Reklama

Reklama

Císařův pekař - Pekařův císař

  • Československo Cisárov pekár a pekárov cisár (více)

Obsahy(1)

Slavnou dvoudílnou historickou veselohru Císařův pekař a Pekařův císař natočil s Janem Werichem v hlavní dvojroli režisér Martin Frič v roce 1951. Vyprávění zavede diváka do doby císaře Rudolfa II., kde žije nejen tento vladař, bezmezně milující alchymii a umění, ale i pekař Matěj a mnoho dalších postaviček císařského dvora, které se už dvacet let před natočením tohoto filmu objevily ve Werichově a Voskovcově hře "Golem", uváděné v Osvobozeném divadle. Byla to, jak pravil podtitul, romantická revue a její nezbytnou součástí, tak jako všech představení Osvobozeného divadla, byla Ježkova hudba s Werichovými a Voskovcovými písňovými texty. Z těch, bohužel, do Fričova filmu nepronikla ani jediná. Nicméně svůj evergreen Císařův pekař a Pekařův císař má. Jan Werich spolu s hudebním skladatelem Zdeňkem Petrem pro film napsali od té doby velmi populární píseň „Ten dělá to a ten zas tohle“. Pod návrhy kostýmů byl podepsán slavný Jiří Trnka a ve filmu si zahrála řada skvělých herců – Marie Vášová, Nataša Gollová, Bohuš Záhorský, Zdeněk Štěpánek, František Filipovský. V epizodní roli se v houfu dvorních dam mihne i mladičká rusovláska Věra Chytilová. (Česká televize)

(více)

Recenze (615)

Oktavianus 

všechny recenze uživatele

Padesátá léta u nás filmu nic dobrého nepřinesla a ani tento film není výjimkou. Že je tu všudypřítomná agitka, to se dá pochopit, v roce 51 to jinak ani nešlo, ačkoli mi leze na nervy hrozným způsobem. Co je však naprosto neodpustitelné, jsou dehonestující proletářské vtipy vůči šlechtě a císaři samotnému. Lid nikdy v dějinách nic neznamenal: když ano, bylo z toho akorát krvavý vraždění, veškerý dějinný a národnostní posun vždy představovala aristokracie. Werich si s Rudolfem taky není fyzicky až tak podobný, jak jsem se tu dočetl, nemluvě o tom, jakej je tu z něj rozmazlenej ukřivděnej hloupej chudáček - ve skutečnosti šlo o císaře velmi chytrého, s širokým kulturním a vědeckým rozhledem (samozřejmě své doby). Tento film je jen strašná komunistická slátanina. ()

MM_Ramone 

všechny recenze uživatele

Áno je pravda, že tento snímok, ktorý natočil v roku 1951 režisér Martin Frič, je do značnej miery kontroverzný. Niektorí ho vynášajú do nebies a iní ho doslova neznášajú. Ja som tak niekde uprostred. Páči sa mi to mystické tajomno okolo pražského Golema a na druhej strane ma nesmierne znechucuje tá do očibijúca socialistická agitácia oslavujúca kolektívnu prácu a radosť z výhliadok na lepšie zajtrajšky. Čo sa týka filmárčiny a hereckých výkonov, tak je to na veľmi vysokej úrovni, obzvlášť keď zvážim dobu vzniku a politické pomery, ktoré vtedy v Československu panovali. Je tam však aj hodne malých detailov, ktoré mi dosť vadia. Takže ja prorežimovej, budovateľskej rozprávke "Cisárov pekár a pekárov cisár" viac ako tri hviezdičky dať nemôžem. *** ()

Reklama

Historik 

všechny recenze uživatele

Já bych tuze rád dal pět hvězdiček, ale ty agitační pasáže mi vadí. Jinak je to výborné. Bohužel ten film vznikal ve špatné době, právě v těch nejstrašnějších letech. Kdyby to bylo třeba o pět šest let později, myslím, že by tam těch budovatelských nesmyslů nebylo tolik. Ale kdo ví? Možná můžeme být rádi, že to je aspoň takové, jaké to je. ()

nascendi 

všechny recenze uživatele

Na tomto filme sa podieľalo niekoľko velikánov, takže som koketoval s možnosťou pridať štvrtú hviezdičku. Veď Werich bol skvelý a aj nahrávači sa snažili. Ale to, že sa umelci prepožičali k propagácii utopického socializmu mi vždy zadrží ruku. Chápem tie trápne ospravedlnenia typu - vtedy sa inak nedalo - nikoho za kolaboráciu s vtedajším režimom neodsudzujem, ale štyri hviezdičky nedám ani keby ma o to požiadal ÚV KSČM. ()

Radek99 

všechny recenze uživatele

Zcela zjevná budovatelská pseudohistorická agitka, ale jak už bylo zvykem u předválečných filmů V + W, vůbec to nevadí... Je to vlastně s podivem, že se dal v roce 1951 natočit takhle moudrý, nadčasový a inteligentní film... Zestátněná kinematografie však byla ještě ne úplně paralyzovaná, neboť si Jan Werich spolu s Jiřím Brdečkou mohl napsat celý scénář sám bez větších cenzurních zásahů a měl dokonce takovou pozici, že od roztočeného filmu na jeho podnět dohlížitelská komise z ÚV odvolala původního režiséra Jiřího Krejčíka, s kterým si Werich nepříliš sedl po umělecké stránce... ()

Galerie (136)

Zajímavosti (111)

  • Císař Rudolf (Jan Werich) i pekař Matěj (Jan Werich) v jeho roli nosí Řád zlatého rouna na modré stuze. Řád se přitom vždy nosil buď na červené stuze nebo na zlatém řetízku či řetězu zvaném kolana. (Korsak)
  • Jan Werich (Rudolf II./Matěj Kotrba) prišiel na premiéru filmu Svědomí (1948), ktorý natočil Jiří Krejčík a film sa mu veľmi páčil. Následne po premiére ponúkol režisérovi Krejčíkovi režírovať film Císařův pekař – Pekařův císař ako prvý sám Jan Werich. Ako sa Krejčík neskôr svojsky vyjadril: "No hlavně že mně to uchránilo od těch shovadilých lopatáren, co namne vidíral režisér Vávra." (Raccoon.city)
  • Možná proto, že zhotovení kostýmu hraběnky Stradové (Marie Vášová) – černé šaty s bílými květy – bylo velice náročné, nezůstalo u jeho použití pouze v jednom filmu. Objevuje se také například ve snímku Byl jednou jeden král (1954), a to ve scéně „první historické neslané vepřové hody“, kde jej měla na sobě nejmenovaná rusovlasá dvorní dáma. (MagyG)

Související novinky

Věra Chytilová 1929 - 2014

Věra Chytilová 1929 - 2014

12.03.2014

Ve věku 85 let dnes zemřela Věra Chytilová, svérázná režisérka a scénáristka. Studovala architekturu, později FAMU. Pracovala jako manekýnka, kreslička, poté na Barrandově jako klapka a pomocná… (více)

Reklama

Reklama