Hunger Games: Síla vzdoru 2. část

Uspokojivé završení mírně nadprůměrné dystopické sci-fi série (rozdělení poslední knihy do dvou filmů kvalitě samozřejmě uškodilo). Ani tentokrát to sice není tak chytré a hluboké, jak se to snaží tvářit, ale jako mainstreamový velkofilm tematizující nadčasové téma boje s totalitou, jenž by měl být primárně zábavný, napínavý a velkolepý, to zkrátka jakž takž funguje (a najde se tu i pár vyloženě skvělých scén). Ze všech těch young adult filmových adaptací, které před několika lety odstartoval nenáviděný Twilight, jsou mi Hunger Games společně se sérií Labyrint jediné (aspoň trochu) sympatické... 60 - 70 % (22.11.2015)

Pro mě hodně velký zklamání a nejhorší díl. Francis Lawrence je z obliga, ten předvádí standardní kvalitu, kterou ještě šperkuje minimálně třema parádníma scénama, bohužel Suzanne Collins to neustála. Všichni tady píšou, nevím proč, jak je druhá část Síly vzdoru lepší než první, no ani hovno, řeknu vám. Jo, v předfinále se hodně kecalo, ale aspoň to dávalo smysl a člověk z dialogů mohl něco vytěžit. Tady? Kecá se minimálně stejně, ale když jsou pak i tak dost průhledný karty na stole, člověk se ptá, jestli se k tomuto musel opravdu dostávát přes dvě hodiny. Mně vyvrcholení příběhu přišlo teda hodně naivní, laciný a rozhodně ne inteligentní. Čekal jsem zvraty a podrazy, nikolivěk putování "společenstva luka a šípu". Vysvětlí mně někdo, proč lezla parta lidí kdesi kanálama, když pak došla na místo určení ve stejný okamžik jak všichni ostatní? Jako dvě hvězdy jsou krutý, ale dávám je v rámci série, protože toto fináe scénáristická slabota je. Jinak 60% a Hunger Games jako celej 75% pobere. (21.11.2015)

„Ahoj, jmenuji se Lenka Dutohlavová, jsem hormonálně nevyvážená, škaredá, hloupá a otylá patnáctiletá piča s rovnátky. Knížka byla úpa boží a filmík totálně super!“ „Ahoj, já jsem Tomáš Teplý, stošedesáticentimetrový poďobaný a šikanovaný lůzr, a prvním rokem studuji perspektivní obor kuchař– číšník-vypatlanec. HG bylo po HP jednoznačně to nejlepší, co jsem v životě četl a viděl. A taky to jediné. Prostě LU-KSUS-NÍ!!!“ „Ahoj, mé jméno je Filip Hoffman a hned po zhlédnutí prvních natočených záběrů finálního dílu jsem se předávkoval „Háčkem“, protože jsem zjistil, jakému kýčovitému svinstvu pro nezletilé mentály jsem se to vlastně upsal, a smlouva se studiem jiným způsobem vypovědět nešla.“ Tak nám druhá nejobludnější literární příjice dvacátého století vyvrcholila opravdu „důstojnou“ poslední vizualizací. …………….. Pardon, musel jsem si poškrábat atopický ekzém, který mi během sledování té plagiátorské dystopické pičoviny naskákal po celém verbalovi. Hangrgejs – Mokrýgej II. je totiž skutečným vrcholem grafomanského popkornového braku a kýče, které jsou v tomto případě navíc citlivě skombinovány s opravdu zkurvenou nudou. Slečna Lórencová dotáhla svou kreaturu k naprosté dokonalosti. S permanentně zpruzeným výrazem „svrbíměvýtok“ si sem tam sice otráveně zajede prsty do toulce, neboť Píta je neskutečný slizák a Homosvod mladší na kluky, ale jinak se tři čtvrtiny filmu potácí mezi všemi těmi předčasně dospělými, silně vzdorujícími náctiletými kokoty a vzájemně se zádumčivě častují nejdávivějšími pouťovými moudry, jako vystřiženými z deníčku vymatlané čtrnáctky. Závěrem si Ketnys krátce vystřelí jak z odporně zlého komunistického diktátora, tak z uzurpátorské kapitalistické pizdy, aby nastolila jedinou spravedlivou a demokratickou vládu slaboduchých dětí a ukrutně přebarvené sluníčko mohlo šťastně a spokojeně zapadat nad Mumulendem. Žel to tímhle ale nekončí, protože se trh retardovaných potratů dělnické třídy dosud nenasytil, a vymetastázovaly nám tu mezitím neméně kulturně hodnotné Diverdemence a Debilrynty, Hangrgejs bez dvou za dvacet. (12.03.2016)

Tak bohužiaľ, posledná časť tohto scifíčka pre teenagerov len potvrdila klesajúcu úroveň celej ságy. Mal som dojem, akoby sa išlo už len na zotrvačnosť s cieľom celý príbeh nejako doklepnúť. Ako sa to nakoniec doklepne sa pritom dalo predvídať už skoro od začiatku tohto záverečného dejstva. Tomu samozrejme zodpovedala aj unudená réžia, síce s peknou kamerou a peknými efektami, avšak ktorá pri behu na dlhú trať moc neoslní a divák sa jej čoskoro nabaží. Nuda a pocit sklamania, to je presne to, čo som so záverom pocítil asi najviac. 55/100 (08.04.2016)

O obvyklou dávku kokotismu nebyli diváci ochuzeni ani v případě dalšího zbytečného pokračování. Moc neuznávám tento novodobý trend využití velkého diváckého úspěchu a rozpartování posledního dílu. Třeba v případě takového Hobbita mi to vůbec nevadilo, protože Hobbit byl zcela luxusní snímeček. V případě Hunger Games to ovšem dopadlo zcela katastrofálně. Z jednoho debilního dílu byly vytvořeny díly dva. Roční odstup mezi jednotlivými díly vám spolehlivě zaručí, že pokud nejste zrovna velcí fanoušci a fajnšmekři tohoto omylu, tak se vám stane přibližně to, co se stalo mě. Obsah Part1 se vám zcela vykouří z hlavy. Part2 poté začne bez jakýchkoli okolků přesně tam, kde předchozí část skončila. Z toho plyne jediné. Absolutně nechápete, o co kráčí, tudíž vás snímek absolutně nezajímá. Přiznám se, že v běžné rychlosti (x 1.0), jsem se dovedl koukat jen necelých 20 minut. Poté už v této rychlosti běželo pouze těch pár akčních pasáží, které celkem ušly, abych pravdu napsal. Dojem bohužel vždy spolehlivě pohřbily naprosto dementní dialogy, kterými je snímek kompletně prošpikován. Většina děje klouže k jakési nezdařené telenovele o milostném trojúhelníčku kolem zrůdičky Jennifer, které to sluší pouze v silně omakeupované verzi v samém závěru. Pevně doufám, že už další díl nebude následovat. Tohle mi teda hrubě nechutnalo. Hlavní problém shledávám rozhodně v tom, že jsou postavy tak těžce nezajímavé, že si nelze vytvořit jakýkoli vztah ke kterékoli z nich. A dialogy psal rozhodně taktéž píčus, v tomto případě, ženského rodu. Nikdy více! (19.03.2016)