mne usmál a s Duškem jsem si krásně popovídala Ale teď k filmu. Musím se chvilkově rozplynout nad výkonem Dagmar Havlové, protože jsem si to užívala. Také vstup samotného Havla byl ohromně vtipný, ale mrzí mě to, že mladší dceři Riegra se nedostal prostor. Ano, její věty byly sice k tématu, ale byly takové, no jak to říct, strohé. A věta zakončená ,,as soon as possible'', byla řečená tak strašně česky, až jsem si málem zacpala uši. I Jan Budař neměl velkou roli, přesto byla velmi vtipná. Tatiana samozřejmě zase excelovala, jako vždy nezklamala. Eva Holubová mohla dělat více ksichtů, to jí jde velmi dobře, ale nebudu už nadávat na film. Můžu ale dál pět chválu na práci s kamerou, to bylo velmi promyšlené, samozřejmě i hudba byla překrásná (plus krásná scéna, jak všichni tančí na Beethovenovu devátou), ačkoliv úvodní písnička za chvilku začne lézt na mozek. Ostatně, zpívali si ji všichni, včetně Tatiany, když vycházela ze sálu.... . Jako poslední - všimněte si v titulcích jméno pejska. Stojí to za to! ()
K tomuto filmu jsem měla nevysvětlitelnou averzi už před Českými lvy, přesto jsem se rozhodla to s "Odcházením" zkusit. Podle mého hodnocení to možná tak nevypadá, ale té hodiny a půl nelituji. Film (no, vlastně spíš divadelní hra, tu teatrálnost si režisér mohl odpustit) je tak absurdní, až mě několikrát upřímně rozesmál a pobavil. Hlavně redaktor Fuje :D. Za první hodinu bych ještě byla ochotná dát ***, ale bohužel přišly projevy v bouři a závěrečné vynoření z jezírka. Český lev za scénář, když mezi konkurenty patřily "Lidice"? Tak to fakt ne! ()
Je to absurdní drama i komedie se spoustou narážek, z nichž jen část se mi podařilo zachytit a z nich jen malou část nějak ocenit, přičemž se mi po delší době jaksi vykouřily z hlavy. Ten film mě docela bavil, i když víckrát než jednou za pár let bych si ho asi nepustil. ()
Ale jděte, ani zdaleka to nebylo tak zlé, jak se všude prohlašuje. Neříkám, že jsem zrovna sršela blahem, ale rozhodně mě Odcházení nikterak neurazilo. Odcházení bylo stvořeno jako divadelní hra a veškerá divadelnost zůstala i u filmu, a tak se k tomu také musí přistupovat. Satira je to celkem zdařilá, co se jí ovšem dá vytknout je jakási roztržitost, veškerá ta ironie, hořkost a patos jsou na sebe naplácané v takové míře, že působí poněkud rozpačitě a necelistvě. První půlhodinka mi přišla slušná, časem se to bohužel začne poněkud vléct a závěr se pak úplně zvrhnul v jakousi estrádu. Líbila se mi ovšem kamera a drobné detaily, jako například vyhýbání se kaluži, které zdůraznilo "odcházení" všech postav. Havel si natočil, co chtěl, bez ohledu na masové diváky, což je mi celkem sympatické. ()
všude na to byla chvála, ale mě to připadalo., že je to o ničem a celých 97 minut jsem se hrozně nudila. Jednu hvězdu za snahu. ()
Divadelní hru jsem neviděl a politolog také nejsem. I přesto vidím v Odcházení, víc než komedii, zármutek bývalého státníka, jehož hodnoty byly ukradeny a zneužity. Postesk nad bitvami, které nelze vyhrát a nad lidskou hlouposti, kterou nelze porazit. Bez groteskních prvků a barevných mávátek by to pro mě byl o mnoho víc skličující zážitek. ()
Havlův debut vlastně ani moc není film, spíš jenom záznam hry, kterou herci odehráli venku, ne na jevišti. Téměř celé se to odehrává na jednom místě, dialogy nejsou nijak přizpůsobeny filmovému stylu, snímek působí nepřirozeně. Film je barevný, přeplácaný, působí kýčovitě (i když do určité míry to byl asi záměr). Pár zábavných momentů tam sice je, ale celkově ani celý seznam známých tváří nevede k ničemu jinému než ke zklamání. ()
Mám rád absurdní humor Havlových starších her. Kdyby Odcházení pocházelo ze 60.let, nejspíš by všichni pěli ódy na další úžasný kousek české nové vlny a na provokativní podprahové sdělení, jenže... komunismus je dávno fuč i s časy, kdy cokoliv divného bylo (ať už právem nebo omylem) považováno za provokaci proti systému. Natočené je to svižně, Havel si vybral luxusní obsazení - sebemenší sebezbytečnější roli hraje buď kvalitní herec (třeba Krobot zahradníka, Kaiser prvotřídního slizáka nebo Lábus stěhováka) nebo porevoluční herecká celebrita (nezajímavé plevy typu Macháček, Budař, Holubová, Vilhelmová). Klasici jako Abrhám nebo Veškrnová hrát jak víme umí a s absurdnem si rozumí, ale příběh je v podstatě minimální a film nijak negraduje - vůbec nestojí za tu stopáž. Bizardní smršť politických blábolů a dialogů vás unaví už po dvaceti minutách, ať to říká kdokoliv jakkoliv nasnímaný a žádné sdělení ten film nemá. Chcete v tom hledat paralelu s realitou, někdo v tisku uvažoval, že Abrhám=Havel a Dušek=Klaus? Kdepak, obě dvě postavy jsou idioti a Havel se sotva identifikuje s kteroukoli z postav, spíš se jen politikům posmívá, zřejmě i divákům. Z filmu mi bylo jen líto toho, že tak dobří herci jako Abrhám, Veškrnová nebo Kaiser už nedostávají pořádné role, protože tady je i z těch pár absurdních příležitostí znát, jak dobří jsou to herci. Konkrétně apeluju na Veškrnovou, proboha, ať hraje zase v nějaké dobré komedii, těch pár povedených výstupů tady přímo vyvolává nostalgické vzpomínky. Ta třetí hvězdička je právě za dobré herce. :) ()
S novým režisérem nepřišlo na svět nic světoborného. Znám to i jako divadelní hru a ve filmu se to chová podobně. Vlastně se exteriér za celou dobu filmu vůbec nezmění, ale to neberu jako chybu. Spíš to, že když vím kolik to stálo peněz, energie a jací známí herci se toho zúčastnili a vidím, co z toho vzešlo, tak je mi z toho smutno a cítím velký promrhaný potenciál námětu. Úplně to svádí ke srovnání vývoje v Česku - všechna snaha zbytečná a nápady plně nevyužity a vše jde do p*** Slabé tři hvězdy. ()
Kritika v tuto chvíli poněkud pozbývá smyslu. Nicméně, jako státníkova sebereflexe na vládnutí to docela zabodovalo. Rozhodně bych u toho nebušila hlavou do zdi znechucením, nicméně asi bych ani neskákala radostí moc vysoko. ()
Rozhodně hluboká myšlenka, která spolu s životní realitou působí jako dvojvaječná dvojčata, avšak filmařsky ne úplně dobře zvládnuto. Jako divadelní hra to asi na diváky zapůsobí více. I když se bohužel najdou takoví, kteří smysl absolutně nepochytí a nazvou tuto hru úplnou hovadinou. ()
Nemyslím si, že je to dobrej film. Nemyslím si, že je to špatnej film. Nemyslím si, ani vlastně, že je to film. Furt je to spíš divadelní hra a hlavně Havlovo rozloučení se světem, jakási osobní obhajoba. Autobiografie odcházejícího autora zahradní slavností. Tedy ano - název Odcházení říká vlastně všechno. ()
Nějaký ten den zpátky jsem viděl film Grand Opera - experimentální dílko, které mi připadalo hrozně zajímavé. Tohle je taky hrozně zajímavé. Úplně vším. Jak filmařsky tak dějově. Sice to ze začátku vypadá jak divadelní hra (už jenom to, že se to v podstatě celé odehrává na jednom místě), ale je to celé o zvyku. Kamera zde vytváří dost zajímavý prvek. A prostředí, to je taky něco. Absurdní atmosféra v surrealistické zahradě , kde je socha zednářského trpaslíka, to je taky něco. Ovšem s tím zbytkem mám jaksi problém, jelikož někdy jsou ty scény zajímavé a jindy nikoli. Proto dávám jenom lepší 3*. Ale i tak je tohle celkem zajímavý zjev mezi českými filmy. ()
Zřejmě jsem pochopil jenom fragmenty z Havlova intelektuálního proudu, což způsobilo, že mi tento proud připadl poněkud čůrkovitý. Je tu jedno téma bez nějaké gradace, rozvoje nebo cesty do hloubky. Starý svět odchází, nový svět přebírá jeho laskavé vize, ale vyprázdněné. Moc jsem tam chtěl vidět něco víc, ale moje intelektuálské schopnosti se o tento film roztříštily. Druhou věcí je pak samotná podoba filmu. Rozdíl mezi filmovým a divadelním scénářem přece není v tom, že v jednom herci hrají na divadle a v druhém před kamerou - a tento rozpor nezahladí ani sebekvalitnější text předlohy. Velká medaile by měla patřit chlapíkovi od ramene s kamerou, protože pohyb kolem herců je to jediné, co ve statických polocelcích dává filmu nějakou dynamiku. Velmi se mi líbila americká Óda na radost - nikoli kvůli síle symbolu, kde nový svět předělává dílo klasické, ale kvůli dynamice scény a pěkné hudební aranži. Mám velmi rád Havla jako symbol, jsem také pravdoláskařsky zaměřený, a moc bych si přál, aby toto byl režijní úspěch epochálních rozměrů, ale jako film pro mě Odcházení selhává. ()
Mohlo by se na první pohled zdát, že Odcházení je jakousi novodobou groteskou. Ano, je tu řada náznaků gagu, problém však tkví v tom, že gag se skládá z několika fází a jednou z nich je pointa, pointy však gagům v Odcházení chybí. Co naplat, že zde citují Čechova či Shakespeara, když se film uchyluje k takovým jednoznačným karikaturám, jako jsou postavy tajemník Viktor, studentka Bea či novinářská dvojice. Ve výsledku tak Odcházení působí podobně, jako například sklepácký Mazaný Filip, který však nenese nálepku vysokého umění, ale hrdě se hlásí ke svým parodickým kořenům. Více ZDE. ()
Související novinky
Zemřel Josef Abrhám
České nebe se rozrostlo o další velkou hvězdu, ve věku dvaaosmdesáti let totiž zemřela jedna z nejvýraznějších postav naší kinematografie, Josef Abrhám. Oblíbený herec se poslední dobou bohužel… (více)