Dařbuján a Pandrhola

V málokteré jiné běžně uváděné pohádce je tolik hladových dětí, chudých pracujících a různých protináboženských výpadů jako je tady. Režijní i herecké mistrovství samozřejmě za tímhle opusem znát je, ve srovnání s často zmiňovanými Hrátky s čertem mi ovšem Dařbuján a Pandrhola přijdou po všech stránkách o dost slabší. Zvláštní zmínku si přitom dovolím přičinit k reáliím. Sládek chovající se spíše jako majitel pivovaru je bytost z říše pohádek, nikoliv ze života a ta zobrazovaná totální chudoba je samozřejmě taky hodně mimo jakoukoli realitu. Ostatně celý výraz téhle pohádky je zvláště přetažený a pitvorný. Počínaje herectvím a výpravou konče... Celkový dojem: 65% (17.01.2016)

UPDATE 2019: A je to eště lepší. Vůbec nevím, proč jsem se této pohádce dřív tak vyhýbal. ----- Mac Frič málokdy zabočil mimo svuj osvědčený žánr "továrnických" komedií. V roce 1959 to udělal hned dvojí exkurzí do říše pohádek. Po kýčovité princezně se zlatou hvězdou přišel s mnohem povedenější a komedialnější pohádkou Dařbuján a Pandrhola. Hezké kulisy v barandovských ateliérech. Sympatičtí herci v čele s začínajícím Jiřím Sovákem a skorostar Rudolfem Hrušínským v roli zlého sládka Dařbujána krásně pobaví i po padesáti letech. (26.12.2007)

Pro me osobne jedna z mych nejoblibenejsich pohadek. Ackoliv se jako temer u kazdeho barevneho snimku z 50. let nemohu zbavit jiste pachuti rovnostarstvi a "pokrokove" agitace. Ale tehdy holt penize na barevny filmovy pas nesly snimkum bez teto nutne podprahove agitky. Nastesti zde je ji minimum a velmi dobre zakomponovana, nerusic pozitek z pohadky. A samozrejme nejlepsi scena je s klobasovym stromem a pivnim potokem :) (18.01.2009)

Taková lidově-proletářská pohádka s krásně kýčovitou výtvarnou stylizací, pozoruhodně morbidním příběhem, makabrózním smyslem pro humor (to když Smrťák vypouští hlášky typu: Studenou vodou? Blázníš? Ještě by z toho mohla mít smrt!), snesitelně angažovaným podtetxtem a samozřejmě báječnými hereckými výkony Jiřího Sováka, Rudolfa Hrušínského a především Standy Neumanna. Martin Frič natočil film, který je na pohádku poměrně drsný a realistický a na reálný příběh zase roztomile pohádkový. Tak jako tak, je to jedna velká a příjemná švanda. (02.09.2004)

Žil byl chudý havíř jménem Kuba Dařbuján, který měl (tzn. s manželkou si vyš*kali) dvanáct dětí. Děti každý den doslova prosily o jídlo, přesto si Kuba se svými přáteli každou chvíli zaskočil do hospody na pivo (a jednou dokonce na jitrnice, na které padly dlouhodobé úspory jedné z havířských manželek). Za kmotra pro svou nejmladší dceru odmítl Boha i Ďábla, protože si přece může vybírat :-), a do místního pivovaru přivedl celou vesnici, aby nenáviděnému sládkovi drze vypila jeho těžce vydřené zásoby. Ať žije socialistická masírka!!! P.S.: Ani si nepamatuje, že má dceru jménem Maruška, k*etén. (28.10.2016)