Godzilla, Ebira, Mosura: Nankai no daikettó

Hodně dobrý ゴジラ film. Opuštěný ostrov, tajná jaderná základna, vojenský velitel s páskou přes oko, násilím odvlečení ostrované na těžkou práci a ve vodách kolem se potuluje mořská příšera Ebira. Do toho celkem fajn herci a smyslná ostrovanka Dayo, která si každou scénu ukradla jen pro sebe. Jedním slovem pecka! (30.10.2020)

Nastala změna režiséra a kvalita šla rychle dolů. Chybí tady klasické Godzillý parametry (nasazení armády, rozšlapávání tančíků). Tempo je velmi pomalé až nudné. Připadá mi jako by se všichni při natáčení nudili. Ebira se tam mihne jen párkrát, Mosura pořád spí, herci jsou nudní a Godzilla taky vypadá jak v posledním tažení. Vytratila se její hravost z předchozích dílů, je pomalá a dokonce uprostřed filmu usne. Jedná se o hodně podprůměrný díl. Jediné co ho zachraňuje je, že tam nejsou záběry z předešlých dílů jako tomu je u pozdějších Fukudových filmů. (28.05.2006)

8) GODZILLA vs. THE SEA MONSTER___ORIGINAL SHOWA SERIES 1954-1974___První Fukudův režijní godzillovský počin, který přináší typické fukudovské prvky. Těmi jsou hlavně špatná úroveň triků a bizarní dějové spletence, kdy tvůrce v domnění, že divák mu sežere všechno, hrne před plátno, co ho napadne. A tak tu máme partu „robinsonů“, kteří na opuštěném ostrově objeví základnu teroristické party pod názvem „Rudý bambus“, která ve své jaderném zařízení vyrábí žlutou kaši, jenž má zlikvidovat „Ebiraha“ – obřího kraba, který dotyčný ostrov drží v izolaci. Jakoby „čirou náhodou“ se na daném ostrově ještě nachází Godzilla pohřbená pod návalem kamení a Mothra, kterou místní domorodci probouzí ze spánku, aby jim pomohla proti Rudému bambusu. Atd., atd. Typické godzillovské souboje (tj. wrestlingově laděné přetahovačky mezi monstry) tu téměř absentují, chcípáček Ebirah poté, co mu Godzilla ukousne klepeto, to celé zabalí a Mothra – zachránce lidí – je tu dobrota sama. Tenhle kousek byl zařazen do legendárního programu Mystery Science Theater 3000, což docela chápu, ale existují i mnohem bizarnější a hlavně zábavnější godzillovské kousky. (09.12.2010)

Změna režiséra je na filmu rozhodně znát. Honda ústřední herce spíš používal jako vyprávěcí prostředek a hlavní role patřily monstrům (resp. speciálním efektům). Fukuda na lidské síly v tomto filmu klade mnohem větší důraz, což je na jednu stranu velké mínus, poněvadž oblíbené kaiju destrukce je to poměrně málo. Na stranu druhou má scénář (i přes tradiční tokusatsu naivitu) poměrně solidní říz. Projevuje se to tak, že díky charakterům s větší prezencí se ve filmu děje stále něco chytlavého. Interakce lidských postav byla většinou jen nutnou vatou, ale tentokrát je vyloženě zábavná a spíš než o tradiční kaiju snímek, jde o dobrodružné sci-fi. Destrukce a soubojů je bohužel velmi málo, nicméně speciální efekty jsou na velmi vysoké úrovni (a to i v rámci tradičně luxusní kvality studia Toho). Godzilla do filmu ve finále ani příliš nesedí a skoro zde až překáží. Není se čemu divit, neboť její roli měl původně mít King Kong (což je velmi patrné ze scénáře a např. s předešlými filmy série vcelku nekonzistentního chování Godzilly). Jako čistokrevný Godzilla film jde tedy spíš o slabší kousek, ale jako tokusatsu snímek s Godzillí cameo rolí je to velmi povedené. Tak jako tak jde o zajímavý závan čerstvosti. (07.06.2016)

„Gojira, Ebirâ, Mosura: Nankai no daiketto“ patří k tomu průměrnějšímu, co bylo v kaiju filmu v 60. letech natočeno, a to především proto, že Gojira je zde opět jako velmi nepovedené monstrum, hodně se čeká na to, než se nějaká příšera objeví, a většina filmu je hodně statická a akční. Nejsou zde žádné invence a většina záběrů je takových, že máte pocit, že jste je už někde viděli. Nemyslím si, že to je vinou toho, že se režie nechopil zkušený Honda, ale jednoduše tím, že se studio Toho snažilo chrlit až moc filmů bez toho, aby jim skutečně věnovalo potřebnou péči. (23.11.2014)