Hunger Games: Síla vzdoru 2. část

Už když jsem ohromeně sledoval, jak Strong s Craigem zadaptovali rozvláčnou první polovinu mého nejméně oblíbeného knižního dílu do nejlepšího filmu, tušil jsem, že jejich poslední šíp bude po vzoru Katniss mířit velmi přesně. Naštěstí jsem se nemýlil a druhá Síla vzdoru se tak zcela samozřejmým způsobem stává mou nejoblíbenější hladovou adaptací. Může za to hlavně brilantní gradace, která z deprimovaných dialogů a pochmurné nálady přechází do tuhého boje, bolestivých ztrát - a ještě deprimovanějších dialogů. Dvě vrcholné scény (stoky a pochod k paláci) mě napínaly dokonce tak moc, že jsem i přes znalost všech zvratů chvílemi nedýchal. A přesně o tom Síla vzdoru je. O konci, který naplňuje tu nejtragičtější představitelnou ironii, o hrdinech, kteří zůstanou nenávratně poznamenaní a stojí mi za to jim fandit do poslední vteřiny. V první řadě jsou ale Hunger Games příběhem Dívky v plamenech, jejíž osud a odhodlání může být metaforou, předobrazem, varováním a vším možným dalším. I kdyby jen proto, aby na jejím místě nikdy nemusel stát nikdo z nás. (22.11.2015)

Více komorní, osobité a do poslední vteřiny i silně emocionální. Trojice Lawrence-Lawrence-Howard důstojně finišuje to nejlepší, co v posledních letech v rámci post-Twilight produkce vzniklo. Ano, sága o Reprodrozdovi není ani na míle blízko k dokonalosti, ale jako jediná se o to alespoň úspěšně pokusila. (21.11.2015)

Poslední díl série vychází o něco lépe než předchozí výlet do světa Panemu jednoduše proto, že je míň ukecaný a přes dlouhou stopáž umí místy ukázat akci a hodit na plac nějakou tu atrakci v podobě útoku mutantů nebo rafinovaných pastí na tým rebelů. Bohužel je ale zároveň nejpřesvědčivějším důkazem, jak mizerně je ten svět vymyšlený a jak je vlastně (ne)funkční. V tom filmu vlasně nic nedává smysl. V třetím díle je vládnoucí režim na koni a je schopný zasazovat ničivé údery povstalcům, abychom se během neuvěřitelně krátké doby dostali do fáze "bitvy o Berlín", tedy závěrečné agónie, kdy se opory režimu hroutí jedna za druhou, aniž by bylo jasné, jak k tomu zázračnému obratu došlo. Prorežimní síly ztrácí energii a zbývající prostředky v nesmyslně překombinovaných pastech určených pro televizní kamery v době, kdy už to nedává ani tu nejmenší logiku. S vypnutým mozkem a s náklonností k Jennifer Lawrence se ale dá Síla vzdoru skousknout. Celkový dojem: 40 %. (19.05.2022)

Po prvním zhlédnutí 4-3-1-2. V rámci "Hunger Games" ovšem první zhlédnutí nic neznamená, neboť zatímco první díl mě napoprvé mile překvapil a druhý nikterak nenadchnul (taková přehnanější kopie jedničky...), napodruhé jsem zaznamenala obrat o 180° - jednička mě nudila tak, že jsem ji ani nedokoukala a u původně kritizované dvojky jsem se příjemně bavila. Finální pořadí je tudíž do opětovného zhlédnutí dvojité "Síly vzdoru" stále ve hvězdách.;-) A co že se to v posledním díle "tak vydařilo"? Určitě akční scény, kterých je sice poskrovnu, ale o to lépe vypadají, Peeta (miluju postavy, kterým někdo ubližuje) a Howardův hudební doprovod. Nejvíce však potěšilo zapracování na dramatické stránce (bomby, úmrtí hlavnějších postav apod.), která funguje skvěle - jen škoda, že až v posledním díle. Co bych naopak vytkla, je těžká předvídatelnost, zakončení série jako takové je ale stále důstojné. Proti tomu epic failu na konci "Pottera"... (29.12.2015)

O obvyklou dávku kokotismu nebyli diváci ochuzeni ani v případě dalšího zbytečného pokračování. Moc neuznávám tento novodobý trend využití velkého diváckého úspěchu a rozpartování posledního dílu. Třeba v případě takového Hobbita mi to vůbec nevadilo, protože Hobbit byl zcela luxusní snímeček. V případě Hunger Games to ovšem dopadlo zcela katastrofálně. Z jednoho debilního dílu byly vytvořeny díly dva. Roční odstup mezi jednotlivými díly vám spolehlivě zaručí, že pokud nejste zrovna velcí fanoušci a fajnšmekři tohoto omylu, tak se vám stane přibližně to, co se stalo mě. Obsah Part1 se vám zcela vykouří z hlavy. Part2 poté začne bez jakýchkoli okolků přesně tam, kde předchozí část skončila. Z toho plyne jediné. Absolutně nechápete, o co kráčí, tudíž vás snímek absolutně nezajímá. Přiznám se, že v běžné rychlosti (x 1.0), jsem se dovedl koukat jen necelých 20 minut. Poté už v této rychlosti běželo pouze těch pár akčních pasáží, které celkem ušly, abych pravdu napsal. Dojem bohužel vždy spolehlivě pohřbily naprosto dementní dialogy, kterými je snímek kompletně prošpikován. Většina děje klouže k jakési nezdařené telenovele o milostném trojúhelníčku kolem zrůdičky Jennifer, které to sluší pouze v silně omakeupované verzi v samém závěru. Pevně doufám, že už další díl nebude následovat. Tohle mi teda hrubě nechutnalo. Hlavní problém shledávám rozhodně v tom, že jsou postavy tak těžce nezajímavé, že si nelze vytvořit jakýkoli vztah ke kterékoli z nich. A dialogy psal rozhodně taktéž píčus, v tomto případě, ženského rodu. Nikdy více! (19.03.2016)