Hunger Games: Síla vzdoru 2. část

O obvyklou dávku kokotismu nebyli diváci ochuzeni ani v případě dalšího zbytečného pokračování. Moc neuznávám tento novodobý trend využití velkého diváckého úspěchu a rozpartování posledního dílu. Třeba v případě takového Hobbita mi to vůbec nevadilo, protože Hobbit byl zcela luxusní snímeček. V případě Hunger Games to ovšem dopadlo zcela katastrofálně. Z jednoho debilního dílu byly vytvořeny díly dva. Roční odstup mezi jednotlivými díly vám spolehlivě zaručí, že pokud nejste zrovna velcí fanoušci a fajnšmekři tohoto omylu, tak se vám stane přibližně to, co se stalo mě. Obsah Part1 se vám zcela vykouří z hlavy. Part2 poté začne bez jakýchkoli okolků přesně tam, kde předchozí část skončila. Z toho plyne jediné. Absolutně nechápete, o co kráčí, tudíž vás snímek absolutně nezajímá. Přiznám se, že v běžné rychlosti (x 1.0), jsem se dovedl koukat jen necelých 20 minut. Poté už v této rychlosti běželo pouze těch pár akčních pasáží, které celkem ušly, abych pravdu napsal. Dojem bohužel vždy spolehlivě pohřbily naprosto dementní dialogy, kterými je snímek kompletně prošpikován. Většina děje klouže k jakési nezdařené telenovele o milostném trojúhelníčku kolem zrůdičky Jennifer, které to sluší pouze v silně omakeupované verzi v samém závěru. Pevně doufám, že už další díl nebude následovat. Tohle mi teda hrubě nechutnalo. Hlavní problém shledávám rozhodně v tom, že jsou postavy tak těžce nezajímavé, že si nelze vytvořit jakýkoli vztah ke kterékoli z nich. A dialogy psal rozhodně taktéž píčus, v tomto případě, ženského rodu. Nikdy více! (19.03.2016)

Sklamanie. Nemyslím si, že Francis Lawrence je zlý režisér, ale toto ho asi moc nebavilo a len zhrabol prachy, inak si neviem predstaviť ako je možné, že záverečný diel je taký dlhý a nudný. Myslel som si, že sa to rozdelilo na dva diely kvôli obsahu, ale tuším, že sa už všetko rozdeľuje iba kvôli prachom. Na to, že to ma byť záverečný diel je to strašne nudné, mdlé, nezaujímavé, Katniss nejaké vodcovstvo a hrdinstvo vôbec neveríte. Predlhou nepoznám, ale verím, že napätia bolo v kniha viac ako tu, pretože tu sa podarila iba jedna scéna v kanály s príšerami. Jeden s najhorších záverov série čo som videl. Ešte, že ten James Newton Howard tam spoľahlivo funguje. Obľúbený soundtrack: Sewer Attack, Your Favorite Color is Green. 50% - 2* (22.06.2016)

Po prvním zhlédnutí 4-3-1-2. V rámci "Hunger Games" ovšem první zhlédnutí nic neznamená, neboť zatímco první díl mě napoprvé mile překvapil a druhý nikterak nenadchnul (taková přehnanější kopie jedničky...), napodruhé jsem zaznamenala obrat o 180° - jednička mě nudila tak, že jsem ji ani nedokoukala a u původně kritizované dvojky jsem se příjemně bavila. Finální pořadí je tudíž do opětovného zhlédnutí dvojité "Síly vzdoru" stále ve hvězdách.;-) A co že se to v posledním díle "tak vydařilo"? Určitě akční scény, kterých je sice poskrovnu, ale o to lépe vypadají, Peeta (miluju postavy, kterým někdo ubližuje) a Howardův hudební doprovod. Nejvíce však potěšilo zapracování na dramatické stránce (bomby, úmrtí hlavnějších postav apod.), která funguje skvěle - jen škoda, že až v posledním díle. Co bych naopak vytkla, je těžká předvídatelnost, zakončení série jako takové je ale stále důstojné. Proti tomu epic failu na konci "Pottera"... (29.12.2015)

Už když jsem ohromeně sledoval, jak Strong s Craigem zadaptovali rozvláčnou první polovinu mého nejméně oblíbeného knižního dílu do nejlepšího filmu, tušil jsem, že jejich poslední šíp bude po vzoru Katniss mířit velmi přesně. Naštěstí jsem se nemýlil a druhá Síla vzdoru se tak zcela samozřejmým způsobem stává mou nejoblíbenější hladovou adaptací. Může za to hlavně brilantní gradace, která z deprimovaných dialogů a pochmurné nálady přechází do tuhého boje, bolestivých ztrát - a ještě deprimovanějších dialogů. Dvě vrcholné scény (stoky a pochod k paláci) mě napínaly dokonce tak moc, že jsem i přes znalost všech zvratů chvílemi nedýchal. A přesně o tom Síla vzdoru je. O konci, který naplňuje tu nejtragičtější představitelnou ironii, o hrdinech, kteří zůstanou nenávratně poznamenaní a stojí mi za to jim fandit do poslední vteřiny. V první řadě jsou ale Hunger Games příběhem Dívky v plamenech, jejíž osud a odhodlání může být metaforou, předobrazem, varováním a vším možným dalším. I kdyby jen proto, aby na jejím místě nikdy nemusel stát nikdo z nás. (22.11.2015)

Ách, Dagmar je hella smutná, jak se to finále rozpadlo. (A tím mám na mysli celý film, ne jeho konec.) A to zvlášť proto, že předchozí Mockingjay mi přirostl k srdci, abych tak řekla. Dobře vystavěné jsou tady dvě scény, ticho před bouří v kanále a závěrečný plot twist. Celková struktura je zoufale nefilmová, nebo mi možná jenom vadí, že scénářově silné momenty se mě svým zpracováním nedotkly a zůstaly papírově nedomrlé? Když tak nad tím přemýšlím, tak je velká nevýhoda, že Katniss nemá skoro žádné (rozuměj pořádné) společné scény se svými oponenty a vůbec tak nějak všechny vedlejší postavy odpadávají jako hrušky a všechny emocionální vazby budované i skrz několik filmů se řeší jedním obejmutím a nebo vůbec, jmenovitě mě štve přirozeně nevyužití PSH, ale s tím asi nemohli nic víc udělat, Jeny Malone, Natalie Dormer, ale i Willow Shields a Julianne Moore. Místo toho se věnuje nesmyslně velký prostor rozhodování mezi týmy Peeta a Gale, což film o dost přibližuje kategorii "fotoromán z Bravíčka", místo k sebe-reflektivní guilty pleasure, kterou měl potenciál být. Ani hudba, kterou mám na prvních třech filmech ze všeho nejraději, na mě neudělala žádný dojem, a závěrečná sentimentální a nabubřelá ukolébavka jen dál pokračovala v rozmělňování jakýchkoli emocí. (26.05.2016)