Borgiové

Rodina Corleonů v 15. století. A funguje to výborně. Hry o moc jsou rozehrány, jedna intrika stíhá druhou, mrtvol přibývá a nad tím vším mocný Španěl a Svatý otec Rodrigo Alexander VI. Borgia drží svou ochrannou ruku. A Irons ho vystihl neskutečně, jeho výkon je neskutečný. Ostatní členové rodiny, at už jsou to další manipulátoři (Arnaud v roli nebezpečného Caesara) nebo manipulovaní (mladičká Lucrezia je opravdu líbezná, skoro je mi ji líto, a chápu, proč se z ní stalo to, co se stalo) jsou taktéž zobrazeni velmi věrohodně a musím říct, že i přes všechnu svoji zášt a zločinnost k nim divák musí mít nějaké sympatie. Ale tak to už v médiích bývá. Ten, z jehož pohledu se všechno děje, zákonitě získává víc pozornosti a větší pochopení než ostatní, kteří můžou být i menší zlo, ale divák k ním nemá vztah. Úvodní intro je velmi povedené a hned na úvod navádí tu správnou atmosféru a tak si seriál jde velmi pěkně užít. Za zmínku ještě stojí výborný assassín borgiů v roli Michelleta. Ten chlap má talent.. Závěr je pak jak z renesančního obrazu a dělá důstojnou tečku za 8 hodinama zkaženého Říma. Těším se na další sérii, kde se to snad rozjede ještě víc. Po vizuální stránce na seriál slušné, davové scény a jedna dvě bitvy taky ujdou, i když to samozřejmě není nic moc. Ale tenhle seriál o otevřeném boji nikdy neměl být. Tady se ze zásady bodá do zad a to ještě rukou někoho jiného. Obraz Církve v praxi (15.09.2011)