Režie:
Ridley ScottKamera:
Dariusz WolskiHudba:
Marc StreitenfeldHrají:
Noomi Rapace, Michael Fassbender, Charlize Theron, Idris Elba, Guy Pearce, Logan Marshall-Green, Sean Harris, Rafe Spall, Emun Elliott, Benedict Wong (více)VOD (5)
Obsahy(2)
V roce 2089 archeologové Elizabeth Shawová a Charlie Holloway objeví nástěnnou malbu v jeskyni ve Skotsku, která se podobá několika dalším malbám jiných kultur. Elisabeth a Charlie považují postavy na nich ztvárněné za Stvořitele lidí z jiných planet. Stárnoucí boháč Peter Weyland financuje výpravu vesmírné lodi Prometheus na vzdálenou planetu LV-223, z níž Stvořitelé údajně pocházejí. Na palubě cestuje skupina vědců, Weyland, velitelka mise Wickersová a android David. Prometheus přistane na opuštěné hornaté planetě, kterou posádka začne zkoumat. Naleznou zde válcovité nádoby, kamennou sochu humanoidní hlavy a neznámé bezhlavé tělo, o němž se domnívají, že patřilo jednomu ze Stvořitelů. Vědci najdou i další těla, což je přivede k domněnce, že Stvořitelé patrně již vymřeli. Členové posádky Millburn a Fifield se rozhodnou vrátit zpátky na loď, ale cestou se ztratí. Spustí se draslíková bouře, expedice musí být přerušena a posádka se vrací na loď. David tajně vezme jednu z nalezených nádob, v nichž se nachází tajemná tekutina. V lodní laboratoři je objevena shoda mezi DNA Stvořitelů a lidskou DNA. David zkoumá válce s tekutinou a její vzorek nepozorovaně přimíchá Charliemu do pití. Krátce poté se spolu Charlie a Elizabeth vyspí. Mezitím hadovité zvíře zaútočí na ztracené vědce Millburna a Fifielda. Millburn zemře a Fifielda pohltí temná tekutina. Při dalším průzkumu planety David objeví další tělo Stvořitele, tentokrát ovšem přežívajícího ve stázi, a spolu s ním i vesmírnou mapu, na které je zvýrazněna Země. Mezitím se u Charlieho projeví příznaky neznámého onemocnění a znetvoří mu obličej. Wickersová odmítne ho dále držet na palubě a upálí ho plamenometem. Testy ukážou, že Shawová je těhotná, ovšem v jejím těle je ukrytý mimozemský zárodek. Pomocí chirurgického robota se podaří zárodek z jejího břicha vyoperovat. Shawová poté zjistí, že Weyland se chce setkat s posledním žijícím Stvořitelem, aby ho zachránil před blížící se smrtí stářím... (TV Prima)
(více)Videa (39)
Recenze (2 870)
Minimálně v první polovině úchvatné atmosférické sci-fi, které se v té druhé podivně zvrtne, nevadí mi to ale ani zdaleka tolik, jako mi to vadilo v Sunshine, nebo Horizontu události...Po herecké stránce přinejmenším adekvátní, po řemeslné takřka bezchybné. Jediná objektivní výtka tak směřuje k propojení s Vetřelcem, které je tu za každou cenu, film brzdí a stejně nefunguje. Scénář mi jinak nevadí, ale přiznávám, že si sakra rozmyslím, jestli se na to podívat znova, bůhví, co všechno tam objevím... P.S.: Prometheus mi velmi připomíná dvojdíl Imspossible Planet / Satan's Pit z druhé série Doctora Who. I ústřední hudební motiv má s tím od H. G. Williamse styčné motivy... ()
Ze scénáře, vlastně už z námětu jsem trochu rozpačitý - především všechny ty mytologické prvky nemají ve vetřeleckém univerzu co dělat. Ale jednotlivé scény jsou skvostné a film jsem si užil (zejména porod chobotničky - po této scéně jedna paní středního věku odešla ze sálu a už se nevrátila). S konečným hodnocením ale počkám až na Special Director´s Cut Ultimate Edition na DVD.______Infografika pro lepší orientaci v původu druhů._____ btw...potěšil mě Dettifoss. Stál jsem na stejném místě jako sám Tvůrce a bylo to hypnotické, wtz:-) ()
S odstupem se Prometheus jeví jako další (s Konzultantem) z nedoceněných pozdních filmů Ridleyho Scotta, které se svojsky odmítají podřizovat diváckým požadavkům spojeným s (vysokorozpočtovou) hollywoodskou produkcí. Scott například zatvrzele znemožňuje publiku prožívat uspokojení ze splněného cíle. Jeho hrdinové jsou často naivní, trochu přihlouplí snílci, ne nepodobní samotným fanouškům alieního univerza, kteří jako správní geekové očekávají jasné, do kánonu zapadající odpovědi na předestřené, ve Vetřelcích nezodpovězené otázky - když už tedy jde o něco jako prequel. Jenže tato očekávání jsou nakonec brutálně smetena ze stolu, a to jak ve vztahu k fikčním postavám, tak ve vztahu k fanouškům. K tomu chci jenom dodat, že Prometheus přitom nepostrádá sofistikovaný černý smysl pro humor, když řadu důležitých postav nechá ironicky zabít tím, po čem samy toužily (spoilers ahoy). Zhulenec Fifield s tím druhým pseudovědcem zažívá jasný homoerotický pnutí (Janek je napomene, aby tam spolu v tunýlku moc nelaškovali) a pak to dostane vaginopenisem přímo do pusy. Podobně Vickersová, která si to rozdá s Janekem, nakonec zahyne pod obřím tmavým ptákem (Engineerova loď). Weyland, kterej chce nesmrtelnost, to v nejvtipnější scéně filmu schytá od utržený Davidovy hlavy (sám nesmrtelnej android a jeho vlastní výtvor). A tak dál. Abyste si tyhle subverzivní hrátky užili, je potřeba přijmout určitou iracionalitu scénáře, která je ale opodstatněná výše uvedeným, a navíc - sami nemůžete tušit, co je v takové situaci "pravděpodobné", protože jste se v ní nikdy neoctli a nevíte, jak byste reagovali (paradoxně zastánci tohoto přístupu zhusta Prometheovi vytýkají právě nelogičnost). ()
Skvěle natočená stupidní debilita s vtipnými pseudofilosofickými vsuvkami. Není co víc dodat. Mezi dvěma (pokud upřednostníte druhou část sdělení) a třemi (pokud první). Možná jsem na Scotta přísný, ale upřímně si myslím, že vybrat si na zfilmování tak špatný scénář vypovídá samo za sebe... Řemeslné kvality jsou pěkná věc, ale tohle je za hranicí. Skutečně v tom vidím až urážení diváka. ()
Ridley už neví, co by vymyslel. Intenzivně opisuje z Aliena, nenápaditě cituje jiné mistry velkých filmových pláten (Kubrick, Lean), ale propracovanou mytologii ze spousty tajuplných náznaků dohromady dát nedokáže. Konzistentnější je přímočará, méně namachrovaná závěrečná třetina, kdy namísto nikam nesměřujících tautologií nastupují zlámané kosti, plamenomety a hrdinská gesta a pokus o filozofické sci-fi prodělává urychlenou transformaci v intergalaktickou variaci rape revenge movie (čím se Scott opět projevuje jako tvůrce schopný nezvyklé feminní empatie a velmi chytrého využívání genderových stereotypů). Proměna přístupu k látce je tak náhlá a nečekaná, že nutí plodit hypotézy, zda ze strany režiséra nešlo o krutý vtípek na účet natěšených diváků: chtěli něco velkolepého, fajn, tak je na to úvodu skutečně připravím, abych je pak ale tím surověji mohl vrátit do reality guilty pleasure žánrovkou. Spíše než v ironii bych ale opodstatnění hledal v nutnosti krátit – čili nám nezbude, než si na plnohodnotného Prométhea počkat do podzimu, kdy by mohl vyjít režisérský sestřih (po Království nebeském a Robinu Hoodovi začínám nabývat podezření, nejde-li tak trochu o součást promyšleného marketingu – vyvolat v divácích pocit, že bylo svébytné autorské dílo zprzněno zlými studiovými bossy a chtějí-li vidět původně zamýšlené film, musí utratit další peníze za digitální nosič...). Prométheus je úchvatně nedesignovaný produkt s nejasným účelem. V prodlužování - reklamní kampaní spuštěné - nejistoty, s čím na nás vyrukuje, spočívá jeho napínavost i kámen úrazu, neboť nedokáže nabídnout uspokojivou odpověď. Svým způsobem velmi vtipná „pointa“ už totiž, obávám se, napodruhé nikoho nenaštve ani nepřiměje k potutelnému úsměvu. Jestli bylo cílem filmu vyvolat rozpaky, svou misi splnil, uspokojivou letní zábavu však nenabízí. Čím netvrdím, že jsem se nebavil. Bavil, jenomže podobným způsobem jako například u Černočerné tmy, v jejímž případě byl poměr cena-výkon značně odlišný. 75% ()
Reklama