Dařbuján a Pandrhola

Jedna z klasik staré školy, kterou zná snad každý. A musím potvrdit, že i já si tento styl vyprávění, kamery a osvětlení někdy rád připomenu. Je to návrat do starých let se starou slavnou filmovou bandou, s níž u žádného projektu nešlo sáhnout vedle. Dařbuján a Pandrhola je toho důkazem. 70% (24.12.2015)

Smrt ve službách komunistického režimu! To je urážka mého jména. Oslava komunismu ve své nejhorší podobě. Superdělňas Sovák pošle do háje Boha a Ďábla, pak utvoří pakt se Smrťákem, který byl vlastně od vzniku života, po celý feudalismus a kapitalismus, hrdinný předvoj proletariátu. Vůbec výkonný dělnický kádr Smrťák nepohrdne pivem, takže do hornické party zapadne jedna báseň. Lékaři se svým koktajícím věděním pomáhají maloburžoazii, to superdoktor Sovák má jinačí medicínu. Poselství filmu: Pro horňasy choď až naposled! (24.11.2008)

Já v tom prostě vidim pohádku, kdy chudý havíř chce to co jim vrchnost odpírá. Pamatuju si jitrnice na stromech, pivo v potoku, smrťáka, léčitelské metody a sládka Padrholu. Další z našich pohádek na kterou se pokaždé rád podívám. U některých pohádek prostě nechci přemýšlet nad tím, že je to podle odborníků kritika socialismu nebo tak něco. Pro mě je to prostě pohádka. (26.12.2011)

Nesmírně pozoruhodný film, který bych se zdráhal nazvat pohádkou. Nedejte se zmást optimistickou hudbou v úvodních titulcích a místy ladovským vizuálem. Je to spíše trpká existenciální úvaha, rozvíjející jeden motiv z Erbenovy pohádky "Dobře tak, že je smrt na světě", která posloužila autorovi scénáře J. Drdovi jako volná inspirace. Václav Lohniský (zde ve své životní roli) hraje Smrťáka tak sugestivně, že se prý tehdejší "Pandrholové" po zhlédnutí tohoto filmu na zač. 60. let dočasně zalekli, aby nedopadli stejně jako filmový záporňák v podání R.Hrušínského. Moc dlouho jim to ale asi nevydrželo... Film, který na mě vždy svou atmosférou a sdělením zapůsobí jako zjevení, a z některých scén mě až mrazí. Většinový divák tento snímek ale spíše redukuje na notoricky známou "pohádku", kterou televize každý rok opráší kolem Vánoc, a která je i tak trochu poplatná době svého vzniku. Současně je "Dařbuján a Pandrhola" jediný mně známý hraný film - spolu s o dva roky starší Bergmanovou "Sedmou pečetí" z r. 1957 (zapomenout nelze ani na Allenův snímek "Láska a smrt" z r. 1975, která si utahuje mj. právě ze Sedmé pečeti) - ve kterém se objevuje postavy Smrtky jako viditelná osoba. A ačkoli bylo ztvárnění Smrti v podání Bengta Ekerota strhující, na Lohniského přece jen nemá. UPDATE 26.12.2019 - Když si zpětně čtu ten svůj tehdejší pseudointelektuální komentář, musím se docela smát (btw. to s tou smrtkou jsem tehdy slyšel od Civala a dneska mi to přijde jako blbost, filmů se smrtkou coby viditelnou postavou je podle mě hromada nebo aspoň mám pocit, že jsem jich v posledních letech viděl hned několik). Samozřejmě, že Dařbuján a Pandrhola je pohádka, akorát brutálně poplatná době, což mi tam dneska dost vadí, podobně jako to, že už to znám nazpaměť, protože to v telce reprízují pořád dokola do omrzení a už to vůbec nemůžu vidět. Když se od toho ale odmyslím, tak za mě je tenhle film prostě strašná sranda, u které mám mimochodem tendenci fandit Pandrholovi než té hladové holotě, která se vrhá střemhlav do tekoucího piva, jako správný čecháčci slyšící na vše, co je zdarma (btw. ta představa, že by se skutečně vzalo pivo a nalilo do bahnitého břehu, mi přijde strašně nechutná, navíc by to byla ekologická katastrofa pro ryby a další vodní živočichy). (30.04.2011)

Už pred jedenástimi rokmi, keď som podľa pamäti dával dve hviezdičky som tušil, že na tomto filme je niečo veľmi nezdravé. Dnes som si ho letmo pozrel a čo bolo včera tušením, je dnes istotou. Zmes jednoduchých, stráviteľných a predovšetkým režimu priateľských právd zaobalená do insitného dedinského prostredia bola ideálnym prostriedkom na vymývanie mozgov, osobitne, ak sa podávala v rozprávkovom balení. Takéto niečo pravdepodobne dodnes nakrúcajú v Severnej Kórei, aj keď tam nemajú Friča, Sováka s Hrušínským a Lohniským. (04.01.2020)