Den před krizí

Už T.Baťa dobře věděl, že příčinou finanční krize je morální bída a všichni můžeme vidět, že nám ta četnost hospodářských úpadků začíná houstnout.. Přiměřeně chladné, precizně zahrané, detaily z osobního života zbytečně rozptylující (ale vždyť já věřím, že investiční bankéř může mít city). Takový věcný prequel Killing Them Softly a Cronenbergova Cosmopolis, v němž Vulkánec doplní vzorec a jedno mejdlo končí. Netřeba však věšet hlavu, další brzo začíná.. Od Chandora nikterak odsuzující focus na žebřík světa finančnictví a jeho dva zvláštní paradoxy: 1.) s čím nižší příčky spadnete, tím více to bolí, 2.) od určité příčky už nefunguje gravitace, protože máte na to, abyste si ji zaplatili.. Potěšilo ta nejistota, jestli je to zlá můra, či probuzení ze snu a taky že nikdo napříč hierarchií neskrýval, že motiv vlastních peněz je až prvořadý. Nebyli bychom jiní. Jenže bez ohledu na to, jak muzika vyhrává, není čas jít projektovat mosty? (29.05.2014)

Z hereckého hlediska je to paráda (a zdaleka nejen kvůli Spaceymu, jak jsem se původně bál). Postavy jsou dostatečně životné a překvapivě nepotřebují nějaké zvláštní rozvíjení osobních linek (naopak, kupříkladu Samův problém se psem je sice symbolický, ale v podstatě nadbytečný). Problém snímku vidím jinde, a to v jeho atmosféře. Čekal jsem nějaké napětí, něco strhujícího, ale ničeho podobného se mi ve výsledku takřka nedostalo. Všechno šlo postupně do háje a já přitom necítil nějaké mrazení z budoucích důsledků či třeba alespoň obavy o postavy (jejichž morální vystřízlivění vyšumělo též dost do ztracena). Možná to měl být záměr, ale podat takhle fatální události podobně nevzrušivým způsobem považuju za odfláknutí, a tvůrci si tak (znovu) jen můžou blahopřát, jak kvalitní casting se jim podařil, protože v podstatě jen díky němu film nezapadl do vyloženě šedého (pod)průměru. Mně ovšem tenhle jejich kalkul vůbec nevoní a s hodnocením se tak zastavím na lepších 3*, výš ani ťuk. (13.07.2016)

Ekonomiku jsem studoval na střední a můžu s čistým svědomím říct, že dodneška jí nerozumím, takže už nikdy víc! ;-) Možná o to víc se mi tento snímek líbil. Co herec, to skvělý herecký výkon (prim zde ovšem hraje jen jeden a to Jeremy Irons - jak on si tu svou roli užívá, to se jen tak nevidí) a hlavně téma, které se týká na všech - hospodářská krize. Je úplně jedno, jestli rozumíte ekonomice nebo ne, protože o tomhle Margin Call opravdu není. Je to o tom, abychom my, obyčejní lidé pochopili, jak tenkrát na to pohlíželi ti, kteří prakticky stáli u zrodu této krize a kteří ji vlastně i zavinili. Samozřejmě tento film není "based on a true story", ale věřil bych, že tak nějak to té noci vypadalo. Že tam byl nějaký hlavoun, který pronesl: "Jsou to jen peníze. Je to vymyšlené. Jsou to jen kusy papíru s obrázkem." Co mě ale nejvíce zaujalo, byl ten "vývoj", kdy SPOILER! nám je naznačeno, že ti největší "hráči" s těmito papírky, se vlastně nemění a zůstávají na svých pozicích, ať se stane cokoliv. KONEC SPOILERU! Holt není nad to, když občas se najde někdo, kdo nemá zavřené oči a může o něčem takovém vyprávět, jako pan Chandor. 100 %. (19.11.2012)

„Remember this day, boys! Remenber this day!“ Kluci kravaťáci si hrajou s číslama a z ničeho nic zjistí, že jim tam něco nesedí. Tak udělají rychlý výprodej, sleva jako prase, a to by bylo, aby nezadělali na malou světovou finanční krizi. Samozřejmě si za to dají tučné bonusy! Zajímavá sonda v bance, která celou krizi rozjela… „Vždyť jde jen peníze, jsou to jenom papírky s obrázky!“ (04.11.2011)

90%. Nemůžu si pomoct, ale tento snímek má jednu jedinou chybu - je příliš krátký. Špičková záležitost, která v mnohém předčila staršího a slavnějšího bratříčka, má vše, co by snímek z prostředí Wall Street měl mít, a i přesto, že jeho předmětem je velmi ožehavé a citlivé téma, které všichni ještě relativně čerstvě pamatujeme, je natočeno (a především napsáno) s velkou svědomitostí. Margin Call od začátku velmi postupně graduje, je systematicky náladový, jeho forma přesně zapadá do konceptu reálných událostí a přestože je to snímek plný konfliktů, každá postava konfrontuje především sama sebe a - občas nelogicky, ale přitom velmi realisticky - je plna svědomí, často i tam, kde je takový závěr iracionální. Sebereflexe všude, kam se podíváš, a takové filmy já rád. Konzistentní a z řemeslného pohledu zodpovědná práce, která se formálně sice zakládá na povrchních tématech - temná strana kapitalismu - ale ve svém důsledku je hlubší, depresivnější a vážnější, než se může zdát. Velice se mi líbila symbolická paralela se Samovým psem, která věrně a decentně odrážela aktuální situaci firmy až po její definitivní pád. Jen škoda, že nám Chandor neudělal tu radost a nepustil se i do té části, která by byla ještě o něco dynamičtější, ale také o dost odvážnější, a sice "den poté". Margin Call by totiž snesl klidně ještě hodinu, hodinu a půl a o zábavu by bylo bezpečně postaráno, nejen díky neustále se zlepšujícímu Spaceymu nebo překvapivě skvěle hrajícímu Bettanymu. Přímočará bomba, která mě fantasticky pohltila. (27.05.2014)