Today for the Last Time
Režie:
Martin FričKamera:
Jaroslav TuzarHudba:
Jiří SrnkaHrají:
Zdeněk Štěpánek, František Smolík, Vladimír Ráž, Jaroslav Mareš, Vladimír Menšík, Jiří Sovák, Antonie Hegerlíková, Irena Kačírková, Běla Jurdová (více)Obsahy(1)
Koncertní mistr Karel Mašek je opilec, stejně jako inženýr Danda i další stálí hosté hospody U Kroců - Taupe a Rendl. Mašek se vrací ráno z hospody a slibuje ženě, že pít přestane. Na zkoušku orchestru ale přijde znovu opilý a ostatní hráči s ním odmítnou hrát. Danda se vrací domů bez tašky a ráno jde zase ke Krocům, i když má v práci důležité jednání. Je přeložen na podřadné místo, ale doma to nepřizná. Jeho dcera se chce vdávat, syn se opil a strávil noc na záchytce. Ani Mašek doma neřekne, že ztratil práci. Prodal Rendlovi housle, namluvil ženě, že jede na zájezd a odešel k bývalé lásce Magdě. Danda chce prodat svoji vilu, aby se zbavil dluhů. Taupe už propil celý majetek a zešílel. Rendl najde Maška v Magdině bytě a vydírá Magdu. Pohádá se s opilým Dandou a na posměch mu částečně ostříhá vlasy. Pak řekne paní Maškové, kde její muž je. Mašková se jde do bytu podívat. Mašek se schová do světlíku, ale spadne a zabije se. Dandovi pořádají zásnubní oběd. Přichází ostříhaný Danda. Atmosféra zásnub přispěje k jeho rozhodnutí řešit situaci dobrovolným odchodem na protialkoholní léčení. (oficiální text distributora)
(více)Videa (2)
Recenze (176)
Tak jsem myslel, že Ikarův pád je ojedinělým filmem o alkoholismu, teď vím, spletl jsem se. "Dnes naposled" je v podobném duchu, zde ovšem ještě stará garda prvorepublikových herců (štěpánek, Mareš aj.), kterým přihrává už generace nová (Sovák, Ráž, Menšík). Vskutku syrové drama o chlastu, kdy jsem sám byl zvědav, kam až Frič je schopen ve své reportáži zajít. A zašel až na konec. Byl to zkrátka machr....a já přestávám pít...dnes naposled...90% ()
Zapomenutý film, jehož téma je aktuální v každé době. Často jsem se smál, ale pravda je, že toto dílo je velmi vážné. Zdeněk Štěpánek předvedl přesvědčivý výkon, v roli hospodského netypicky vynikající Menšík, kterého bych spíše čekal u stolu a opravdu bravurní Jaroslav Mareš. Tomu jsem jeho opilecké kousky opravdu věřil. Kdo se v některé filmové postavě aspoň trochu poznal? Ten by měl asi myslet na to, že dnes je to opravdu naposled... ()
Upraveno v červnu 2020. Dnes naposled je fyzickým existencialismem Martina Friče. S ohledem na ideologický normativ své doby, musel trojlístek Josef Neuberg, František Vlček st. a Martin Frič přibalit k existenciálnímu flambování recepis na kapky s nastíněnou možností nápravy, ale také negativní stanovisko veřejnosti, přesto se se zájmem dostává až do niter rozpadu vlastní lidské osobnosti. Démon alkoholu, právě v jeho oparu se vytrácejí všechna ta osobní zklamání, podléhání nárokům očekávání, útěky z bytostných frustrací a úzkostí strachu, ta potřeba zapomenout, a schovávat se před okolním světem, ale i před sebou samotným. Vypěstovaný návyk, ty stavy opojení a bezvědomí, nenápadně rozšiřující se vlnění a dalekosáhlá destrukce světů vnitřních, intimních i vnějších, veřejných. Obrazy k průniku do soukromých rozvratů vnitřních světů využívají detaily a drobnosti, hrají si s přítmím i kompozičním uspořádáním, neschází Paganini, ani Rachmaninov. V hlavním centru soustředěné pozornosti je Jindřich Danda (velmi dobrý Zdeněk Štěpánek), vedoucí inženýr, jistá pracovní nedostatečnost a pečlivě utajovaný pád ducha již nelze dobrovolně zastavit. Útěk je vysvobozením ze závazků. Druhým objektem se zvýšenou pozorností je Karel Mašek (vynikající Vladimír Ráž), houslový virtuóz, smutný z přízemnosti života. Neřest má vedlejší účinky v nespolehlivosti, a pak také tápání. Útěk je osvobozením se z tíže okovů. Vedlejším ohniskem zájmu je Rendl (pozoruhodný Jaroslav Mareš), překupník a spekulant z nutnosti z toho neustálého stornování překotně již uzavřených kšeftíků. Čas se rychle krátí a sklony k odplatě jsou vedeny k osobní satisfakci, potrestáním za nedostatečné přijetí tou komunitou lokálu nešťastných. Hlavní ženskou postavou je Magda Řeháková (velmi zajímavá Irena Kačírková), starožitníkova dcera a houslistova intimní vzpomínka. Sebevědomě úspěšná poloha je důkladně udržovanou ochrannou známkou, nitro se obává bolesti. Významnou postavou filmu je Taupe (pozoruhodný František Smolík), bývalý továrník, již uzavřený za alkoholovou hradbou z bolesti absolutní osamělosti a klinické smrti všech těch jistot a krás velkolepého života minulosti. Útěk je vykoupením. Výraznější postavou je také Zemánek (zajímavý Jiří Sovák), holič a osamělý mužíček, jenž po ztroskotaní manželství hledá útěchu v alkoholovém oparu ve společnosti notoriků. Z dalších rolí: houslistova manželka v nevědomí aktuálního mužova pracovního odloučení, Božka (Běla Jurdová), v záležitostech poskytovaných služeb vždy spolehlivý vinárník Kroc (Vladimír Menšík), inženýrova stále zklamávaná manželka Berta (Antonie Hegerlíková), za otce alkoholika stud cítící inženýrova již pracující dcera Jiřina (Eva Očenášová), inženýrův neposlušný a nezdárný synek Láďa (Václav Tomšovský), Jiřinin spořádaný snoubenec Jaroslav (Luděk Munzar), Magdin otec a opatrný starožitník (Vlastimil Brodský), z inženýra znepokojený ředitel (Václav Lohniský), s pozdním příchodem nespokojený dirigent Bohumil Petržílka (Zbyněk Vostřák), vyšmelené koberce zpět požadující dr. Ventura (Jindřich Narenta), či jeho bujně výřečným spekulantem okouzlená manželka (Věra Váchová). Dnes naposled, ano, tady dosahuje Frič nejniternějšího stupně filmové existenciální poezie. Alkohol je útěchou, která se tak snadno vymyká zpod kontroly. Působivá existenciální poetika! () (méně) (více)
Ožratý jako prase jsem párkrát samozřejmě byl, ale nikdy jsem nechlastal. Nicméně svůdný hlas sirén závislostí docela znám a tenký hlásek pana Alkohola jsem párkrát taky zaslechl a ve slabých chvílích si člověk říká, jaké by to bylo vše v něm denně utápět a do mozku si nainstalovat klávesu Delete. Ale tak naštěstí nežiju v neštěstí, abych o tom vážně přemýšlel a na těch pár svých chmur mám jiný recepty. Fričova pozvánka do světa alkoholiků je pak výborná, příčiny spíš jen načrtne (proč asi chlastá pan továrník v padesátých letech, že?), ale s důsledky si servítky nebere. Pět alkoholiků a pět osudů: Smrt, šílenství, vězení, rodinná ostuda a byť se to na první pohled nemusí zdát, tak i komický Sovákův pátý alkoholik Zemánek dostal naloženo. Co třeba ztráta sebeúcty, hm? Povedený, tak akorát na čtyři velký panáky, šup, šup, šup, šup a jdu...teda lezu. ()
Klobouk dolů. Přestože je to trochu překombinované a malinko černobilé (mimo jiné, žádná ženská se nenapije ani kapky alkoholu), herecké výkony vybrousily film do jasného poselství. A to je opravdu silné. Scény s prázdným bytem, vyholenou "pěšinkou", loučením s alkoholem, atd... jsou nezapomenutelné! Zajímavé je, že Vladimír Menšík je zde jako pingl a vůbec nepije. ()
Galerie (15)
Zajímavosti (7)
- Odborným poradcem u filmu byl MUDr. Jaroslav Skála, nestor protialkoholní léčby v Československu. (Ded@M@tes)
- Film se vyznačoval psychologickou jemnokresbou, která plynula z osobní zkušenosti Martina Friče i Zdeňka Štěpánka (Jindřich Danda) s alkoholem. (Ded@M@tes)
- Ve vinárně U Kroců lze spatřit reklamu na pivo Prelát. To se vařilo v bývalém pivovaru v Nuslích, jenž byl v roce 1960 změněn na sladovnu a jeho areál postupně zabraly České vinařské závody. (rakovnik)
Reklama