Hotel Transylvánie 2

Docela povedené pokračování úspěšného animáku o strašidlech. Naše dvě hrdličky mají svatbu a narodí se jim syn Denis. Hrabě Drákula samozřejmě chce, aby z něj bylo taky strašidlo. Jeho rodičům už na tom tolik nezáleží. Opět můžeme vidět spoustu povedených scén, o které se postará strašidelné osazenstvo hotelu. Johnny s Mavis se vydají do Kalifornie a Drákula Denise přeučuje. Bohužel se mu to ale moc nedaří. Vše se změní až po příchodu Drákulova otce Vlada na Denisovu narozeninovou oslavu. Nakonec ale vše samozřejmě dobře skončí a oni mohou dál oslavovat. "Ještě by to sem chtělo bluetooth. Jasně, Modrý Zube, pojď sem." :D (27.01.2016)

Bohužel se druhému dílu nepodařilo plnohodnotně navázat na laťku nastavenou dílem prvním. Byť se jedná dobrý rodinný animák, který rozhodně neurazí, má co nabídnout a je z těch "lepších", tak je někdy znát, že s vtípky apod. se tlačí na pilu. Jako jednohubka funguje skvěle, nicméně není moc důvodů, na rozdíl od jedničky, se k filmu vracet podruhé. (12.12.2017)

Naprosto přesný příklad toho, jak pokračování úspěšných filmů ztrácí punc originality a především u animovaných filmů je to většinou velký problém, který ubližuje po stránce atraktivity. Prostě už to tady všechno bylo a opakované vtípky nejsou na podruhé už tak vtipné a všechno to o trošku méně lépe funguje. Jinak Hotel Transylvánie 2 plní všechno, co byste od animované filmu čekali a publikum, na které cílí, nebude rozhodně zklamané. (16.12.2015)

Ono sa vlastne len zmenila štrukturalizácia príbehu, ale jeho parametre nie. Sandlerove korene síce trčia viac, ako minule, ale nieje to nič čo by malo škodiť ( hlavne malému osadenstvu divákov ). Na každom rohu číha nejaké to gagmanské prekvapenie a ja som mnohokrát uvažoval o maxim hodnotení ( tak ako pri prvom dieli ). Má sa človek tešiť na trojku? Ak to dopadne ako časti ostatné, tak potom Bleh Bleh Bleh! (08.08.2017)

Až do nástupu děduly Vlada na scénu to byl vpodstatě běžný průměrný animák s několika vtipnými scénkami a tunou klišé, které je zřejmě podle nějaké holyvúdského zákona nutno co nejčastěji připomínat už dětskému divákovi. Od Vladova nástupu na scénu došlo k upevnění průměrnosti naprosto razantním způsobem. Všechno, co všemi filmy mazaný a filmovými festivaly protřelý divák očekával, že se stane, se přesně tak i stalo. Faktor jakéhokoliv náznaku překvapení = jedna velká NULA. Mladší syn mě sice přesvědčoval, že se mu to OPRAVDU líbí, ale jeho řeč těla vyzněla jasně (intenzita nervózního poposedání a ošívání se stoupla zhruba v polovině filmu na dvojnásobek běžných hodnot). Takže opravdu čisté a ničím neposkvrněné tři *. (24.10.2015)