Reklama

Reklama

VOD (1)

Obsahy(1)

Vyhlášený pytlák Jan Sochor se tvrdě staví proti tomu, aby si mladý kníže namlouval jeho dceru Barušku. Příliš dobře si pamatuje na dobu vlastního mládí a na své zásluhy o zachování knížecího rodu… Kostýmní komedii Prstýnek natočil režisér Martin Frič podle povídky Ivana Olbrachta "Táta", otištěnou v jeho sbírce "Devět veselých povídek z Rakouska i republiky". Scenáristé Josef Neuberg a Josef Hlaváč spolu s režisérem drobnou povídku podstatně rozvedli a domysleli. V jejich pojetí se předloha přetavila v romantický obrázek ze starých časů, vylehčený jemným ironickým nadhledem a spontánním humorem. I režijní pojetí bylo lehké, vtipné a svěží, se silným poetickým nábojem, dotvořeným exteriérovou kamerou Václava Hanuše a Julia Vegrichta. Hereckým výkonům dominoval oblíbený Otomar Korbelář ve vděčné dvojroli Jana Sochora mladšího i staršího, debutoval zde Zdeněk Dítě jako knížecí synek Robert, jeho nevlastní sestřičku ztělesnila půvabná Jana Dítětová. Vedle Otomara Korbeláře v tomto filmu největší prostor dostala Vlasta Fabianová v roli kněžny Andresové. Po úspěšném debutu ve filmu Pohádka máje a výrazných rolích ve filmech Rukavička a Tanečnice i zde prokázala svůj nesporný talent a zaujala svým nevšedním zjevem a temperamentním projevem. Prstýnek byl posledním českým filmem, který byl před koncem války ještě uveden do kin. Premiéra se konala v polovině února 1945 ve třech největších pražských kinech a byla nadšeně přijata vděčným obecenstvem. Dodnes se snímek setkává u diváků s vlídným přijetím. (Česká televize)

(více)

Recenze (96)

OG_Swifty 

všechny recenze uživatele

Další z řady filmů, které pamatuji především ze svého dětství. Tehdy jsem asi jako malý nijak zvlášť neřešil nějakou nevěru a levobočka, ale pamatoval jsem si, že to svým způsobem nemělo zas až tak dobrý konec (dojemný však byl, to jo). Když se na to podívám dnes, kromě sentimentu působí na mě z filmu především ona melancholie z aristokratických hodnot, kterých je dnes člověk svědkem už jenom v Anglii. A taky je smutný, že někdo natolik emocionální, živelný a vznešený jako Vlasta Fabiánová, musel vyměnit hrdost za montérky družstevnice po zbytek svého života.. ()

Dr.dogous 

všechny recenze uživatele

Martin Frič jde s dobou a natočil film s neohrabanou, erotickou scénou a to již v r.1944. Nahé ženské pozadí, a ne ledasjaké, se na setinu vteřiny mihne v rybníku. Jímává historka jednoho šlechtického rodu z počátku 19.st. Krásná, mladá kněžna marně čeká, kdy se zadaří otěhotnět. Bodejť by jo. Vzala si sice urozeného, s modrou krví, ale starého unaveného knížete. Ženy však vědí své, kde nepomohou kouzla ani zaříkávání, či různé lektvary, pomůže rozum. Šlechtična svede místního pytláka, Sochra, chudého, ale o to více potentního. Z jejich krátké vášně se narodil krásný chlapeček. Avšak když šlechtična dosáhla svého cíle, Sochra jemně odkopne. Mouřenín splnil úkol a tak může jít, Šlechtický dvůr zvedl kotvy odtáhl do jiného sídla. Po 20 letech, se šlechtična vrací na "místo činu" a co čert nechtěl, její syn se zamiluje do pytlákovy nejstarší dcery a hodlá jí připravit o věneček. Tomu ovšem naposlední chvíli, jen tak tak, udělá přítrž starý, dobrý pytlák Sochr, však ví proč! Nechod s pány na led, pán uklouzne a sedlák si zlomí nohu. 70% ()

Reklama

Radek99 

všechny recenze uživatele

Protektorátně selankovitý snímek, který měl obecenstvu v pustém roce 1944 pomoci zapomenout na plytkou současnost. Zaznamenáníhodný je ale jiný fakt, totiž že komedie Martina Friče v sobě archivuje dobové rodičovské a pedagogické zásady (,,Škoda rány, která padne vedle.") a jako taková je v blízké budoucnosti potenciálně na indexu politicky nekorektních filmů. S příchodem zákona zakazujícího rodičům používání fyzických trestů se možná i protektorátní Prstýnek ocitne v trezoru, jistě se najde nějaký patřičně horlivý ministerský úředník či ještě spíše úřednice, stejně jako se dnes v USA z filmů z 50. let digitálně retušují cigarety... ()

Brtniik 

všechny recenze uživatele

Neuvědomuji si, zda jsem tento film někdy v minulosti viděl. O to víc jsem byl velice překvapen, jak byl (na tu dobu, tehdejší výrazové prostředky a odstup od vzniku) vkusný. Jiná tehdejší tvorba byla snad až povinně „veselá“ (dost často až bláznivě), tento byl umírněně romantický a bez mála reálný. Mac Fič o5 nezklamal. ()

PTuranyi 

všechny recenze uživatele

Príjemný romantizujúci film pre pamätníkov pripomínajúci Babičku Boženy Němcovej. Život prostého pytliaka, ktorý sa zapletie s kňažnou a plod ich lásky po rokoch vyvolá znovu rozruch čo spôsobí, že sa pravda vyjaví a všetko nakoniec dobre dopadne. Produkcia aj herci majú predvojnový šarm ale aj výbornú kvalitu. Hlavne Jaroslav Marvan hviezdi v úlohe farára. Ľúbostné scény však troskotajú na dobovej topornosti. 70% ()

Galerie (47)

Zajímavosti (9)

  • Otomar Korbelář ztvárnil ve filmu dvojroli syna i otce. (M.B)
  • Poté, co Zdeněk Dítě během natáčení spadl z koně, využíval na tyto scény dubléra. (Duoscop)
  • Film navštívilo v Československých kinách 5 292 527 divákov, čím sa stal tretím najnavštevovanejším filmom v československéj kinematografii. (Raccoon.city)

Reklama

Reklama