Znuděný k smrti

Trošku Woody Allen, trošku noir, trošku střelená komedie, trošku drama, trošku ze života, trošku stylizace... a dohromady to až překvapivě dobře funguje. I když je to natolik specifický seriál, že nepřekvapivě ne na každého. Já si však každý díl užíval (zatím tedy z 1. série). Za jeden z největších kladů považuju jakousi bezprostřednost, kde díky tomu, že se jedná o seriál z produkce HBO, si scenáristi asi nemusí moc dělat velkou hlavu s nějakou umírněností, takže občas je nějaký vtip pořádně černý, občas dokonce přijde i nějaká ta sexy nahota a drogy jsou zde zobrazovány realisticky - občas si tam prostě zahulí a pak teda mají nějaké ty normální stavy, ale víceméně dal fungují. A příběhy sice nejsou námětově bůhvíjak originální, ale nádherně se vyhýbají klišé (mnohokrát třeba očekáváte ten a ten trapný moment nebo ten a ten zvrat... a on se prostě nedostaví). Tenhle seriál pro mě je osvěžující tím, že se nemusí držet žádných škatulek a jasných ohraničení, a že ukazuje, že je zábavný seriál ani nepotřebuje. // Po poslední řadě zvyšuju na pátou hvězdu, protože tak skvělý feel-good seriál se jen tak nevidí. A konec seriálu je pořádnej úlet. (9/10) (05.09.2014)

Jak by to vypadalo, kdyby se Wes Anderson rozhodl natočit seriál. Už úvodní titulková sekvence dává najevo, že máme co dělat s velmi stylovou záležitostí. V tom nejlepším slova smyslu. Kostkovaná saka, tóny saxofonu, cigaretový kouř, záhadné dámy na barech, nebezpeční gauneři a detektiv v baloňáku. A na druhé straně newyorské kavárny, autobiografické komiksy a rozebírání Oscara Wilda. Hlavní dějová linka je jakási noirová detektivka s pramálo noirovým detektivem, který je ale natolik allenovsky sympatický, že mu nejde nefandit. To ale platí o všech třech hlavních postavách. Jsou to podivíni, ale úžasní podivíni a není těžké si je zamilovat. Zároveň s vyšetřováním se tu taktéž řeší vždy zábavně a o to víc pravdivě věci ze života (především vztahy) a překvapivě to velmi dobře vypovídá o problémech s autorstvím a to jak na literárním, tak i výtvarném poli. Vlastně je to často výborný náhled do života dvou kreativních lidí v moderním médiu (komiks / sebe ironický román). Je to ze života o lidech, kteří tak úplně ze života nejsou. Není to pro každého, ale pro ty z nás, pro které je realita stejně tak podivná, jako pro hlavní postavy, to je jako na míru stvořené. "I am good at platonic. It's my default sexual setting... After nervous." (17.09.2014)

Náhodou je to dobrej nápad, takovej ťunťa, co si hraje na Phillipa Marlowa v dnešním NY. Dostává se fakt do komickejch situací a je to inteligentní a vtipné a taky se tam hodně hulí tráva. Odvážně svýho hlavního hrdinu nazval Jonathan Ames, což je taky jméno chlápka, co to vymýšlí. Jason Schwartzman byl dycky můj oblíbenej herec a sem se vyloženě hodí. K tomu ňouma Zach Galifianakis, jehož postava pořád řeší něco tělesnýho nebo sexuálního, chch. Ted Danson mi zas připomíná mýho šéfa, kterej sice není tak ulítlej, ale mluví skoro stejně a má podobný gesta a grimasy, takže tím se taky bavím. Dokonce jim tam zahrál malou roličku i Jim Jarmusch! No tenhle seriál je prostě fajn a po první sérii su fakt pobavenej... (04.10.2013)

Vlastně jsem teprve včera viděla poslední díl. Mám silnou slabost pro Jasona Schwartzmana, a vlastně i to byl důvod proč jsem celý seriál sledovala, a musím říct že jsem se na něm docela chytla. Musím říct že Schwartzman a Danson skutečně váleli, co se týče Galifiankise v téhle roli mi úplně neseděl. První série byla úplně nejlepší, druhá byla trošku slabší než první, nicméně třetí byla nejslabší. První sérii jsem si hodně užívala, bylo tam hodně vtipů, a hodně neotřepaným situací. Ale co musím celém seriálu vytknut, je kromě mnoha dost stupidních vtipů, i dost nahých scén, které si teda skutečně mohli odpustit. Jinak jsem samozřejmě jako divák ocenila všechny narážky na Beat Generation a na Woodyho Allena. Třetí série už tak trochu pokulhávala, a měnili se trochu charaktery hlavních postav, což je ta věc kterou na seriálech moc nemusím. Jinak jsem se docela bavila, a myslím si že to stejně byla myšlenka celého seriálu. Pár věcí bych upravila, ale celkově to nebylo špatný. (01.12.2011)

Se seriály z produkce HBO je to u mě složité. Tak jako nemám rád většinu filmů, kterou produkují Disneyovci (Princ z Persie, Piráti z Karibiku), u HBO seriálů ve většině případů dojdu k závěru, že daný seriál není špatný, ale je to prostě průměr, který mě není schopen nadchnout. Bored to Death je přesně ten případ. Nijak nenáročný seriál, u kterého se člověk občas trochu usměje. Pro mě je to takový ideální seriál k obědu, který za těch cca 25 minut stopáže stačím sníst. Po v nudě utopeném Pacifiku a výrazně lepším, přesto však ne úplně má očekávání splňujícím Nahoru a dolů mě ani Bored to Death nenadchnul. Teď doženu menší restík a podívám se na Game of Thrones, a jestli mě ani ten seriál nenadchne, tak už vážně nevím, jestli s v HBO proti mě nespikli. (04.09.2011)