Revizor

Rozhodně překvapuje, že někdo, jako je Vlasta Burian, se zhostí hlavní role ve hře ´Revizor´od Nikolaje Vasiljeviče Gogola. I stalo se a tímto se jedná o jeho první filmovou dramatickou roli, ve které ukázal, že není mistrem jen komedie a satiry. I když jed velmi často viditelné, že sem tam si tu nějakou svou komik přeci jen úspěšně propašoval. Zahrát si v této hře a právě onu konkrétní, tedy hlavní, postavu byl jeho sen a splnil se mu. Jelikož se jedná o stále  různými divadelními soubory vyhledávanou klasiku, není potřeba přibližovat děj. Pro Vlastu Buriana a pro vlastnosti filmu je samozřejmě v určitých odvětvích  upraven, ale to na základní myšlence nic nemění. Burian jako obvykle exceluje a strhává na sebe pozornost. Dokonce byla zachována tvůrčí šablona, takže, jako obvykle, nechybí tematická písnička.  A ani po tolika letech na své impozantnosti snímek nic neztratil.  Jen tak pro zajímavost, snímek natočil Martin Frič, kterého lze spatřit na konci filmu, kde si střihnul vojáka oznamujícího příjezd pravého revizora. (08.01.2022)

Pravda, Frič dokázal Buriana usměrňovat a zde je to nejvíc patrné ze všech jejich spoluprací. V tomto filmu se zkrátka tvůrci snažili držet předlohy seč mohli a do nějakých veseloher či improvizací se nepouštěli. Na druhé straně je celý děj hodně diskrétní a Chlestakov nepůsobí jako hamižný hajzl*k. Taky netuším, proč se v závěru Burianův dopis objeví nejprve v angličtině. Že by zahraniční ambice? Konec mi navíc přijde moc urychlený a zjednodušený. Komediální prvky zde jsou, ale v porovnání třeba s divadelním, zpracováním s Kodetem, Abrhámem, Hrzánem či Růžičkovou je to sto a jedna. (29.05.2023)

Abychom docenili plně kvalitu skvělé adaptace tohoto zakladatelského díla klasické ruské literatury, musíme docenit dobu jeho vzniku a okolnosti, za kterých vznikal. Podzim třiatřicátého roku byl vrcholem velké hospodářské krize v naší zemi, existenciální nejistotou nejen dělnických a rolnických vrstev, ale i bílých límečků a plášťů, zoufalstvím, v němž se začal zadírat i jinak nezničitelný baťovský botostroj. Filmové podnikání té doby bylo i za "krotkých" realizačních podmínek a shovívavé kriteriality jejich posuzování nejistotou, do níž film jako REVIZOR přikládal další polínko doslova hazardu. Film právě proto na tomto pozadí působí ještě více - dekorace sem, dekorace tam - doslova jako zjevení z jiné doby. Martin Frič tu snad poprvé naznačuje skutečný rejstřík svých tvůrčích kvalit a své nadšení i vůli promítá i do jinak nezvladatelného egocentrického Vlasta Buriana, který, zbaven své škrabošky lidového komika, až paradoxně naznačuje nejen šíři, ale především hloubku svého hereckého tvůrčího rozměru. Poprvé a zjevně naposled se v tomto ohledu propojuje s dalším velikánem Jaroslavem Marvanem. Za kulisy nahlížíme i v případě Zdeny Baldové zachycené v prchavé osobitosti odcházejícího středního věku, v němž se pro zvlášť pozorného pozorovatele skrývá i popel dívčího jiskření. Ale i ostatní herci se v REVIZOROVI pohyují vesměs na horních hranicích svých hereckých schopností. Provinciální Rus Nikolaje I. tu tak ožívá v až překvapivě přesvědčivé podobě. Řekl bych, že během premiéry se shora dívající Gogol nejen nenudil, ale naopak že prožíval velké a krásné lidské pohnutí. Určitě nebyl, není a nebude sám. (30.07.2008)

Skvěle zpracovaný film podle knihy N.V.Gogola v českém podání. Skvělý Vlasta Burian v titulní roli. Děj se odehrává v malém ruském městečku. K městskému hejtmanovi se dostane zpráva, že má jeho město navštvívit obávaný revizor. Je velmi znepokojen, protože město je plné korupce, odpadků a všelijakých nekalostí. Dvěma statkářům neunikne, že se v místním hotelu usídlil neznámý muž spolu se svým sluhou. Muž má vybíravé chování, neplatí za jídlo a nevychází ven. Informace o neznámém muži se okamžitě donese hejtmanovi a hlavním postavám města a všichni se ihned snaží podlézat a uplácet Chlestakova (Vlasta Burian). Tomu se to velmi zamlouvá a hejman mu dokonce nabízí ruku svojí dcery. Poté co si Chlestakov nechá snad od všech správců města zaplatit za to, aby nic nevyzradil v Petrohradě, sebere si své věci a spolu se svým sluhou v mžiku a nepozorován opouští město. Ostatní napálení si později přečtou výsměvný dopis od Chlestakova, který se jím vysmívá za jejich "demenci". Vtom přichází pošťák a zvěstuje, že do města právě přijel pravý revizor... 80% (23.12.2007)

Zcela upřímně bych to viděl možná i na dvě, no ale jednu přidáme z úcty ke klasikům jak filmovým, tak literárním. Ani jedni to ovšem pro mě nijak zvlášť nezachraňují. Ruskou literaturu obecně spíše nemusím, a potupně přiznávám, že v době psaní tohoto komentáře jsem neměl předlohu přečtenou. I tak si myslím, že se tentokrát moje nechuť schovává opět právě zde. S tímhle obsazením a stopáží se přece nedá udělat špatný film. No ale Revizor opravdu nezapůsobil… Navíc místy dojížděl na klasický nedostatek – musíte natrávit několik desítek minut keců a neusnout u nich do té míry, abyste si uvědomili, že se ve vteřině stal zlom, který zahýbe kecy následujících desítek minut. Pokud se vám to nepodaří, patrně si trochu ošoupete tlačítko REW, abyste nebyli tak trochu v lese. (07.01.2014)