Serge Gainsbourg: Heroický život

Na životopisný, polodokumentární film neuvěřitelně silný výkon. Život jedné z největších francouzských ikon je podán velmi romanticky a subjektivně, díky tomu ale vzniká o to lepší film. Herecké výkony všech představitelů jsou na tenhle typ filmů opravdu dechberoucí. Škoda příliš nadsazené stopáže, která na konci ztrácí dech - I ke konci se stále jedná o sled vynikajících, silných scén, avšak režijní jednota se silně rozpadá. Stále však jeden z nejlepších biografických filmů za dlouhou dobu. Zvláště při srovnání třeba s biografickým filmem Serpahine, kde hraje stejná herečka Yolande Moreau. (29.03.2010)

Má oblíbenkyně Charlotte Gainsbourg měla velice zajímavého papínka, jen co je pravda. Až do zhlédnutí tohoto filmu jsem o něm i jeho muzice v podstatě neměl ani tušení (samozřejmě vyjma provařeného songu "Je t´aime, moi non plus", který lze do omrzení věčně slyšet na většině českých rádií). O to příjemnějším překvapením pro mě byla premiéra tohoto snímku na obrazovce ČT2 (ve velice slušném českém dabingu - Ivan Trojan coby hlas titulní postavy byl skvělý). Mně osobně se ten film prostě líbil a bavil mě - Serge Gainsbourg je z toho rodu mně sympatických chlapíků, kteří mi odjakživa imponovali. Být všestranný umělec a provokatér z povolání - och, copak to samo o sobě nezní jako vizitka chlápka, který zákonitě prostě musí být něco jako váš vzor? Film má mimochodem skvostné úvodní titulky. (17.12.2012)

Jméno Serge Gainsbourg jsem znal hlavně v souvislosti s France Gall, pro kterou v 60. letech skládal písničky. Nějak jsem byl přesvědčenej, že jeho největší sláva je spojená právě s France Gall a hlavně s písničkou Les sucettes (Lízátka), což je v podstatě písnička o kouření ptáka. Tady je to ještě podaný tak, že to snad zpívala, aby nasrala svýho otce (nebo něco v tom smyslu). Naopak France Gall potom i po letech tvrdila, že jako slušně vychovaná lolitka v těch cca 17 letech opravdu myslela, že to je naprosto nevinná písnička o lízátkách. A když se potom dozvěděla, že tim bylo myšleno něco jinýho, tak se strašně styděla a odmítala tu písničku dál zpívat. No byl jsem docela překvapenej, že tohle období yé-yé popu se ve filmu odbyde asi tak za 3 minuty. Ostatní tvorba Serge Gainsbourga mi celkem nic neřiká, takže jsem se dost nudil. Nečekal bych, že se dá natočit tak nudnej film o životě chlápka, kterej mnohokrát šokoval Francii a mimo jiné taky šukal Brigitte Bardot. (29.09.2012)

Možná jsem vůči těm letošním filmům nějak přísnější, ale... očekávání holt předčilo realitu. Podoba jednotlivých celebrit té doby je opravdu věrná, víc kladů se mi ovšem hledá těžko. Vlastně je to takové čekání, kdy přijde Je t'aime... moi non plus – a zbytek už je pak poněkud prázdný. Silné momenty aby pohledal... (21.04.2010)

O autorovi nejerotičtější písně v historii popmusic jsem nevěděl prakticky nic. Film jisté mezery zaplnil, ale připadá mi, že s úplně neinformovaným divákem vlastně nepočítá. Film má své slabší pasáže i velmi silná místa, takže hodnocení je na 70%. Nakonec jsem přihlédl k faktu, že ve filmu je výkvět nejvíc sexy Francouzek a většina se jich svlékne. Když napochodovala Laetitia Casta za doprovodu melodie „Initials B.B.“, bylo vymalováno. Krásná Angličanka Lucy Gordon, která tu je za Jane Birkin, se ani nedožila premiéry filmu, to je vážně škoda. (16.01.2013)