Newyorská romance

This is not a love song, this is not a love song. Vůbec to nebyla taková podlejvárna, jakou sliboval český název (palec dolu za "překlad"). Objektivně bych měla hodnotit tak za tři, v průběhu totiž film trochu zadrhával, jenže díky konci, který mě potěšil, dávám o tu jednu hvězdu víc. Mark + Keira na plátně fungovali skvěle (žádná zbytečná chemie; scéna ve které se loučili, byla excelentní, uvěřitelná). Nebyla jsem si jistá, jestli vokály opravdu patřily K., ale tak asi jo no. Mám tu kočku prostě ráda (a po tomhle filmu si ji vracím znovu do topky - promiň, že jsem tě vyhodila, nevěděla jsem, co činím). Neřekla bych, že by nahrávané album mělo prodejní potenciál, ale mně se líbilo moc, je to styl muziky, kterej mě těší. Jo a Mark je fakt sympaťák, když se usmívá. :) (soudím, podle videa z YTB, kde s ostatními herci hovořil o filmu). (10.08.2014)

Typický feel-good film. Sice nedosahuje autenticity a kvalit Carneyho Once, ale i tak je to v záplavě nudných romantických komedií, docela příjemná záležitost s velice zajímavou hudbou, ale ne až tolik zajímavým dějem. Herecké obsazení je sympatické a celkově děj plyne tak nějak pohodově a bez jediného zádrhelu. Nic tak speciálního, ale kéž by bylo víc filmu jako je Love Song. (20.02.2015)

Jeden z těch jiných hudebních filmů :)) ... Také první film, kde se mi líbila Keira Knightley. Perfektní zakončení ! A celkově to dělalo dobrý dojem. (19.08.2015)

Ruffalo přehrává, Keira neumí zpívat a když už se o to pokouší, vypadá u toho, že se buď pozvrací, nebo si vykroutí čelist. Jako mám ji obvykle fakt ráda, ale na tohle se nedalo dívat. Adam Levine ani James Corden nedostali tolik prostoru, kolik by si zasloužili. Ve výsledku asi jediná bez výtky bude Hailee Steinfeld, která se trefila úplně přesně. Once to bylo roztomilé, twice je to už jen trapné. P.S. Ti, kdo vymýšleli název do české distribuce, by taky měli dostat kytarou po hlavě. (26.10.2014)

Zpívání, brnkání, všechny smutky zahání. Grettu ošarmil mečivý bard Dave tak, že se stala jeho děvčetem pro všechno – psala mu písničky, odjela s ním do New Yorkou a držela ho za ručičku při jednání s producenty. Zkrátka to byla láska až do rozchodu. Nu a pak si Dave začal pěstovat vous a mečet před čím dál větším publikem a Gretta uvěřila pábení vraku, co kdysi býval úspěšným objevitelem talentů, a který i přes pravidelné alkoholové transfúze dokázal vyprodukovat nápad, kterým dobyl srdce spousty diváků, kteří si na tuhle milou story o lásce k hudbě, městu a druhým našli cestu. (26.11.2014)

Viem, že som asi zmanipulovaný sentimentom... Ale keby takto vyznievali (všetky) filmy bol by som šťastný človek do konca života. PS: Tak časté prirovnávanie k ONCE mi príde až zarážajúco nezmyselné.... (13.12.2014)

Mark Ruffalo v roli hudebního producenta si krade celý film pro sebe. Ostatní vás vůbec nezajímají. Fandíte tomu negativnímu, sarkastickýmu a na všechny strany inspirujícímu bláznovi, co slyšel, co jiní ne. Moc příjemná hudba a ještě pohodovější film. (04.02.2016)

No, tak Marka Ruffala mám raději v podobě HULKA, než v podobě zkrachovalce, který akorát tak ví, jestli zvolit housle nebo basu. Ve dvojici s „vždycky plochou“ Keirou Knightley tak film naprosto nefunguje. S pravděpodobností 95 % jsem přesvědčen, že diváci se nechtějí dívat na film, u něhož je již od samého počátku jasné, že ze ztroskotance se nakonec stane hrdinný rek a z písničkářky pop star. Nebo snad ne?! 29 % Celosvětový příjem k 14. 5. 2019: $63,464,861, což je 7,93 násobek rozpočtu (14.05.2019)

Silně mi to připomnělo once tentokrát však zasazené do NY. Keiru by měli zavřít za kurvení vkusu, teda ne toho hudebního, ale oblíkala se, že by se měla raději zastřelit. Nebo možná tu krávu co navrhovala šaty do filmu. Bože myslel jsem si, že je to osmdesátileá panna a kdyby nezpívala odér na lásku, asi by jí i byla. (16.09.2014)

Vše zde je tak sladké a pozitivní až to zavání kýčovitostí, avšak opak je pravdou. Sympatičtí herci a postavy, ve zcela netradičním prostředí (tím teď nemyslím New York, ten funguje snad vždycky), tvořící od srdce a samé radosti to, jež spojuje lidi snad nejvíc (ukázkový námět na dokonalé rande), přičemž ještě stihnout zacelit staré rány. Chytlavý soundtrack. Troufám si říci i překvapivý konec. A rozkošná Keira, která mi na bicyklu přípoměla Audrey. Parádní film, který v prodeštěném a zakabuděném dni, nakopne o to více. (26.10.2014)

Celý dojem mi pokazila hlavně Keira Knightley, kterou moc nemusím.. Naopak Mark Ruffalo byl dost na pohodu.. Všeobecně to byl spíš pohodový snímek, který neplní účel dlouhodobého zapamatování.. Nápad nízkorozpočtových vidoklipů se mi ovšem líbil :-D (14.01.2015)

Ten film má skvělý nápad, ale je to až moc jednoduše zrealizované (ale kdo ví - třeba by to šlo opravdu takhle lehce) :) :) Mark Ruffalo se mi moc líbil a úvod do celého příběhu v podobě několikrát zopakované situace setkání mladé dívky a staršího muže, jež každý z nich má své problémy a společně je vyřeší :) To bylo pro mě ještě lepší než samotné nahrávání "alba" :) :) Důraz na lásku k NY - to je tolikrát omýlané, že to nemá cenu ani komentovat :D :D Scéna při pouštění oblíbené hudby tomu druhému současně na rozdvojce - to znám z vlastní zkušenosti a je to ohromně příjemné :) Ale co si nejvíc pamatuji z celého filmu je chvíle, kdy postava Adama Levina pouští své přítelkyni novou píseň a ona pochopí o co v ní jde...Stačilo pár vteřin a vše bylo pryč....Překvapil mě velice příjemně James Cordon :) Jehož postava kamaráda, který rád v nouzi kdykoliv pomůže, byla prostě jedinečná :) Film má krásný závěr, jelikož nejsem zastáncem HappyEndů (ale on to vlastně i takový HappyEnd je ;) (05.03.2016)

Opět hudební snímek od režiséra "Once", kde hudba (trošku slabší než v "Once", ale opravdu jen o trošku) hraje hodně významnou roli. Tentokrát nikoliv s neherci, ale s herci a to ne jen tak ledajakými. Překvapivě pěvecky výborná a přirozená Keira Knightley, hodně zajímavá Hailee Steenfeld, ale především skvělý Mark Ruffalo v roli "zkrachovalého" hudebního producenta, který se pokouší o hodně originální comeback, diváka opravdu zaujmou. Nápad s nahráváním budoucího alba na ulici je velice originální, postupný vývoj vzájemných vztahů ústředních postav vnímavého diváka rychle vtáhnou do děje, mezi ústředními postavami to zajímavě jiskří a i to celkové rozuzlení příběhu je docela povedené. Tak si ten "Love Song" poslechněte, těch zajímavých postav a přátel, kteří v nouzi dokážou opravdu pomoci je tam povícero. (25.07.2017)

Takové slaďoučké to bylo - Keira coby talentovaná dobrá víla, Ruffalo statečně se vyhrabávající z kocoviny, všichni tak nadšení a zapálení pro věc. I ta muzika byla taková nekonfliktní, nenápaditá, všedně líbivá. Vlastně se mi líbila jen pasáž, ve které si pouštějí své oblíbené písničky - a to je trochu málo. (29.07.2017)

K mému údivu to celé fungovalo jak mělo, škoda jen, že za pár měsíců o tom filmu nebudu vědět... taková lepší tuctovka :) (15.01.2020)

První trailery mě navnadily, že by to mohlo být krásný feel-good snímek a prakticky splnily to co slibovaly. John Carney mě před několika lety dostal svým Once a i tady se pokouší o podobný styl. Jen je tady rozdíl v tom, že má více, peněz lepší herce a trochu větší ambice. Ale nemá cenu tady porovnávat ty dva filmy, jen jsem chtěl říci, že mají mnoho společného a v mnohem se od sebe velmi odlišují. Hodně se mi líbil začátek filmu, kdy jednu scénu vidíme z jedno pohledu, pak se přesuneme k jiné postavě a zas k dané scéně a ještě jednou znovu. Někde jinde by to působilo blbě, ale tady jde o to abychom se seznámili s postavami, a aby následný dějový vývoj měl nějaký smysl. Ve spoustě filmu se dvě postavy seznámí jen, tak čistě náhodou a jen jednu z nich známe a ten druhý je jaksi do počtu. Carney má dobré nápady a dialogy, které postavy mezi sebou pronáší rychle odsýpají a nezní nudně. Taky se mu povedlo obsazení. Keira Knightley tahle role naprosto sedla a já z ní měl upřímnou radost. Mark Ruffalo hodně baví a s každým dalším filmem ho mám čím dal radši. Vedlejší postavy jsou fajn až na Hailee Steinfeld, která mě vůbec nesedla. Krom zmíněného začátku se mě hodně líbilo nahrávání písniček a pak jak hlavní hrdinové poslouchají hudbu a přitom se procházejí po městě a pak ta scéna z diskotéky, která je perfektní. Film je trochu delší a některé scény jsou tam navíc, ale to asi tak všechno na co bych si tak mohl stěžovat. Love song nebo Begin Again či Can a Song Save Your Life? je příjemný feel-good film, který potěší a zahřeje na duši a navíc má krásné písničky. (04.10.2014)

Tenhle kousek nabízí strašně málo a hrozně dlouho mu trvá, než chytne jiskru. Ano ovšem Keira je jako vždy naprosto okouzlující, Ruffalo zase skvělý trhan, ale to prostě nestačí. Kromě "Hudební" dějové linie, která sama o sobě je dost optimistická a nadsazená, každopádně zajímavá a hudebně poutavá, se toho zde moc neodehraje, co by se nedalo shrnout několika ne příliš rozvinutými souvětími. A to je samozřejmě škoda, protože Begin again je jinak nenucený a milý snímek, který jsem si vlastně užil a zároveň mám pocit, že jsem nic neviděl. Ač bych chtěl dát čtyři hvězdičky, tak dám tři. za prvé - budu trošku objektivnější, za druhé - zanechal ve mě kousek mé vlastní melancholie, která mi trpkne v krku. Takže objektivní i subjektivní pocity vedou k jasným třem hvězdičkám. To ale neznamená, že by si film nezasloužil pozornost. Naopak, pokud se cítíte jako cílový divák, tak rozhodně směle do toho. Begin again je totiž, když už nic jiného, velmi příjemný počin. (07.11.2014)

Trošku jako "Hudbu složil, slova napsal". Příjemný film, který by si možná zasloužil čtyři hvězdy. (04.02.2016)

lepsie 2*... Keirin vykon je fajn, ale Adam je tam len na okrasu, vlastne na zohyzdenie... a to ho mam ako spevaka fakt rada... ale k herectvu sa bud nehodi, alebo je to fakt len zaciatok... mozno raz uvidime... piesne fajn (23.04.2017)

Ve snaze o maximální autentičnost vede neřízená improvizace dlouhých scén k opačnému efektu, kdy už působí naopak hraně a zkušení herci v "guerillovém" natáčení v rušných ulicích a zákoutích New Yorku úplně nevědí, co si počít; zejména tím však pokulhává dramaturgie. Ovšem příjemné písničky (byť nijak výjimečné, takových je dvanáct do tuctu) dopřávají obyčejné (po)rozchodové historce krásnou "feel-good" pohodu a divák tak lehko přistoupí na vážně míněnou naivitu, se kterou umělci hledají upřímnost v hudebním průmyslu. I tak je ale závěr dost na hraně. (03.12.2020)