Submarine
Volám sa Oliver Tate
Režie:
Richard AyoadeScénář:
Richard AyoadeKamera:
Erik WilsonHrají:
Craig Roberts, Sally Hawkins, Paddy Considine, Noah Taylor, Yasmin Paige, Gemma Chan, Elinor Crawley, Claire Cage, Melanie Walters, Johanna Brüel (více)Obsahy(2)
Patnáctiletý Oliver Tate má dva cíle: zachránit manželství svých rodičů za pomoci pečlivě promyšleného plánu a přijít o panictví před svými dalšími narozeninami. Obává se, že jeho matka prožívá románek s new-age pošukem Grahamem, a tak monitoruje dění v rodičovské ložnici podle aktivity přepínače tlumených světel a falšuje sugestivní milostné dopisy matky otci. Zároveň se pokouší dvořit své spolužačce Jordaně, žhářce, která osobně dohlíží na to, co si Oliver zapisuje do svého deníku – obzvláště na pasáže, které se týkají jí samotné. Když se jí něco nezdá, Oliver musí škrtat. Film vznikl podle slavné knižní předlohy Joea Dunthornea a jde o nekonvenční a podmanivý příběh o dospívání. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (323)
Tak trochu depresivní, ale to vůbec nevadí. Mě Oliverův svět bavil. Skvěle se vypořádal se svou ambicí nebýt romantickým slaďákem. Ještě musím také pochválit herecké výkony a hudbu, která mě naprosto uchvátila a vtáhla do děje. Takové to.. pohlazení po duši. ()
Hudba: Andrew Hewitt úvod a první část (film je rozdělen na dva party) je skvělý a mé fanouškovské srdce zaplesalo, když po dlouhé době opět vidělo film, který civilním a vtipným způsobem řeší školní lásku a outsidera, který "tichým hlasem" provází filmem (film podobného ražení jsem dlouho neviděl a trochu se mi po něm stýskalo). Když se film dostane do druhé části, kdy řeší problémy rodičů, bohužel se dostává do mírné křeče a už není tak lehký jako v předešlých scénách. I přesto- příjemný zážitek. ()
Nápaditá vykrádačka tvůrčího rukopisu Wese Andersona, který je nenápadně implementován do téhle cynické welšské romance, která je koncipována do netradičního příběhu o ztrátě panictví. Typicky britský a důvtipně hravý - prostě žůžo labůžo.... 7,4 panenských blán z 10 ()
Tak to mi sedlo. Sympaticky ušmudlaná romance zajímavá i samotnou méně konvenční formou. Pár režisérských nápadů je opravdu skvělých a příběh také funguje, takže u mě maximální spokojenost. Po všech těch naleštěných holywoodských teenage-filmech příjemná změna. Je to ale styl, který asi nebude nevyhovat každému.. ()
Po prvních 30 minutách jsem si řikala: 'a sakra, tohle je nejlepší film za poslední tři roky'. celou dobu jsem měla husí kůži, slzy v očích, bylo to rychlé a krásně natočené, celé to působilo jako jeden dlouhý hudební videoklip, tak jak to Ayoade dobře umí. Jenže.. Po těch 30 minutách tomu jakoby došel dech, najednou to už nebylo tak nadneseně vtipné a vystihující všechny naše vztahy a problémy, ale stal se z toho jenom artovej hipsterskej film. Hudba Alexe Turnera ale byla božká. Když to skončilo, už to to byl jenom průměrnej snímek, ale za ten začátek a hudbu si to zaslouží 4 hvězdy. ()
Očekával jsem netypickou romanci (ve stylu 500 Days of Summer) a netypicky romanci jsem dostal.. byla však více divná a zvláštní, než vtipná nebo romantická. Nebo mi holt nesedli ti dva. ()
Důvodů proč se podívat na nějaký film může být nespočet. Slyšeli jste, že je super, četli jste nadšenou recenzi, hraje tam váš oblíbený herec, točil to známý režisér, nebo za kamerou stál skvělý vámi ctěný kameraman... U mne to nebyl ani jeden z těchto důvodů. Tím důvodem byl pro mne naprosto geniální hudebník, chlápek jménem Alex Turner. Ano, modří už vědí Alex je členem skupin Arctic Monkeys a The Last Shadow Puppets a já žeru jak jeho kytarovky tak zpěv. A tak když jsem se dozvěděl, že v tomhle filmu dělal hudbu, bylo mi docela jedno o čem film bude. Vnitřně jsem ale tušil, že by nešel do nějakého bizáru ani kýče a že to bude mé duši blízké podobně jako jeho písničky. A sakra jsem se trefil ! Film byl super! Celé to bylo takové to echt british jak to mám rád, pobřežní městečko omývané příbojem, ve vzduchu křik racků... A do toho příběh poněkud zvláštního Olivera, který chodí na střední a řeší úplně ty stejné problémy, které jsme řešili na středních my. Hodně čte a jeho osamnělosti ani moc neprospívá, že je jedináčkem a tak svoji pozornost zaměřuje na rodiče přičemž ve škole se chová spíše plaše. Střední, to jsou ale rvačky se soky, první nesmělé kontakty s dívkami, které už najednou nejsou pro kluky blbé, ale naopak nějak podivně člověka k sobě přitahují jakýmsi zvláštním tajemným kouzlem... První nesmělé polibky i první sex když rodiče vypadnou do kina a dům je volný... Filmů o týnejdžrech ze středních je kupa. Leckteré jsou na mne řekl bych až vulgání a americká produkce nás jimi jeden čas úplně zaplavila až to jednoho znechutilo. Tohle je ale jiné. Film je zvláštní, stejně jako je zvláštní Oliver a jeho dívka Jordana i lidičky kolem nich. Dneska večer mi to ale moc sedlo a nejen kvůli té hudbě, která mně k filmu přivedla. Dávám za 5 fotek z polaroidu. * * * * * ()
Nepohltilo ma to. Indie až na koreň. Afektované, preštylizované, absurdné, prepletené voiceovermi, plné referencií na veci, čo ťažko môže nejaký 15-ročný chalan poznať/pochopiť (Jung, Shakespeare, Catcher in the Rye, Nietzsche...) a pravdaže s indie gitarovou hudbou a švihnutými postavami. Trochu nevydarené cvičenie na tému Wes Anderson. ()
netradiční snímek s absencí okoukaných hezounků a klišoidního scénáře amerických komedií... ponořte se spolu s oliverem do slastí i strastí jeho dospívání a nemálo zvláštní addamsovské rodinky a přítelkyně... pitva patologických situací není vlastně komedií v tom pravém slova smyslu, ale když člověk vyleze z kina, má na tváři takový lehce přitroublý úsměv... je možné, že mi vydrží při vzpomínce na ayoadovu režijní prvotinu až do osmatřiceti. 80% [Světozor, 8.6.2011] ()
Film mi částečně připomněl 500 dní se Summer. Je zde zajímavá struktura vyprávění, spousta stylistických propriet (červené a modré zatmívačky, westernové detaily, zpomalovačky) a taky má skvělý hudební doprovod (tentokrát Alex Turner). Velmi nostalgický film se Super 8, knihami, filmy a vůbec je to celé takové ušpiněné indie s holkou v červeném kabátu. Pro mě jedno z největších překvapení Berlinale 2011. Film pro hipstery a tumblr generation. ()
Britská tragikomika valcuje. Veľmi sympatickí herci, prirodzené výkony, realisticky podaný príbeh a s režisérskou láskou naservírované momentky zo života mladých (i vekovo pokročilých). Jednému to dokonca môže pripomenúť zopár staro-nových spomienok - príjemných i menej príjemných.. a azda práve v tom spočíva ona krása. [MFF Cinematik 2011, PN] ()
Príjemná, pohodová romantická komédia v retro kabátiku, ktorý sem náramne zapasoval. Všetko tu malo svoje čaro, vrátane jednotlivých postáv, ich oblečenia, ich jednania a tiež ma milo prekvapila väčšina situácií. Skrátka to ako bol snímok podaný divákovi malo svoje zvláštne, podmanivé kúzlo a to aj napriek tomu, že samotná dejová linka je vlastne hrozne jednoduchá a skratkovitá. Nadpriemer. 75/100 ()
Richard Ayoade se v "Submarine" spíše než na vyprávění soustředí na zachycení pocitů hlavní postavy, která celý film doprovází voiceoverem. Divácky vstřícná sonda do hlubin dospívající duše fantazií bohatě obdařeného mladíka se neobejde bez obligátních motivů typu posílání dopisů ve třídě, šikana, generační propast, první sexuální zkušenosti, apod. Činí tak ale formálně neotřelou cestou: Ayoade je hračička a jeho filmový debut hýří originálními nápady. Vyloženě mi sedla kamera s řadou krásných záběrů a tklivé písničky Alexe Turnera, které dokonale souzněly s obrazem na plátně. "Submarine" sice není žádný extra novátorský počin, ale jistá svěží energie začátečnického entuziasmu z toho na mě dýchla. Film na pomezí dvou žánrů uměřeně kombinuje vážné a komické polohy, hlavní hrdina je vyloženě sympaťák a závěrečná scéna na pláži mě osobně potěšila. Celkově jsem ale z kina odcházel filmem relativně nedotčen a nemohu se ubránit dojmu, že jsem to všechno už tak nějak stokrát v různých variacích viděl jinde. Starosti hlavního hrdiny mě, snad vinou věkové i kulturní bariéry, nechaly vcelku chladným, zasmál jsem se pár vtípkům a pokochal se několika záběry, ale celkově se film kolem mě prohnal, aniž by mě nějak emočně zasáhl. UPDATE 7.6.2018 - Po 7 letech od první projekce se mi do ruky dostala knižní předloha, kterou jsem si s chutí přečetl, a pak si film pustil podruhé, abych ho mohl porovnat s jeho literární předlohou. Nepřekvapí, že spousta věcí se v knize stala jinak (nepochopil jsem například, proč se Oliverova matka v knize se svým milencem bez skrupulí vyspí, zatímco ve filmu mu ho pouze vyhoní rukou - jaký to nevysvětlitelný odklon od předlohy!), celkově mi ale film přišel jako velmi dobrá adaptace a bavil mě nejspíše více než poprvé před lety. Minimálně kamera a soundtrack se zde fakt povedly na výbornou. ()
Instagramová hipsteřina, ale krásná. Vím, zní to jako oxymóron, ale v tomhle případě to tak opravdu nemyslím... ()
Hoci tu niekto píše, že ''Oliver Tate je tak ryze welšská Amélie z Montmartru'' , tak ja som naopak mal pocit, že je to český Štěpán z Básnikov, čo navyše umocňovali tie jeho vačky pod očami. Takže na začiatku som ho mal za kus mladého a nesympatického hoväda. Ale našťastie sa chalan každou minútou vylepšoval až to dotiahol k piatim hviezdám u mňa ! ()
"Je to jako Scott Pilgrim, ale s menším rozpočtem", říkali mi. No tak ne, no. ()
Richard Ayoade je výborný komik, sľubný režisér a trošku slabší scenárista. Ponorka je pekne natočená a zostrihaná, a technická stránka vôbec obsahuje množstvo nápadov, podporených príjemným pesničkovým soundtrackom. A herci tiež robia čo sa dá. Najviac ma pobavila asi Sally Hawkins v úlohe matky - dokonale reálna a ujetá postava, navyše výborne zahraná. Jediný problém je potom práve v tom scenári. V maličkostiach funguje (predstavy hlavnej postavy, alebo vtipy - každý jeden rozosmeje...), je ale dosť jednoduchý a aj cez neustálu snahu o opak, ani nie moc originálny. Ayoade donekonečna rozoberá názory a životné postoje hlavnej postavy a občas zabúda na dej, a tiež sa miestami opakuje; spojenie všetkých tých detailov, hudby a hercov zanecháva ale silnejší dojem. 70%, čisto z hladiska zábavy skôr 4*. ()
je to divné, je to v podstate romantická komédia, je to hipsterské až do morku ostí - ale mne sa to aj tak páčilo. oliver tate božsky beží. milujem detaily, ktoré sa očividne (alebo možno aj náhodne, mne je to vlastne jedno) inšpirovali wesom andersonom... soundtrack ma síce neočaril, zato však pôvaby oboch ženských predstaviteliek (aj teenky aj milfky) som si vychutnal. ()
Vipné scény, sympaticky nesympatické postavy, pár kreativních her se střihem - to vše se filmu nedá odepřít, stejně jako fakt, že si snímek zaručeně užijete. Jenže...poslední dobou je na stříbrném plátně či obrazovkách televizí a dvd přehrávačů podobných filmů obrovské množství, outsideři v roli hrdinů, kteří se kdesi ve vlastním světě snazí zachránit svou lásku, rodinu nebo svět. Lidi je milují, jenže se stoupající nabídkou klesá poptávka a to by si mnozí tvůrci meli uvědomit. Snad kdyby Richard Ayoade zapojil do záběrů víc kreativity, nechal hrdiny řešit jiné zápletky, nesnažil se být za každou cenu vtipný...nevím. Takhle mám pocit, že tu záčíná být dost přeoutsiderováno... ()
Oliver Ttate je tak trochu iný, čo znamená, že v škole neakceptovaný. Lenže nie je iný až natoľko, aby sa vymykal klasickým emo uzavretým teenagerom, pre ktorých je podobné chovanie pózou. Tate pózer nie je, ale mám dojem, že poznám (nechtiac) oveľa divnejších týpkov ako on a určite by som nechcel, aby o nich niekto natočil film. Potešia vizuálne nápady pri zobrazovaní jeho aktuálneho duševného stavu, ktoré nemajú niekedy ďaleko od ponorenia sa človeka do hĺbky oceánu. To je z filmu samozrejme. Takže fajn indie zážitok, omnoho lepší, ako súčasný Ayoadeho nechcene smiešny prúser v kinách. Konečne je aj Sally Hawkins aspoň trochu sympatická. ()
Související novinky
Startuje 21. ročník Dnů evropského filmu
Letošní Dny evropského filmu opět přináší více než 50 snímků z celé Evropy, tematicky rozdělených do sekcí, některých tradičních, některých zcela nových, speciálně sestavených pro aktuální ročník s… (více)