Utrpení mladého Boháčka

To byly časy! Inzeráty se psaly do novin, signál nikdo neřešil, nosily se džeksny a na rande se jezdilo volhou a s kytkou, sklepy byly plné slivovice, lahví a visící slaniny, v hospodách se hrálo na harmoniku, na návštěvu se chodilo s husou!! Jenom ty maminky!! Ty maminky jsou stále stejné!! :o) (18.04.2014)

Skvělý výkon Pavla Landovského povyšuje tento film na výjimečné dílo! Nikdy by mě nenapadlo, že tohle řeknu na adresu toho hlučného vochlastaného debila! Navíc to úžasné jiskření mezi ním a Reginou Rázlovou, to se jen tak nevidí! (29.02.2008)

Maminka má ze svého Tondy velkou radost. V jejich bytě, který ženské oko dosud nespatřilo, se najednou objevily dvě sympatické děvy a to by bylo, aby Tonda neskončil v chomoutu. Internetová známost Janinka, vybavená nezbytnou znalostí dojení, by byla skromě ochotná s občas vybuchujícím sympaťákem strávit společný život, ale ten se právě zakoukal do světácké stopařky Květy žijící v exotické Praze. Mamince je zcela jedno, která slečna učiní Tondu manželem - důležité je, aby obě neutekly pryč. (21.06.2009)

Kde jsou časy těchto komedií a kde jsou časy mladého Landovského. Kdykoliv na ten film narazím, vždycky se bavím. (24.05.2015)

Onen nemotorný chasník je předkládán jako více-méně normální typ („jeden z nás“), zároveň ho však od začátku nemohu vnímat jinak než jako devianta (nedůtklivá rádobyvzdorná oběť mateřské péče s extrémním nezájmem o ženy). Tato rozpornost zpočátku hatí věrohodnost jeho komediálního potrefování (zvláště chybí-li jakákoli kvalita, která by mu mohla propůjčit právo na deviantnost). U Landovského je však možné cokoli, tudíž to žeru. Všechno se schová za mámu, hlavně se taky musí všechno schovat před mámou. Ostatně tento deviant je charakter a svým způsobem gentleman, jinak by totiž po přiznání ženě, že nesnáší ženský, neodpověděl na její otázku proč „co je vám do toho“. Později se ukáže, že je to právě ono bytí společensky deviantním outsiderem, které tohoto mladého traktoristu disponuje k proniknutí k čemusi pravému v náhodném skorovztahu se světa znalou, inteligentní, zklamávanou leč vždy nad věcí jsoucí slečnou ze svobodomyslných kruhů. A naopak, totéž s ním nalézá ona. Cosi, co u svých, u „normálních“ nemají šanci nalézt. Ne proto, že by to nemohlo být, ale proto, že neexistuje cesta. Na jedné straně hypertrofované etiketální ohledy v kravíně (ecce, homo socialisticus rusticus), na druhé povrchně přízemní zájmy u rafinovaněji fundovaných frikulínů (ecce, homo liber). Tedy ne, že by toho „čehosi pravého“ ti dva spolu dosáhli – propast mezi nimi je přece jen nepřeklenutelná -, ale bylo jim dáno to alespoň zahlédnout. Paradoxně díky grotesknosti jejich seznámení, přičemž „běžně“ by se tito dva spolu seznámit vůbec nemohli. Nevěsta z kravína však rovněž „začne chtít“. Obě slečny jsou krásné a sympatické, což činí celou zápletku stravitelnou, o to však zapeklitější. Vytváří se neřešitelná rovnice: máma chce nevěstu, nevěsta ženicha, ženich svoji falešnou sestřenici. Řešení je na ní a tak slečna disponující moudrostí světa vrací vše do náležitých kolejí. Náležité koleje však nevedou k happyendu, pouze se sbíhají a rozbíhají v nekonečnu. Zbývá trapnost a smutek, náležité je rozpoznáno coby nenáležité. Končí sranda, začíná utrpení mladého Boháčka. Držme jim všem palce. /// Dnes už by takový příběh nebyl možný, tehdy to ještě šlo. Co se to stalo, že během čtyřiceti let přestaly platit osobnostně-konstitutivní společenské podmínky platné po staletí? Ne, že by byly „správné“. Ale byly nějaké. Budiž mi z této posice dovolena trocha nostalgie: V některých nejzdařilejších scénách pojednávaná komedie odhaluje (zřejmě nezáměrně) dojemný fakt, že společenským ideálem onoho pokročilého hominis socialistici je buržoazní standard (o nějž se klopotně snaží), zatímco mladí pohrobci buržoazie (včetně těch, kteří jsou tak pouze označováni socialistickou propagandou) tímto standardem ostentativně pohrdají. (13.08.2011)

Landovský je zde natolik dobrý, že s jeho výkonem stojí a padá tahle milá komedie. Zdatně mu tady sekunduje i Zázvorková, ale druhá polovina s nástupem Reginy Rázlové do děje, je výrazně slabší, a to ovlivnilo mé konečné bodování. Jedna z mála příležitostí posoudit režii Františka Filipa i z filmového hlediska. Po tomhle kousku se už věnoval, až na pár výjimek, převážně televizní tvorbě, ve které se našel a vynikal v ní. Mé hodnocení: 60% (25.10.2009)

Utrpení mladého Boháčka je snád jediným filmom v historii kinematografie, kde sa musí vždy aspon jedna postava v každej scéne fimu cítiť trápne. Velakrát úplne všetky. Len tá starostlivá mamička to berie ako súčasť "plánu". Tak teraz neviem, či je posolstvom filmu to, že rodičia by sa nemali starať do záležitostí svojich detí a nechať ich žiť svoj život po svojom, alebo že ich pomoc je nepostrádatelná. Boháček je prípad sám o sebe, takže tu sa to určuje dosť ťažko. Divák nevie, ako film skončí a to sme pri niečom, čo sa s troškou fantázie dá nazvať romantická komédia. Ja by som mal jasno, komu dať prednosť (zarátavam aj karty) a som rád, že sa môjmu vkusu nakoniec prispôsobila aj Landovského postava. (18.04.2014)

Boháčka poznám od jeho vzniku, ale štvrtú hviezdičku som mu pridal až po poslednej projekcii. S Boháčkami, Lebowskými, Gumpami a podobnými typmi mám problém v tom, že odpor k nim prenášam do hodnotenia. Je to nesprávne a neospravedlniteľné, ale čo s tým? Tak to zatiaľ aspoň u Boháčka napravujem. (08.12.2008)

Jestliže Pierre Brice zůstal Vinnetouem, Michele Mercierová Angelikou a Vladimír Brabec majorem Zemanem - Pavel Landovský pro mne zůstane navždy Tondou Boháčkem. Hřejivá a přirozená komedie o starém mládenci, kterého chce matka, jíž by sotva někdo zahrál lépe než Stella Zázvorková, stůj co stůj oženit! A jak pasuje do úvodní analogie František Filip? Jednoduše! Ten zůstal vždy Františkem Filipem - mistrem lidskosti a pohlazení po duši. Jen jedno mu mohu vytknout. Že takových filmů nenatočil mnohem víc… (19.09.2008)

"Utrpení mladého Boháčka" mohla být zcela tuctová rádobykomedie utahující si z malosti a stavící na trapných situacích. To, že takovým filmem nakonec není je dílem schopných herců, kterým dal režisér zcela volnou ruku. Stela Zázvorková i Pavel Landovský svými postavami doslova žijí a ani výkony obou děvčat, Reginy Rázlové i Jorgy Kotrbové nejsou vůbec špatné. Film se díky tomu do jisté míry a poněkud překvapivě posouvá do polohy poměrně zajímavé charakterové sondy, přičemž zvláště ve střední části filmu to mezi Landovským a Rázlovou pozoruhodně jiskří. Škoda, že se toto napětí nepodařilo udržet po celý film. na druhou stanu veliký dík režisérovi za to, že z toho nevznikla jedna z řady nudných komedií, kterých je jinak v české kinematografii skutečně požehnaně... 7/10 (10.12.2008)

Jeden z prvních naprosto "normalizovaných" filmů. Příšerné dialogy! ještě že to drží nad vodou hláškující Lanďák, bez něj za by to bylo za 1*. (11.02.2009)

Československá kinematografie po roce 1969 zčásti reflektovala na rychlé ochlazení politické i společenské atmosféry po vpádu sovětských vojsk, zčásti se snažila ještě prosadit svým způsobem odvážná díla. Komedie Utrpení mladého Boháčka se řadí něčím k oběma směrům. Režisér František Filip vypráví příběh, který by mohl být inspirací pro film, právě promítaný v kinech pod názvem Lemra líná – mladý a skutečně, vlastně neskutečně líný muž, který ze všeho nejraději má nicnedělání a vysedávání doma za pecí, by se měl podle matky co nejrychleji oženit. Jenže když synek na nějaké ženění ani známosti není. Poté, co však náhodně cestou na rande přes inzerát vezme stopařku, napadne ho, že by ji před matkou mohl vydávat za tu dívku z inzerátu. Tím však jeho trampoty nekončí. Film stojí na vynikajícím výkonu Pavla Landovského, který v podstatě hraje sám sebe, dále zde hrají Stella Zázvorková, Regina Rázlová, Jorga Kotrbová nebo Jaroslav Satoranský. Na DVD najdeme film – na rozdíl od toho, co tvrdí obal, takže pozor na to, v anamorfním širokoúhlém formátu 2,35:1 (tedy nikoliv 1,85:1), což u disku od Bontonu spíše příjemně překvapí. Zvuk najdeme v Dolby Digital 2.0, k dispozici jsou i české titulky. Bonusy zahrnují klasickou bontonskou sestavu – stručné filmografie, fotogalerii a rozhovory. Jsou čtyři, a nejzajímavějším asi bude ten se Stellou Zázvorkovou, protože jde pravděpodobně o její poslední rozhovor (v květnu 2005 zemřela) a je to na něm znát. Rozhovor s Pavlem Landovským je zase podobný jako on sám – roztěkaný a poněkud mimo témata, člověk by řekl, že pan Landovský není střízlivý. Pak je zde kratičký rozhovor s Jaroslavem Satoranským a konečně s panem režisérem, který jako vždy velice zajímavě vzpomíná na samotné natáčení a řekne nejvíce informací z té doby. (18.11.2018)

Veselý film se smutným nádechem, což posiluje zvláštní scénář. Velmi humorné situace střídají rozvleklé a nudné scény. Překvapil mě konec, který jsem nejprve odsoudil, ale po úvaze jsem jej zhodnotil jako velmi vydařený, a proto se přikláním ke čtyřem hvězdičkám. (11.11.2009)

Lanďák mě překvapil, i když vím, že herec je to výborný. Kvůli němu by si tento film neměl nikdo nechat ujít, stojí to za to. (03.11.2009)

Milý, úsměvný a s lehkostí natočený film. Naivně podaný příběh jednoho svobodného mládence, skvěle zahraného Pavlem Landovským, má v sobě cosi uklidňujícího. Po herecké stránce film nemá chybu a opět kvalitní situační humor typický pro 60. léta je prostě nenapodobitelný. Výborná atmosféra a nádherné absurditou zavánějící rozhovory pak jen podtrhují celkový dojem. (22.09.2008)

Pavel Landovský nepatří zrovna mezi mé oblíbené herce, ale jeho Tonda v Utrpení mladého Boháčka je fakt kouzelný a naprosto neodolatelný! Celkově je film střídmou a perfektně vyváženou komedií. (06.11.2008)

Landovský v skvelej forme. (25.02.2010)

"A vy byste se mnou vážně jela ??" - "Tak hezky vypadáte.." - "Vám ujel vlak, že jo ?!" ;) (08.09.2016)

One man show Pavla Landovského dopĺňa Stellinka Zázvorková svojou typickou maminkou, ktorá chce pre svojho syna len to najlepšie. Lanďák trúsi hlášky ako na bežiacom páse, to je pravda. Ale od príchodu Jany Pazderkovej sa začínam pomaly strácať a všetok humor akosi vyšumí. Ale aj tak veľmi silné 3*. (09.12.2010)

Dokonaly Pavel Landovsky, ktereho si nemuzete nezamilovat. Tonda sype z rukavu jednu hlasku za druhou. Naprosta pecka, ktera se v televizi moc neobjevuje coz je velka skoda. ''Králici...chlastaj jak duhy'' (28.08.2006)