Hunger Games: Vražedná pomsta

Nejzvláštnější na tomto dílu je to, že druhý knižní díl byl pravděpodobně nejslabší - filmový je (zatím) lepší než první. Linie v aréně mě v knize nudila k uzoufání, tady mi připadala nejnapínavější a nejdramatičtější. Změna v režii Hunger Games tedy opravdu prospěla. Herci jsou charismatičtí, jen představitelé Galea a Peety jsou mi stále trochu trnem v oku, jsou to bohužel jen kluci, co jsou maximálně na ozdobu, hereckého umu příliš nepobrali. Ale i tohle bych dokázala odpustit, protože ve druhém díle se divák jen tak nenudí jako u prvního, vizuálně je to nádhera, jenže.. nedokážu pochopit proč, ale celý příběh v knihách vyzněl úplně jinak - silněji, hlouběji, skoro jste dokázali cítit ten strach, film oproti tomu působí plytce především ve scénách, kdy se tam pitvoří maškarády ala Effie nebo Katniss líbá jednou toho a za chvíli zase tamtoho. Netuším, proč tomu tak je, ale občas mi za představitele bylo trapně. Film má prostě stále to "pubertální" vyznění, které jsem u knih nenašla. Není to ale tak úplně důvod, proč nedám pět hvězdiček, jako jedna z mála vím, že film nemůže být kopií knihy :))) Bavila jsem se, ale vyloženě mě to nenadchlo až tak, abych to brzy chtěla vidět znovu. (23.01.2014)

Dospělejší a hlavně lepší film než první díl. Mám ráda i předchozí Hunger Games, ale pár věcí jsem mu dost vytýkala a stále jsem měla pocit, že nedokázal plně využít svůj potenciál. Francis Lawrence se do toho obul podstatně více než Gary Ross a uvědomil si, že tato látka si nezaslouží být zařazena mezi filmy pro dívky do 18 let. První polovině prakticky není co vytknout, skvělá tíživá atmosféra rodící se revoluce, divák se konečně dostává do hloubky celého fungování jejich totalitního režimu, nechybí silné emoce a pro nečtenáře jistě i překvapivé zvraty. Co mě překvapilo asi nejvíce, že v tomhle filmu funguje i ta romantická linka, kterou na prvním filmu vyloženě nesnáším. Není středobodem filmu, ale když už se jí tvůrci věnují, tak divák nemusí převracet oči a působí přirozeně. To Gary minule nedokázal. Výborný je i vstup do arény, kdy naprosto cítíte tu frustraci všech postav. Škoda, že závěrečná necelá hodinka v aréně nemá takový tah na branku jako první polovina, přesto baví a baví hodně. Za celých 146 minut jsem se nenudila ani minutu. Za mě velká spokojenost. (24.11.2013)

Nesporně lepší, ale stále ne (dost) dobré. Lawrence si uvědomuje, že papírem šustící dialogy plné životních mouder a velkých pravd mohou zachránit jen herci s velkým há a tak se snaží neherecké brávíčkáře typu Hemswortha s Hutchersonem upozadit co to jde. A v první polovině mu to i vychází. Ovšem jakmile mu vstupem do arény odpadne možnost opřít se o Harrelsona/Hoffmana/Tucciho//Banksovou a především Sutherlanda (tomu slouží ke cti, že jednoho z nejhloupějších záporáků dokázal uhrát s noblesou), tak je v háji on a s ním i celý film. Rázem je odkázán pouze na krasav(i)ce bez talentu a jejich neumětelství nedokáže zamaskovat ani důrazem na solidní akční složku, která však dojíždí na to, že se vše podstatné (a zajímavé) odehraje mimo obraz. (26.01.2014)

Kvalitativní š/sk/ok roku. Přestože předchůdce Catching Fire smrdí jak týden staré použité tampóny a předloha je jednoznačně nejhorším dílem trilogie (zn. první polovina Stmívání, druhá obšlehnuté Hunger Games), podařilo se adaptaci nejenom napravit de facto všechny vady prvního dílu, ale i překonat svůj literární předobraz. Mizí mechanické převádění detailů, nesoustředěnost na celek, rozkouskování na jednotlivé úseky podle dějiště, nulová charakterizace postav, tematická vyprázdněnost i k posrání otravná roztřesená kamera, jimiž jsme byli obohaceni minule, a vše je podřízeno zcela jednoznačným ústředním tématům: počátky odboje, role slabého jednotlivce v rodící se revoluci a jeho faktická nicotnost ve srovnání s totalitní mašinérií, a především vztah mezi mediální konstrukcí a realitou a dopad, jaký má tento rozdíl na účastníky a spoluautory masami zbožňovaných smyšlenek. Je bizarní, že navzdory zahlcenosti původních Hunger Games expozicí se veškeré podstatné a nezbytné informace o fungování Collinsové fikčního světa, o postavách a jejich vztazích dozvídáme až teď. Jsou rozvíjeny i motivy, které Collinsová geniálně propracovala až v následujícím Mockingjay, jmenovitě třeba úloha symbolů v moderní válce. Potěšme se tedy pravděpodobně nejlepším příspěvkem v celé filmové tetralogii, neb vězme, že adaptovaný Mockingjay bude kvůli rozdělení, a tedy očekávanému opětovnému soustředění na doslovné zachycování stát pěkně za hovno. (09.12.2013)

Je vcelku paradoxní, že ve druhých Hunger Games, kterým jejich apriorní kritici vytýkají jakousi twilightovskou pubertální romantiku, v podstatě žádná romantika není. Respektive není jí tam zásadně víc než v jiných hollywoodských blockbusterech. Zkrátka romantická linie mezi Katniss, Peetou a Hurikánem je tentokrát značně upozaděna a slouží spíše jen k hloubkovějšímu prokreslení charakterů a k vykreslení emočního rozpoložení kladných postav uvnitř zkušenosti totalitního systému, než aby byla středobodem všeho. Jinak jde o poměrně drsnou dystopickou sci-fi. Vrchní Kapitolané se proměnili ze srandovních barevných paňáců na bezskrupulózní totalitářské svině, jež budí respekt. První polovina filmu šlape výtečně, divák se dozví více o fungování daného světa. Přítomná socio-medio-politická linie nepůsobí hloupě. Nejslabší je nakonec část v Aréně, v níž musí dojít alespoň k několika akčnějším scénám (do té doby se jedné o značně konverzační film), která do značné míry jen variuje dění z prvního dílu. Chápu, že to tam muselo být, ale dokud byli hrdinové na vítězném turné a zprostředkovávali vztah mezi utlačovanou veřejností a vládnoucí vrstvou, bavil mě film o něco víc. Úplný závěr pak přišel příliš náhle - to, co bylo jen řečeno, bych klidně ještě v pár scénách přímo zobrazil. Každopádně na další pokračování se těším. (21.11.2013)