Godzilla, Ebira, Mosura: Nankai no daikettó

Od Fukudy jsem čekal mnohem větší blbost a ještě slabší efekty. Taková hrůza se nedostavila a jsem tedy poměrně spokojen. Na příchod monster se čeká ještě déle než obvykle (pokud nepočítáme pár z moře vyčuhujících klepet Ebiry a spící Godzillu; Godzilla se probudí až 45 min, po začátku filmu!), ale tentokrát je čekání o něco snesitelnější a to hlavně díky lidštějším postavám, které se místy pokouší i o vtip (!). Po probuzení je Godzilla poměrně akční a její činy jsou docela hezky zpracované. Líbil se mi typický modrý plamen, který se v několika posledních dílech neobjevil a také kontrast mezi malými lidmi a monstrem. Naopak Ebira je zatím nejnudnější monstrum. A Mosura je tam tentokrát úplně k ničemu, spí skoro až do konce filmu. Za zmínku stojí nová hudba, která rozhodně není na škodu. Chyběly mi sice typické Ifukubeho hudební motivy, Sató je ale plně vynahradil nemístnou veselou "disco melodií", která udělala souboje ještě vtipnějšími. A Godzilla si sem tam dokonce zatančila! 2,5* (30.06.2014)

Změna režiséra je na filmu rozhodně znát. Honda ústřední herce spíš používal jako vyprávěcí prostředek a hlavní role patřily monstrům (resp. speciálním efektům). Fukuda na lidské síly v tomto filmu klade mnohem větší důraz, což je na jednu stranu velké mínus, poněvadž oblíbené kaiju destrukce je to poměrně málo. Na stranu druhou má scénář (i přes tradiční tokusatsu naivitu) poměrně solidní říz. Projevuje se to tak, že díky charakterům s větší prezencí se ve filmu děje stále něco chytlavého. Interakce lidských postav byla většinou jen nutnou vatou, ale tentokrát je vyloženě zábavná a spíš než o tradiční kaiju snímek, jde o dobrodružné sci-fi. Destrukce a soubojů je bohužel velmi málo, nicméně speciální efekty jsou na velmi vysoké úrovni (a to i v rámci tradičně luxusní kvality studia Toho). Godzilla do filmu ve finále ani příliš nesedí a skoro zde až překáží. Není se čemu divit, neboť její roli měl původně mít King Kong (což je velmi patrné ze scénáře a např. s předešlými filmy série vcelku nekonzistentního chování Godzilly). Jako čistokrevný Godzilla film jde tedy spíš o slabší kousek, ale jako tokusatsu snímek s Godzillí cameo rolí je to velmi povedené. Tak jako tak jde o zajímavý závan čerstvosti. (07.06.2016)

„Gojira, Ebirâ, Mosura: Nankai no daiketto“ patří k tomu průměrnějšímu, co bylo v kaiju filmu v 60. letech natočeno, a to především proto, že Gojira je zde opět jako velmi nepovedené monstrum, hodně se čeká na to, než se nějaká příšera objeví, a většina filmu je hodně statická a akční. Nejsou zde žádné invence a většina záběrů je takových, že máte pocit, že jste je už někde viděli. Nemyslím si, že to je vinou toho, že se režie nechopil zkušený Honda, ale jednoduše tím, že se studio Toho snažilo chrlit až moc filmů bez toho, aby jim skutečně věnovalo potřebnou péči. (23.11.2014)

Hodně dobrý ゴジラ film. Opuštěný ostrov, tajná jaderná základna, vojenský velitel s páskou přes oko, násilím odvlečení ostrované na těžkou práci a ve vodách kolem se potuluje mořská příšera Ebira. Do toho celkem fajn herci a smyslná ostrovanka Dayo, která si každou scénu ukradla jen pro sebe. Jedním slovem pecka! (30.10.2020)

50% Vidieť iný štýl. V prvom rade po prvý krát sledujeme príbeh z pohľadu v podstate vedľajších postáv (takže žiaden romantický trojuholník vedec-jeho milá-jej brat). Podobne sa tu vkráda úmyselný "humor", no vtipnejší je ten neúmyselný - predovšetkým prvý (volejbalový) súboj Ebirah vs. Godzilla. Inak je to priemerné kaiju (Godzille trvá polovicu filmu, kým sa dotrepe na plátnu) a Ebirah je zatiaľ najnevýraznejšie monštrum. Ale grilovaný by mohol byť fajn. (29.04.2014)