Ludvík II. Bavorský

Ludva byl řádný mešuge, ale zase ty jeho disneyovské zámky přinášejí Bavorsku dodnes peníze z turistického ruchu, takže ho čas prověřil jako panovníka s větší vizí, než měla jeho suchopárná vláda, která ho kvůli tomu vykopla z trůnu. U historických filmů divák musí počítat se zkreslením, proto se ani nedá zlobit, že z Ludvíka udělali sympatičtější personu, než jakou byl ve skutečnosti. Jeho příběh je podaný jako legenda o výstředním mučedníkovi s příliš křehkou duší a příliš zrádným okolím. Když budu uvažovat nad touto základní myšlenkou, tak ji beru. Svět potřebuje snílky. Jako inspiraci, jako krásu, jako jiný úhel pohledu. Ale země, sakra, nepotřebuje snílky ve svém vedení, když stojí před válkou s nenažraným sousedem. (08.11.2017)

Tak si říkám, že byl Ludvík, se vším tím "láska a umění vítězí nad všemi válkami světa", první německý hippie na světě. Sice tím chvílemi působil v realitě, která mu byla při jeho snílkovské povaze vždy cizí, až směšně, ale je to právě jeho excentrická postavička ( svou hubenou výškou, protáhlým bledým obličejem i odstupem od lidí mi dost připomínal Sherlocka od BBC), která způsobila, že jsem se na rozdíl od životopisných filmů, které jsem viděla, za dejme tomu poslední rok, v tomto případě vůbec nenudila. Což je bezpochyby zásluha jejího představitele, protože jakmile v necelé poslední třetině filmu, jeho místo vystřídal, kvůli fyzické proměně jiný herec, ztratilo to pro mě předchozí zajímavost. Každopádně se mi dostalo vcelku vyčerpávajících faktických informací, což se cení a ještě jsem dostala zajímavý portrét jednoho muže, jenž se svou kontroverzní osobností vymykal nejen své vlastní době. A ty zámky, co nechal vystavět, jsou překrásné. (28.01.2015)

Škoda, že se Ludvík narodil v královské rodině jako buzna a ještě s nadšením pro umění. Dokázal bych si ho v dnešní době představit s černou patkou přes čelo, s piercingem přes ksicht, s tunely v uších a s červeno černým melírem na palici. Tudíž nic neobvyklého v porovnání s dnešní emo mládeží. Chápu ale, že tenkrát kdokoliv se vyjímal normálu, měl problém. O to horší problém byl, když se v zásadě nezajímal o královskou rodinu, diplomacii, aféry, ženy ani války a zajímala ho spíš hudba, obrazy nebo architektura. Neměl to jednoduchý a tenhle film o tom poměrně hezky vypráví. A vlastně vůbec nevadí, že má přes dvě hodiny. Rumunský emigrant – Sabin Tambrea – dokázal, že umí být velice schopným hercem, ale i to, že podivíni mu prostě jdou. Já jsem se nenudil a to se mi u podobně laděného čistě historického filmu plného dialogů zase jen tak nestává. (26.10.2015)

Z nových německých zpracování oblíbených životopisů (nejen) z 19. století jsem veskrze spokojená. Tento nový Ludwig II dává směle zapomenout na předchozí verze, včetně Viscontiho velebeného spektáklu. Mladý král v podání Sabina Tambrea je učiněný somnambulist v nejlepší tradici zvláštních figur hraných Conradem Veidtem. Starý král se mění v Sebastiana Schippera a rozklad osobnosti je o to dokonalejší. Film je složený ze skvělých detailů, z krásného procítění Wagnerových oper a obrazů naplněných hledáním překrásné utopie, království bez válek. Do kolekce hereček, které kdy hrály Sissi, se i Hannah Herzsprung zařadila s pokorou a sehrála několik velmi podařených energických scén. (12.04.2021)

Priemerné historické dielko, tá Viscontiho verzia bola lepšia, majestátnejšia. Tejto chýbal duch doby, ono kostýmy a nejaký palác nestačí na to, aby z filmu vyžarovala história. Niekedy som mal normálne pocit, že sledujem 20. storočie a nie 19. Ľudovít bol naozaj zvláštny vladár, to sa podarilo zachytiť. Na jednej strane vyšinutý človek, na strane druhej pokrokový vladár a staviteľ rozprávkových zámkov. Milovník umenia, ale aj milovník komorníkov a ďalšieho mužského osadenstva jeho paláca. A jeho smrť je dodnes opradená závojom tajomstva. (20.11.2021)