Winnetou - 3. Teil
Desperado Trail
Vinetu III
Winnetou: The Last Shot
Winnetou - Posledný výstrel
The Desperado Trail
The Desperado Trail
The Desperado Trail
Režie:
Harald ReinlKamera:
Ernst W. KalinkeHudba:
Martin BöttcherHrají:
Lex Barker, Pierre Brice, Rik Battaglia, Ralf Wolter, Carl Lange, Miha Baloh, Dušan Antonijević, Ilija Ivezič, Slobodan Dimitrijević, Sophie Hardy (více)Obsahy(2)
Legendární náčelník Apačů a jeho přítel Old Shatterhand vyjíždějí vstříc jejich poslednímu dobrodružství... Vyprávění z Divokého západu jsou stejnou měrou příběhem velkých dobrodružství v dálavách nepokořené přírody, ale současně i pochmurným pojednáním o svobodě a prosperitě dobyvatelů na úkor původního obyvatelstva. Ze střetu těchto protikladů vychází romantismus klasických románů Karla Maye i jejich filmových adaptací ze šedesátých let. Nejvíce patrný pak je právě v závěrečném díle trilogie Vinnetou. Hrdinný náčelník Apačů se zde marně pokouší dodržovat podmínky vzájemného soužití indiánských kmenů a bílých osadníků. Ti navzdory oficiálním dohodám nadále pronikají na indiánská území a zabírají je pro sebe. Vinnetou se v doprovodu Old Shatterhanda vydává do Santa Fe, aby s tamním guvernérem dohodl mírové řešení vyhrocující se situace. Mezitím v městě Clinton proradný obchodník s půdou Vermeulen a vůdce banditů Rollins organizují další výpady a lsti proti indiánům, aby se domohli jejich země. Navíc usilují o život přímo Vinnetouovi, neboť na území Apačů leží zdroj petroleje, kterého se chtějí zmocnit... Vinnetou – Poslední výstřel byl plánovaný jako závěrečný díl trilogie přímo vycházející z příslušných knih Karla Maye a měl se podle plánů producenta Horsta Wendlandta stát také kasově nejúspěšnějším z jeho mayovek. Šance filmu u publika proto neváhal podpořit štědrým rozpočtem a ambiciózními akčními pasážemi, které měly konkurovat již tak impozantním sekvencím přestřelek na pozadí hořícího petrolejového pole v předchozím snímku Vinnetou – Rudý gentleman. Nicméně již samotné ohlášení výroby snímku paradoxně vyvolalo vlnu nevole a pobouření. Filmové mayovky se mezitím staly nejen diváckými hity v Německu i dalších evropských zemích, ale dospěly do stádia opěvovaného kultu. Když se fanoušci dozvěděli o plánech filmařů, že zůstanou věrni předloze, a celý film tedy zakončí scéna úmrtí populární figury, vyvolalo to řadu emotivních reakcí od zarmoucení až po agresi a osočování tvůrců jako vrahů. Wendlandt navzdory všemu zůstal neoblomný a z velké části právě díky tomu vznikla vůbec nejpůsobivější ze všech filmových mayovek. Režie se opět zhostil přední německý řemeslný profesionál Harald Reinl, jenž je podepsaný již pod předchozími částmi trilogie i Pokladem na Stříbrném jezeře. Vedle samozřejmé účasti hvězd Pierra Brice a Lexe Barkera dostal tentokrát větší prostor Ralf Wolter, představitel oblíbeného Sama Hawkense. Role dívky v nesnázích tentokrát připadla francouzské modelce Sophii Hardyové. Coby hlavní záporák se pak divákům do paměti nesmazatelně zapsal italský herec Rik Battaglia, jenž se předtím objevil ve vedlejších partech mayovek z konkurenční produkce Artura Braunera, šéfa společnosti CCC-Film. (Česká televize)
(více)Recenze (378)
Ať si kdo chce co chce říká, tohle prostě dokonale funguje. Skoro romantický western, kde vrcholí bromance mezi Oldou a Vinckem. Sakra, vždyť na tento film mám úplně první filmovou vzpomínku (a snad úplně první vzpomínku vůbec!), když jsem někdy kolem roku 1988 seděl s tetou v kině "Oko" na Újezdě v Prostějově (v té době měl PV 3 kina!), přibitý do tvrdé sedačky a hltající každou vteřinu. Můj první opravdový film v kině (Krteček se nepočítá) a hned taková pecka! A jak já řval, na konci... Nebyl jsem k utišení. Prej, "nebreč, je to jenom film," nepochopila teta podstatu věci. Snad nikdy už jsem si neodnášel z kina tak intenzivní zážitek, jako tenkrát ve věku devíti let. A o tom to je. ()
Tento film samozřejmě patří mezi klasiky našeho dětství, ale přece jen je na něm vidět, že je slabším odvarem předchozích dílů, navíc se příliš nedrží klasické předlohy Karla Maye, jak si ji pamatuji z týchž let. Dějová osnova jako by navazovala na Rudého gentlemana, některé pasáže jsou zase kopií Stříbrného jezera. Krásné jsou záběry u Plitvických jezer, zato závěrečnou scénu nemuseli filmaři tahat na Nuget-tsil, protože tam by Mascalerové těžko hledali úkryt před bandity. Také upoutání Hawkense uprostřed stepi mi připadalo trochu přitažené za jeho skalp... Bötcherova hudba je ovšem unášející. ()
10/10 - Tento díl je mým nejoblíbenějším ze čtveřice nejlepších o Vinnetouovi. Přijde mi, že má ze všech nejblíž ke starým dobrým americkým westernům. Ať už se děj odehrává ve městě, v prérii nebo na vodě, nenacházím tam slabšího místa. Potěšily jak herecké výkony obou hlavních představitelů, tak více prostoru pro Sama Hawkense. PS: Vinnetouova smrt je samozřejmě smutná, ale v knize mě "dostala" víc... A přiznávám, že jako malé dítě jsem více brečel v závěru The Magnificient Seven. ()
mé srdce se raduje, ale já chci být přesto panem Rollinsem... ()
Taky bych chtěl před smrtí slyšet zvony Santa Fé... ()
Taky slyším zvon, ale nerada... ()
Gay romance mezi bělochem a zástupcem mensiny. V podstatě oscarový materiál. ()
Dva hrdinové, kterým se prostě dalo věřit!:) Dodnes krásná nostalgie... a ta hudba, uff. ()
Poslední výstřel je poslední povedenou filmovou mayovkou. Samotný poslední výstřel na skále je jedním z nejsmutnějších filmových okamžiků. A ta restrospektiva, která přichází poté, je zase jedním z nejemotivnějších filmových zážitků. [10153. hodnocení, 226. komentář, 82%, 649. nejlepší film] ()
Vinnetouův život byl ukončen a s ním v roce 1965 i natáčení kvalitních snímků na toto téma... ()
Jako dítě jsem vždycky před koncem filmu utekl do pokoje a tam stejně v koutě brečel jako želva, to byly časy :) Jedná se o další z povedených mayovek, jen mi celkem vadí, že dělají zbytečně blbce z vojáků. ()
Dam jen 4,pomstim Vinetoua! ()
Najpreceňovanejšia filmová mayovka. Mám pocit, že jej sláva a obľúbenosť žijú len z faktu, že na konci sa rozplačeme nad smrťou náčelníka Apačov. Máloktorý film podľa Maya zašiel tak ďaleko v ignorovaní postáv a deja predlohy (ak odhliadneme od súťaže v strieľaní medzi Rollinsom a Hawkensom, ktorá ale pochádza z románu Der Ölprinz). Spôsob, akým tu sú priamo alebo nepriamo vykreslené niektoré charaktery, mi nesedí ("blbeček" a adoptívny otecko Sam Hawkens, neušľachtilý Old Shatterhand, ktorý tu spolieha na pästné násilie viac ako je zdravé a ako to chcel May). Mnohé zo zatracovaných filmových mayoviek sú tiež zaujímavejšie a romantickejšie. Kedže prepad filmu do "modrej" či dokonca "čiernej" kategórie nehrozí, dávam tvrdo dve hviezdičky. ()
Jeste dneska, kdyz si vzpomenu na zvony v Santa Fe, tak mi neni uplne dobre... ()
Vinnetou je mrtev?! Achich, ách. Bů, bů, bé, bé. Pořád to samé, ale stejně dobré. ()
Tohle je kvalitní díl. Sice Vinnetou umře, ale zase zatraceně ve velkým. Zemřel když chránil svého bílého bratra proti výstřelu, tedy odvážně, čestně, a umíral ještě dostatečně dlouho na to, aby stačil říct všechno podstatné, a konstatovat že odchází spokojený. Takže to vlastně nebyla až tak smutná záležitost, že umřel :-) A navíc, byl tu spolu s Old Shatterhandem, a oni jsou pro mne nepřekonatelná dvojka. ()
Po pokladu na Stříbrném jezeře je to nejkvalitnější díl. Na mayovku je to nezvykle temné se spoustou akce a s jen trochou blbých indiánů. :-) Taky jsem si na konci pobrečel. ()
...a tak jsme si s bráchou pořídili koně (starý kufr), umělohmotnou Winchestrovku z pouti a začali znovu od začátku hrát na Apače a bledé tváře a honili jsme padouchy po celém pokoji. Bylo to naše první a největší dobrodružství. ()
Rok 1965 přinesl mnoho mayovek, bohužel ve velké míře nevalné kvality, ale to neplatí pro završený díl vinnetuovské trilogie. Jedná se o nejdojemnější příběh a není snad nikoho, kdo by nezatlačil slzu. Příběh je velice jednoduchý. Vinnetou za pomocí Old Shatterhanda i nadále hájí mír mezi indiány a americkou vládou, ale stále mu to stěžuje nějaká banda, která se v zájmu zisku vše snaží zhatit. Tentokrát nastane na Vinnetua doslova hon. A právě ten pojednává celý děj, který dopadne jak dopadne. Z mála je vytlačeno skutečně hodně a tak je i zde jasně vidět, že režisér Harald Reinl moc dobře věděl co dělá. Nestárnoucí klasika z trilogie, která vedle prvního snímku ´Poklad na stříbrném jezeře´ patří k nejlepším sfilmovaným mayovkám. Je tu dobrodružství, pohádková indiánská fantazie, humor spojený s důvtipem, vynikající charaktery všech postav. Tohle že by nikoho neokouzlilo? ()
ano, pratele, bulil jsem jako zelva ()