Milionový nadhazovač

Klasická limonáda namíchaná z amerického snu, rodinných hodnot, lásky a mixnutá opicemi v civilizaci a snad všemi klišé, které sportovní žánr nabízí. Rozumím tomu, že tyhle filmy jsou svázány určitými postupy, ale tady jsem nezaznamenal ani minimální snahu o nějakou odchylku, pro kterou by stálo za to si Nadhazovače pamatovat. Nijak zvlášť mě nepřesvědčili ani herci ´v čele s Hammem, u kterého mi přišlo, že si až příliš snaží hrát na Downeyho, což mu vůbec nešlo. Kdyby to bylo o sportu, který mám rád, nejspíš bych šel s hodnocením nahoru, ale baseball rád nemám a o kriketu toho vím tak málo, že ho ani nenávidět nedokážu, takže 35% je maximum. Víc nevypotím. (15.03.2015)

"I would say the movie's 80 percent a completely true story, and it's called a movie. It's Hollywood. A movie never can be 100 percent true. You know, they have to put a little cheap cream on top of it to make it taste better. But … it's real, I'm happy the way they did it." -Rinku Singh + slušný výkon ústřední trojice indických herců, plynulý děj a indie samotná = další z řady povedených baseballových filmů... (24.09.2014)

Je dobré keď sa takéto príbehy Sfilmujú. Horšie je keď sa toho ujme Disney. Ako sme zvyknutí, je to silno prifarbené. Film sa nesie v rodinnom duchu a klišé je skoro v každej scéne. Ani samotný šport tu velké miesto nezastáva. Nevadí, občas je takáto rozprávka celkom príjemná a aj potrebná. Dominujú emócie, morálka, Arkin, India a dobrý pocit z True Story. (17.11.2014)

Na tyhle sportovní filmy se hezky kouká, i když danému sportu rozumíte jako já basebalu (tj. vůbec). Víte, že tam vždycky bude někdo, komu se nedaří nebo je nováček, pak zamaká a stále se nedaří, pak se něco stane (deux ex machina v podobě náhody či "obrácení" původního téměř nepřítele či vyžírky) a dřina a talent přinesou slávu (a v ideálním případě i dolary). Zde jsou bonusem působivě natočené indické scény... (28.12.2018)

Sem tam se zde najde něco k zasmání, avšak tyhle momenty se postupně zcela vytratí. Fakt, že má tohle být natočeno podle skutečných událostí (což tvůrci divákovi na konci omlacují o hlavu až to hezké není), mně bylo srdečně jedno, když se film postupně zvrhnul v docela obyčejnou moralitku. Alespoň je fajn, že se na ni vcelku dobře dívá bez toho, abyste měli bezpodmínečnou potřebu jít okamžitě zvracet. Jinak jde ale o veskrze průměrnou podívanou (s poněkud recyklovaným soundtrackem, který mi až příliš připomínal Milionáře z chatrče). „Co musíme udělat, abychom získali naše věci?“ – „Musíme zaplatit peníze.“ – „Zaplatit peníze? Jako úplatek?“ – „Ne, ne, ne. Rozhodně ne úplatek. Tedy, proč tomu tak říkat. My tomu říkáme obejití systému.“ (05.10.2014)