Scénář:
Jean CocteauKamera:
Henri AlekanHudba:
Georges AuricHrají:
Jean Marais, Josette Day, Mila Parély, Michel Auclair, Marcel André, Jean Cocteau, Christian Marquand, Nane Germon, Raoul MarcoObsahy(2)
Téměř zkrachovalý obchodník žije na venkově se svým synem Ludovicem a třemi dcerami. Dvě z nich, Félicie a Adelaide, jsou opravdové fúrie: sobecké, domýšlivé a zlé. Zneužívají svou sestru Belle jako služebnici. Jednoho dne, cestou domů z obchodů, se kupec ztratí v lese a objeví tajemný zámek, jehož pán je napůl člověk a napůl zvíře, ovládající magické síly... (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (75)
Dokonalá surrealismem ovlivněná režie Cocteaua dělají z tohoto filmu přímo labužnický zážitek pro oko. Od práce kamery, přes nasvícení až po mizanscénu, vše vytváří v kombinaci s pohádkovým dějem tak magickou atmosféru, že vám film bude připadat jako velkolepý fantaskní sen, z kterého se pomalu ani nebudete chtít probudit... ()
ocenenia : MFF Cannes 1946 - Nominácia na 1. cenu ◘◘◘◘ krásne ... výtvarne originálne, niektoré sekvencie sú doslova ako zo sna, ľahké, podivné, i napäté.... výborná fantasy romanca s jasným posolstvom o častej zámene a pretvárke škaredosti a krásy.... škoda toho záveru :-/ chcel som aby to dopadlo....inakšie ;-( ... 85% ()
Jak napsal Friedrich Hölderlin: "Nic nemůže tak vyrůst a nic tak hluboce klesnout jako člověk. S nocí propasti srovnává často své hoře a s blankytem svou blaženost, a jak málo je tím řečeno. Není však nic krásnějšího, než když se v něm po dlouhé smrti opět rozednívá a bolest jako sestra vychází vstříc radosti svítající z dálky." ()
Každá pohádka je současně i podobenstvím. A jak jsou povětšinou krvelačné! Jean Cocteau byl bezesporu jedinečným uměleckým zjevem, jehož tvorba protínala všechny možné umělecké druhy, žánry a styly. Kráska a zvíře je úchvatným divadlem po stránce vizuální i herecké. Poselství je jasné, nekompromisní a samozřejmě nespravedlivé. Neboť jeden dostane za své špatné skutky trest s možností vykoupení, pro druhého je trest nezvratný a neodvolatelný. Cocteauova Kráska a zvíře je především skvělý Jean Marais v mnohoznačné dvojroli Zvířete a mládence, zvaného Spanilý - Avenant. Zatímco Zvíře je zrůda s nadpřirozenými schopnostmi s tendenční snahou k vyhrožování a zastrašování, a přesto si stále zachovává zbytek lidskosti a dobroty v srdci. Tak Spanilý je mladý a pohledný muž v rozpuku mužných sil, jehož srdce ovládl temný aspekt lidského chování. Kráska - Belle (dobrá a půvabná Josette Day) oplývá krásou vnější i vnitřní. Zdobí jí obětavost, láska, porozumění a starostlivost o všechny své blízké, byť je některými z nich až sadisticky zneužívána. Z dalších rolí: nešťastný, vystrašený a zkrachovalý obchodník a otec Krásky (zajímavý Marcel André), sobecké, líné a rozmazlené sestry Krásky Félicie (půvabná Mila Parély) a Adélaïde (elegantní Nane Germon), lehkomyslný hazardér a bratr Krásky Ludovic (příjemný Michel Auclair), či nelítostný lichvář (Raoul Marco). Film zdobí přiléhavě tísnívá atmosféra strachu, beznaděje a zoufalství. Dalo by se s úspěchem tvrdit, že šaty nedělají člověka, ale jeho činy a představy už ano. A že vše, co se blýská není zlato. Jsou to laciná klišé, ale vystihují tu pravou podstatu tohoto příběhu nejvýstižnějším způsobem. Chamtivost může vést k tragédiím. K tragédiím antických rozměrů. Naděje bude existovat do té doby, dokud v lidských srdcích zůstane malá stopa dobroty a čisté nezkažené lásky. ()
Mistrovské dílo pohádkového žánru. Dojemnými obrázky vyprávěná "bajka" o prozření a víře, o věrnosti a sebeobětování je založena na pohádce madame Leprince de Beaumont z roku 1757. Film byl točen bezprostředně po skončení druhé světové války za nepředstavitelně těžkých podmínek. Chyběly peníze, osvětlení i samotný filmový materiál a Jean Marais byl svého času v Německu jako člen okupační armády. Firma Gaumont z projektu vycouvala a také její následovník André Paulvé datáhl projekt do konce jen díky dojetí své ženy, jež vyplynulo z její účasti na natáčení. ()
Galerie (67)
Photo © DisCina
Zajímavosti (11)
- Při premiéře, během proměny zvířete v člověka, prý Greta Garbo zvolala: "Vraťte mi mé zvíře." (Witta)
- Jean Marais chtěl původně masku, která vychází z jelení hlavy. Cocteau jej nakonec přesvědčil, že maska by měla působit divoce a nebezpečně. (Terva)
- Když se měly zkoušet kostýmy k filmu, Jean Marais (zvíře) byl právě v zahraničí. Aby se produkce nezastavila, Jean Cocteau pozval na zkoušku všech kostýmů řadového pracovníka krejčovství Paquin, kterého si vyhlédl v dílně a jenž pozvání s radostí přijal. Tím pracovníkem byl budoucí slavný módní návrhář Pierre Cardin. (Komiks)
Reklama